38 C 144/2020-50 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala ve výroku uvedeného určení s tím, že má právní zájem na tomto určení. Jedná se o pohledávku, kterou žalobkyni vznikla tím, že žalovaná uplatnila vůči žalobkyni v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze sp. zn. [insolvenční spisová značka] pohledávku, ke které se nepřihlíží. V důsledku řetězce postoupení pohledávek a následné dohodě o narovnání ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou jako postupiteli a společností [právnická osoba] jako postupníkem na straně druhé, přestala být žalovaná k uvedenému dni v postavení věřitelky vůči žalobkyni. Tuto skutečnost rovněž dopisem ze dne [datum] oznámila žalované. Dne [datum] přesto tuto pohledávku přihlásila žalovaná v rámci konkursního řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeného na majetek žalobkyně. Tato pohledávka byla insolvenčním správcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] popřena. Žalovaná nepodala v zákonné lhůtě incidenční žalobu proti insolvenčnímu správci, čímž skončila její účast v tomto insolvenčním řízení, když ještě dne [datum] vzala svou přihlášenou pohledávku zpět. Tyto skutečnosti potvrdil Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum]. Žalovaná proto tím, že podala přihlášku pohledávek v insolvenčním řízení, zasáhla do absolutních práv žalobkyně a tím opakovaně porušila ust. § 2900 zák.č. 89/2012 Sb. (OZ) a tím způsobila žalobkyni škodu ve smyslu § 2910 obč. zák. a to svým zjevně protiprávním jednáním. Výši škody dovodila žalobkyně jako částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla v rámci insolvenčního řízení zjištěna. Žalobkyně vyzvala dne [datum] insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k sepsání pohledávky žalobkyně za dlužnicí do majetkové podstaty, on však toto neučinil. Proto žalobkyně podala dne [datum] u OS pro Prahu 1 na zaplacení náhrady škody proti žalované ve výši [částka], o které však zatím nebylo rozhodnuto. Rovněž podala návrh na vstup uvedeného insolvenčního správce jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, on však tento návrh neakceptoval. Učinila tak i v rámci tohoto řízení podáním ze dne [datum]. Žalobkyně je tedy oprávněna disponovat s tímto svým majetkem, který představuje její pohledávku za žalovanou. Žalobkyně má rovněž za to, že má naléhavý právní zájem na určení tohoto práva, neboť veškerý její likvidní majetek má být sepsán v majetkové podstatě. Insolvenční správce toto neučinil, neboť není přesvědčen, že žalobkyně má pohledávku za žalovanou a proto žalobkyni nezbylo, než ho o tom přesvědčit podáním této žaloby a tím, že jí bude vyhověno. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že v daném řízení není pasivně legitimována a považuje ji za další šikanózní krok žalobkyně. Žalobkyně byla opakovaně v několika trestních řízeních pravomocně odsouzena za poškozování věřitelů, přesto však vytrvale hledá další a další možné i nemožné cesty k tomu, aby se svých nesporných závazků ve výši přesahující částku [anonymizována tři slova] zbavila či oddálila jejich splnění. Její jednání je v rozporu s dobrými mravy, nikdy protistranám nehradí náklady řízení i přes její nemalé příjmy, což jí nebrání v podávání dalších nesmyslných, obstrukčních a účelových žalob. Manželé [příjmení] podávají insolvenční návrhy a žaloby na žalovanou, jejího manžela i na jejich věřitele, které jsou odmítány pro bezdůvodnost. Žalobkyně, její manžel a jimi ovládané a řízené společnosti jsou notorickými dlužníky a to již déle než 20 let a stále podávají nejrůznější žaloby a opravné prostředky do soudních rozhodnutí a tím především oddalují naplnění práva na spravedlivý proces, když se jedná o zneužívání procesních práv. Podle § 80 o.s.ř. platí, že nároku na určení se lze žalobou domáhat pouze tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na němž je účasten, ohroženo, event. tam, kde by bez tohoto určení se jeho právní postavení stalo nejistým. K existenci naléhavého právního je tedy vyžadováno, aby vedle právní nejistoty byla splněna podmínka, že takový stav nelze jinak odstranit. Žalobce proto nebude mít naléhavý právní zájem na požadovaném určení zpravidla tam, kde lze žalovat na plnění. Neexistence naléhavého právního zájmu na určení je dán samotným faktem, že žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky [částka] v řízení vedeném OS pro Prahu 1 sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo