39 C 72/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka]. V žalobě uvedl, že mu bylo dopisem ze dne [datum] oznámeno zahájení řízení o vyvlastnění pozemku parc. [číslo] žalobce, resp. o omezení vlastnického práva žalobce k tomuto pozemku zřízením věcného břemene pro účely veřejné prospěšné stavby. Městský úřad rozhodl o vyvlastnění v podobě věcného břemene rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo] [rok] a žalobci přiznal za toto omezení náhradu. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal, Krajský úřad v [územní celek] odvolání dne [datum], sp. zn [ústavní nález] [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] zamítl. Žalobce podal proti rozhodnutí Krajského úřadu žalobu, které [název soudu] vyhověl a rozhodnutí Krajského úřadu rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zrušil. Krajský úřad usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] řízení přerušil do doby vyřízení kasační stížnosti, kterou podal Krajský úřad. Žalobce podal proti rozhodnutí o přerušení řízení odvolání k Ministerstvu pro místní rozvoj, které odvolání vyhovělo rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Mezitím Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost kraje rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Věc byla zároveň vrácena [stát. instituce], jelikož Krajský úřad dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušil původní rozhodnutí Městského úřadu a věc vrátil Městskému úřadu k novému projednání. [stát. instituce] rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], tak, že se vyvlastňovací řízení zastavuje. Ministerstvo pro místní rozvoj svým rozhodnutím zrušilo rozhodnutí o přerušení, [název soudu] zrušil rozhodnutí o vyvlastnění, Krajský úřad v [obec] zrušil nezákonné rozhodnutí o vyvlastnění. V souladu s § 442 odst. 1 obč. zák. a judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) se nahrazuje skutečná škoda (škoda v užším smyslu) a ušlý zisk. Skutečná škoda může obecně spočívat v nutnosti vynaložit náklady, které by při pravidelném běhu událostí (tj. pokud by nedošlo k protiprávnímu jednání, resp. k nesprávnému úřednímu postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí) být vynaloženy nemusely. Na základě popisovaných skutečností musel žalobce zbytečně použít právních služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení], aby s jeho pomocí byly ochráněny ústavní práva žalobce a mohl se bránit proti nesmyslnému a nezákonnému počínání vyvlastňovacího úřadu. Žalobci tak vznikly náklady ve výši [částka]. Dále vznikla žalobci skutečná škoda za znalecký posudek č. [rok] [rok] vyhotovený znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Za vyhotovení znaleckého posudku žalobce zaplatil [částka]. Řízení o vyvlastnění bylo nakonec zastaveno, aniž by [stát. instituce] žalobci uhradil náklady na zpracování znaleckého posudku. Žalobci však náklady na vypracování posudku vznikly. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) také platí, že nezákonná blokace majetku ze strany orgánu státu může způsobit škodu ve formě ušlého zisku, spočívajícího v rozdílu mezi cenou, za kterou poškozený mohl věc prodat, ale v důsledku škodné události neprodal, a obvyklou cenou věci. Žalobce mohl prodat pozemky [číslo] firmě [právnická osoba] Před neoprávněným zahájením vyvlastňovacího řízení měl žalobce podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí s firmou [právnická osoba] na výši [částka]. Z důvodu omezení tzv. plombou, nemohl žalobce oba pozemky prodat. V dnešní době by bylo možné pozemky prodat dle znaleckého posudku za [částka]. Vzniklá škoda je tedy ve výši [částka] (výsledek rozdílu [částka] a [částka]). Za nezbytné vynaložení finančních prostředků na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] vznikly na straně žalobce náklady ve výši [částka]. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) také platí, že nezákonná blokace majetku ze strany orgánu státu může způsobit škodu ve formě ušlého zisku, kdy žalobce nemohl využít svých majetkových práv, která představují určitou majetkovou hodnotu a to tím, že by pozemek [číslo] mohl i pronajímat. Po celou dobu nezákonně vyvolaného vyvlastňovacího řízení žalobce díky tzv. plombě neměl možnost pozemek pronajímat. Výše takto vzniklé újmy lze určit z následujícího výpočtu: Výpočet vychází ze znaleckého posudku vytvořeného pro vyvlastňovací řízení. Na straně 6 se uvádí, že obvyklé nájemné pro pozemek parcelní [číslo] je v jednotkové ceně [anonymizována dvě slova] Kč/m2 a procentní sazba pro stanovení nájemného je [anonymizováno]. Dále je uveden vzorec pro výpočet obvyklého nájemného ve tvaru počet m2 * jednotková cena Kč/m2 * [anonymizováno]. Tedy celkové obvyklé nájemné je [rok] dní * [částka] = [částka]. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] a uvedla, že nárok v žalobě uvedený neuznává. Dále uvedla, že žalobce uplatnil u žalované svou žádost podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon [číslo] Sb“) dne [datum]. Žalovaná uvedla, že na podobném skutkovém základě žalobce uplatnil již nárok na zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu, která byla rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnuta. Dále žalobce uplatnil nárok, taktéž na základě shodného skutkového stavu, na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který byl částečně přiznán a dopisem žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo konstatováno porušení práva. Tento nárok je nyní projednáván před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy za stát vystupuje Ministerstvo financí jakožto organizační složka oprávněná jednat jménem státu. Rozhodnutím krajského úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo omezeno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a to konkrétně zřízením věcného břemene v rozsahu [výměra] ve prospěch [právnická osoba] pro účely veřejně prospěšné stavby„ Přeložka silnice [spisová značka] [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] [obec], konkrétně stavebního objektu SO [číslo] Přeložka přípojky VN pro [právnická osoba] v km [anonymizováno]“. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je zapotřebí splnění několika předpokladů, kterými jsou existence škody, nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a příčinná souvislost mezi nimi. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní, kdy nezáleží na zavinění státního orgánu, popř. orgánu územní samosprávy ani příslušné úřední osoby, avšak je na poškozeném, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu. Současně zákon č. 82/1998 Sb. rozeznává dvě formy odpovědnosti státu za škodu - odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Tyto dvě formy přísně odlišuje. V daném případě žalobce spatřuje pochybení a nesprávný úřední postup vyvlastňovacího úřadu v tom, že vyvlastňovací úřad vadně posoudil územní rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby pozemní komunikace vydané na žádost vyvlastnitele jako doklad prokazující existenci veřejného zájmu k naplnění účelu vyvlastnění. Tato vada se však přímo odrazila v obsahu rozhodnutí jak vyvlastňovacího tak krajského úřadu, nelze tudíž vyvozovat vznik odpovědnosti státu za škodu z důvodu nesprávného úředního postupu, nýbrž pouze z důvodu nezákonného rozhodnutí. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 cit. zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Žalovaná uvádí, že v daném případě bylo jako pravomocné zrušeno pouze rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum]. U ostatních rozhodnutí uváděných žalobce nebyly podmínky stanovené zákonem splněny, jelikož rozhodnutí byla zrušena na základě řádného opravného prostředku jako nepravomocná. Podmínka existence nezákonného rozhodnutí nicméně byla v případě soudem zrušeného rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] splněna. Co se týče existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a žalobcem tvrzenou škodou ve výši [částka], která má spočívat v nákladech právního zastoupení, tak tato škoda nemůže být následkem škodné události (nezákonného rozhodnutí), neboť právní služby byly dle předložené faktury účtovány v roce [rok], tedy [anonymizováno] roky před vydáním nezákonného rozhodnutí krajského úřadu. Stejně tak cena [částka] za znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] byla účtována v ro