27 C 293/2020-61 — Obvodní soud pro Prahu 1

1 Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody s odůvodněním, že žalovaná provozuje zdroj znečišťování ovzduší, [anonymizována dvě slova], jenž podle údajů [anonymizováno] hydrometeorologického ústavu v [obec] uvedených v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ([příjmení]) v roce 2016 vyprodukoval a do ovzduší vypustil 8,694 tun SO2 a 130,879 tun NOx, které škodlivě působí na lesní porosty v konkrétním území lesních správ a lesních závodů, které spravuje žalobce v České republice (dále jen„ ČR“). Podíl žalované na škodě žalobce vypočítal na základě depoziční studie vypracované znalcem z oboru čistota ovzduší - výpočty rozptylu emisí, škody způsobené imisemi na lesních porostech. Žalovaná podle žalobce svým chováním spočívajícím v provozní činnosti způsobila na lesních porostech ve vlastnictví ČR s právem hospodaření žalobce imisní jednak škodu z předčasného smýcení lesního porostu podle §7 vyh. č. 55/1999 Sb. ve výši [částka], jednak škodu za snížení přírůstu lesního porostu podle §9 cit. vyhl. ve výši [částka], jednak škodu ze snížení produkce lesního porostu podle § 10 cit. vyhl. výši [částka], jednak škodu ze snížení kvality lesního porostu způsobenou poškozením stromů imisemi podle § 11 cit. vyhl. ve výši [částka], jednak škodu z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření podle § 14 cit. vyhl. ve výši [částka] podle Rozpisu výše imisních škod v příloze nazvané Náhrady škod způsobených imisemi Lesům České republiky, s. p. za rok 2016. 2 Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že není dána příčinná souvislost mezi konáním žalované a vznikem škody. [anonymizována dvě slova] není zvlášť nebezpečným provozem podle § 2925 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), neboť při provozu Energobloku [anonymizováno] se nepoužívají výbušné nebo podobně nebezpečné látky a ani se s nimi nenakládá. [příjmení] jeho provoz nevykazuje žádné nebezpečné charakteristiky podle shora cit. ust., když jeho provoz probíhá v souladu s vydanými povoleními příslušného Stavebního úřadu Městského úřadu v Českém Krumlově, konkrétně povolením provozu z hlediska zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále jen„ [jméno]“), vydaným Krajským úřadem Jihočeského kraje, jakož i dalšími veřejnoprávními povoleními, technickými normami a řádnou průmyslovou praxí. Emise produkované uvedeným zdrojem jsou ve srovnání s emisemi produkovanými srovnatelnými zdroji využívajícími konvenční fosilní paliva, zejména hnědé uhlí, minimální. Pro okolí žádné zvýšené nebezpečí vniku závažných škod nehrozí. [anonymizována dvě slova] není provozován továrním způsobem. Pouhý předpoklad žalobce, že se jedná o provoz, kde je jistě větší produkce a pravidelnost činností, při kterých vznikají škodliviny, tj. emise, nepostačuje k prokázání základu nároku se zřetelem např. k ustálené judikatuře v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2018, č. j. 22Co 1815/2017-260, v právní věci žalobce [příjmení] České republiky, s. p. proti žalované společnosti [právnická osoba] Z hlediska emisních limitů provoz žalované v Energobloku [anonymizováno] plní všechny ukazatele stanovené právními předpisy a naměřené hodnoty při autorizovaných měřeních ani v jednom případě zdaleka nedosahují povolených limitů, přičemž je nedosahovaly ani v roce 2016. Žalovaná popřela, že by uvedenou produkcí způsobila na lesních porostech v konkrétním území lesních správ a lesních závodů celé ČR spravovaných žalobcem imisní škody. Žalobce mylně vychází z úvahy, že tvrzená škoda na lesních porostech je přímo úměrná množství vypouštěných emisních látek. Vypouštěné emise bezesporu způsobují znečištění, které však nelze v žádném ohledu ztotožňovat či směšovat s poškozením. Jako příklad, kdy by emise mohly způsobit skutečnou škodu v důsledku poškození lesních porostů, žalovaná uvedla událost z léta 2002, kdy v průběhu povodní došlo v chemickém provozu Spolany [obec] k úniku více než 81000 kg chlóru, a vzniklý mrak chloru způsobil mnohamilionové škody na lesních a jiných porostech. V tomto případě bylo nejen prokázáno, že ke škodě skutečně došlo, ale byla prokázána i příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a působením Spolany, když příznaky poškození lesních a zemědělských porostů byly charakteristické právě pro otravu chlorem. Uvedený případ se však od žalované věci zcela zásadně a zjevně liší. Množství škodlivin, resp. emisí, vypouštěných v tunách ze stacionárního zdroje je základem pro výpočet ročního poplatku za znečištění, který jsou na základě § 15 [jméno] povinni hradit až na výjimky všichni provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Výše uvedeného poplatku za znečišťování je tedy přímo úměrná množství vypouštěných emisí každým jednotlivým stacionárním zdrojem produkujícím emise. V závislosti na uvedeném množství hradí poplatky za znečištění i žalovaná. Množství vypuštěných emisí však není v žádném ohledu přímo úměrné tvrzené škodě na lesních porostech. 