pravomocně zastaveno dne [datum]. Žalovaná má za to, že toto řízení je vedeno pouze z důvodu nízkého soudního poplatku, neboť žalobkyně nebyla ochotna zaplatit soudní poplatek za žalobu na plnění. Žalovaná dále namítá, že podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona, kontrolu nad majetkovou podstatou žalobkyně převzal prohlášením konkursu v plném rozsahu insolvenční správce a pokud má žalobkyně za to, že nečiní právní jednání, která by měl činit, čímž způsobuje škodu na majetkové podstatě žalobkyně, nabízí ji insolvenční zákon k tomu odpovídající právní prostředky ochrany (incidenční žaloba na náhradu škody). Skutečnost, že insolvenční správce údajnou pohledávku vůči žalované neuplatnil, resp. nezapsal do majetkové podstaty žalobkyně, totiž neznamená, že je zde dán naléhavý právní zájem na určení pohledávky. Dále žalovaná namítla, že údajná pohledávka žalobkyně vůči ní z titulu náhrady škody nikdy nevznikla a žalobkyně v žalobě ani netvrdí ani neprokazuje, že by byla splněna zásadní zákonná podmínka nároku na náhradu škody, a sice, že jí jakákoliv škoda vznikla. Dle žalované nedošlo k žádnému zásahu do majetkové sféry žalobkyně, její majetek se o nic nezmenšil. 3. Z insolvenčního rejstříku a úřední činnosti soudu, tj. ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že na majetek žalobkyně je vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dne [datum] podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu na náhradu škody, kterou se domáhala na žalované úhrady škody ve výši [částka] s příslušenstvím, osvobození od soudních poplatků, složení jistoty, vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal žalované nakládat se svými nemovitostmi. Odůvodnění tohoto návrhu bylo naprosto stejné, jako návrhu v této věci. Návrh na nařízení předběžného opatření byl pravomocně odmítnut pro nezaplacení jistoty usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], potvrzeným usnesením MS v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Řízení o žádosti žalobkyně na osvobození od soudních poplatků bylo zastaveno, řízení o návrhu žalobkyně ve věci samé rovněž a to usnesením OS pro Prahu 1 dne [číslo], čj. [číslo jednací] ve spojení s usnesením MS v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Z odůvodnění vyplývá, že žalobkyně neprokázala podmínky pro osvobození od soudních poplatků a proto nebyly splněny podmínky řízení ve smyslu § 104 odst. 1 o.s.ř. a dále dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda může v tomto řízení pokračovat a nejsou splněny podmínky pro přerušení řízení z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení žalobkyně. Dospěl k závěru, nic nebrání projednání věci, neboť uplatněný nárok není součástí majetkové podstaty žalobkyně, neboť jej tam insolvenční správce nezahrnul. 5. Podle § 80 o.s.ř. se lze domáhat určení, že tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 6. Po zhodnocení důkazní a procesní situace soud dospěl k závěru, že v tomto případě nebyla splněna hlavní podmínka pro to, aby žaloba byla úspěšná. Naléhavý právní zájem na určení zkoumá soud u žalob na určení vždy zásadně prvotně, než přejde k vlastnímu dokazování v projednávané věci. Důkazní břemeno v tomto směru tížilo žalobkyni. Pokud jde o žaloby určovací, pak jde o řízení preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobce před tím, než dojde k porušení práva. A naopak tam, kde již k porušení práva došlo a jeho reparace lze dosáhnout uložením povinnosti, nemá určovací rozhodnutí smysl a je třeba se žalobou domáhat určitého plnění (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17.10.2012, čj. 14 Cmo 514/2011-117). Žaloba určovací má pak smysl i v případě, kdy lze sice žalovat na plnění, ale žaloba o splnění povinnosti nevystihuje celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva (SoJ 21/97, NS 3 Cdon 1338/96). O tento případ se však zde nejedná. Žalobkyně tvrdí, že jí již škoda jednáním žalované vznikla. Žaloba na určení tedy v tomto případě již ztratila svého smyslu, neboť k porušení práva žalobkyně dle jejího tvrzení už došlo. Z těchto důvodů byla naprosto namístě žaloba o plnění, v rámci které by se jako předběžná otázka zkoumalo splnění podmínek pro vznik odpovědnosti žalované, tj. protiprávní jednání žalované, vznikl škody na straně žalobkyně v důsledku tohoto jednání a příčinná souvislost mezi tímto jednáním a vznikem škody a tím by byl vyčerpán celý obsah a dosah sporného právního vztahu.