39 C 37/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, když dne [datum] využila služeb žalobkyně a cestovala jejím dopravním prostředkem ([anonymizována tři slova] B). Žalované tak vznikla povinnost jako cestující zaplatit jízdné za přepravu. Žalovaná však tuto povinnost nesplnila a jízdné ve výši [částka] za přepravu dopravním prostředkem žalobkyně dne [datum] nezaplatila, což bylo zjištěno na základě provedené přepravní kontroly, na základě které byla žalované kontrolorem (zaměstnancem) žalobkyně udělena smluvní pokuta ve výši [částka]. Jelikož žalovaná žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradila, ocitla se v prodlení s její úhradou. Žalovaná na dlužnou částku k dnešnímu dni ničeho nezaplatila, a to ani na základě předžalobní výzvy zaslané jí advokátem žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože byla usnesením ze dne 5. 2. 2021, č. j. 39 C 37/2021-12, vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila. Soud zároveň vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná se nevyjádřila, ačkoli byla poučena, že nevyjádří-li se v soudem poskytnuté lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci rozhodl, aniž by jednání nařizoval, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Rozsudek byl vyhlášen veřejně. 3. Z předložených listin – zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], informací pro cestující, smluvních přepravních podmínek PID a Tarifu PID soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná cestovala dne [datum] dopravním prostředkem žalobkyně. Při přepravních kontrole uskutečněné dne [datum] se žalovaná na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, proto žalobkyně při těchto jednotlivých přepravních kontrolách vyzvala žalovanou k úhradě přirážky v částce [částka]. Jízdné pro Prahu s nejnižší časovou platností 30 minut činilo v předmětný den [částka]. Žalobkyně ve smluvních přepravních podmínkách stanovila cestujícím povinnost mít po celou dobu přepravy platný jízdní doklad a tento předložit při kontrole jízdních dokladů s tím, že cestující, který se při kontrole jízdních dokladů nemůže prokázat platným jízdním dokladem, je povinna zaplatit jízdné a přirážku [částka]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala prostřednictvím svého advokáta žalované výzvu k plnění před podáním návrhu na zahájení řízení ve věci. 4. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud po právní stránce posoudil jako smlouvou o přepravě osob dle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě níž se žalobkyně zavázala k tomu, že přepraví žalovanou a ta se naopak zavázala zaplatit jízdné za poskytnutou přepravu. Dle § 2564 odst. 1 o. z. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zák. o drahách“), je osoba pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Dle § 37 odst. 6 zák. o drahách a dle čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID výše přirážky k jízdnému činí [částka]. Žalobkyni na základě smlouvy o přepravě uzavřené s žalovanou dne [datum] vznikl podle § 2550 o. z. a § 37 zák. o drahách nárok na zaplacení jízdného ve výši [částka] a smluvní pokuty představující přirážku k jízdnému ve výši [částka], tedy celkem nárok na zaplacení částky [částka], která k dnešnímu dni nebyla žalovanou uhrazena. Žalovaná tvrzení žalobkyně v řízení nesporovala, na svou obranu ničeho neuvedla a úhradu žalované částky neprokázala. Soud proto shledal, že žaloba byla podána důvodně, a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky [částka] od [datum] (splatnost dlužné částky nastala v den přepravní kontroly) a má proto povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalované náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši [anonymizováno] Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši [anonymizováno] Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady ve výši [částka] za daň z přidané hodnoty, jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu (21 %). Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Tento rozsudek obsahuje pouze zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4, § 202 odst. 2 o. s. ř.).