3 Soud vzal za prokázaná skutková tvrzení jednak ze shodných tvrzení účastníků ve spojení s obsahem webové stránky žalované [webová adresa], sekce„ Produkce emisí“, že podle údajů [anonymizováno] hydrometeorologického ústavu v [obec] (dále jen„ ČHMÚ“), uvedených v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ([příjmení]), [anonymizována dvě slova] vyprodukoval v roce 2016 celkem 8,694 tun SO2 (oxidu siřičitého) a 130,879 tun NOx (oxidu dusíku), a to se zřetelem ke skutečnosti, že uvedené údaje žalovaná zveřejňuje i na svých webových stránkách, neboť jsou základem pro stanovení výše poplatku za znečištění ve smyslu § 15 [jméno], který žalovaná řádně hradí v souladu s právními předpisy, přičemž byly uhrazeny i za rok 2016. 4 Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalobce ve spojení s rozhodnutím Mze ČR ze dne 11. 12. 1991, č. j. 6677/91-100, ze zakládací listiny, z rozhodnutí o založení organizace Lesy České republiky, s. p., z rozhodnutí Mze ČR ze dne 18. 8. 1997, č. j. 3217/97-1000, o přizpůsobení zakládací listiny státního podniku Lesy České republiky, s. p., že žalobce je státním podnikem založeným podle zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění, který na základě příslušných rozhodnutí vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost práva hospodaření k lesům, tj. lesním pozemkům i lesním porostům, a k ostatnímu movitému a nemovitému majetku ve vlastnictví státu. 5 Jak soud zjistil z podacích archů žalobce, tento vyzývá vedle žalované stejnými výzvami k úhradě škod způsobených emisemi i ostatní zdroje znečištění v ČR, konkrétně [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], Plzeňskou energetiku, a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], Plzeňskou teplárenskou, a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], O- [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] uhelnou, právní nástupce, a.s., [právnická osoba], [právnická osoba], Sev.en [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] 6 Jak soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum], žalovaná je akciovou společností, jež se zabývá zejména rozvodem a výrobou tepelné energie, výrobou elektřiny. 7 Podle nesporných tvrzení účastníků řízení ve spojení s webovou stránkou žalované [webová adresa], sekce„ Ekologie“, sekce„ Produkce emisí“, sekce„ Historie Energobloku“, sekce„ Výroba elektrické energie“, žalovaná provozuje zdroj znečišťování ovzduší [anonymizována dvě slova], jenž je moderní ekologický provoz situovaný v obci [obec], ve kterém se vyrábí tepelná energie a elektřina, jež je vyráběna tzv. kogeneračním způsobem, tj. kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla. Palivem spalovaným v rámci provozu žalované je biomasa, konkrétně dřevní štěpka, tj. nikoli uhlí či jakýkoli jiný fosilní zdroj, proto se jedná o provoz, který je k životnímu prostředí šetrnější než teplárny a elektrárny na fosilní paliva, neboť biomasa má charakter obnovitelného zdroje energie podle zák. č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, v platném znění, přičemž výroba tepelné energie a elektřiny využívající uvedený obnovitelný zdroj je podporována podle cit. zák. a příslušných cenových rozhodnutích Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERÚ“). 8 Jak soud zjistil z webových stránek žalované [webová adresa] - O společnosti ze dne [datum] ve spojení se Smlouvou o dílo ev. [číslo] ze dne [datum], součástí přestavby žalované zahájené v roce 211 byla instalace parního kotle na spalování biomasy, k němuž byl instalován turbogenerátor vyrábějící elektrickou energii. Smlouva o dílo se týkala výstavby bloku – [anonymizována dvě slova]. Žalovaná prováděla rekonstrukci teplárny na základě uvedené smlouvy o dílo, která byla uzavřena se společností [právnická osoba] Rekonstrukce spočívala ve vybudování biomasového energetického bloku o elektrickém výkonu 8,45 MWe, což odpovídalo novému energetickému zdroji