40 C 148/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Tento rozsudek obsahuje pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť odvolání proti němu není přípustné. 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ Smlouva“) s tím, že smlouva byla uzavřena na dálku v souladu s ust. § 1841 a násl. občanského zákoníku. Prostřednictvím prostředků komunikace na dálku potvrdila žalovaná svůj souhlas s Všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen„ VOP“). Kontraktační proces se odehrál na internetových stránkách společnosti [právnická osoba], kde žalovaná vyplnila v souladu s čl. 4 VOP registrační formulář. Z vyplněného formuláře žalobkyně zjistila finanční způsobilost žalované a na žalovanou vyplněné číslo účtu zaslala dne [datum] zápůjčku ve výši [částka]. Spolu s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky žalobkyně zaslala smlouvu o zápůjčce včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky a výzvu k úhradě ověřovacího poplatku. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala zápůjčku splatit do 60-ti od jejího poskytnutí. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] postoupil původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizováno], pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Do dnešního dne žalovaná navzdory předžalobní upomínce zápůjčku nevrátila. S ohledem na rozhodovací praxi soudů žalobkyně navrhuje, aby v případě, že soud posoudí uzavřený smluvní vztah jako neplatný, nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila. 4. Žalobkyně se z účasti u soudního jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím bez osobní účasti. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo proto jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Provedeným dokazováním má soud za prokázané následující skutečnosti. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce má soud za prokázané, že jako smluvní strany jsou označeny [právnická osoba] jakožto zapůjčitel, žalovaná jakožto klient, s tím, že předmětem smlouvy je závazek zapůjčitele poskytnout klientovi zápůjčku v hodnotě [částka], a to bankovním převodem na účet, jehož číslo uvede klient v Žádosti o zápůjčku, doba trvání spotřebitelského úvěru je 7 dnů. Na výše uvedené listině není obsažen žádný podpis ani jedné ze stran. 6. Z VOP má soud za prokázané následující: dle článku [číslo] je klient před potvrzením podmínek smlouvy povinen vyplnit registrační formulář, který je k dispozici na webových stránkách věřitele, uvést své osobní údaje; uvést svůj souhlas / nesouhlas s tím, aby věřitel za účelem přímého marketingu nakládal s jeho osobními údaji a potvrdit, že se s těmito všeobecnými obchodními podmínkami smlouva o půjčce řádně seznámil a souhlasí s nimi. Dle článku 4.2. VOP se podání žádosti o zápůjčku děje prostřednictvím internetových stránek původního zapůjčitele. Dle bodu [číslo] a násl. VOP v případě, že věřitel rozhodne o poskytnutí půjčky, zašle klientovi emailem návrh smlouvy o půjčce včetně Formuláře a VOP a výzvu k úhradě ověřovacího poplatku (ověřovací poplatek je dle [číslo] VOP jednorázový nevratný poplatek ve výši [částka], který musí klient zaplatit za účelem ověření bankovního účtu, na který bude poskytnuta půjčka). Dle bodu [číslo] VOP klient vyjádří svůj souhlas se smlouvou zmáčknutím tlačítka„ souhlasím“ ve svém klientském účtu, na který mu bude v emailové zprávě odkázán, příp. zasláním textové zprávy (sms) s kódem, který obdrží na email. Dle bodu [číslo] ověřovací poplatek musí být uhrazen převodem na bankovní účet věřitele pouze z osobního účtu klienta, na který si klient přeje poukázat půjčku. Dle čl. 4 [číslo] tím, že klient vyjádřil svůj souhlas se smlouvou dle [číslo] a uhradil ověřovací poplatek dle [číslo], nebo se využila služba instantoru v bance klienta, se považuje smlouva o půjčce oběma stranami elektronickými kanály podepsanou. Dle bodu [číslo] VOP bude následně do tří pracovních dnů po obdržení souhlasu klienta se smlouvou a úhradě ověřovacího poplatku poukázána na účet klienta předmětná půjčka. Žalobkyně předložila k důkazu neoznačený dokument obsahující osobní údaje žalované, včetně bankovního účtu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, soud nemohl ověřit, zda údaje uvedené na tomto dokumentu jsou údaji, které uvedla sama žalovaná, a zda byla částka ve výši [částka] skutečně poskytnuta na účet žalované. Žádost o půjčku, která měla dle smluvního ujednání obsahovat číslo účtu žalované, předložena nebyla. Stejnou závadou pak trpí i další přiložený dokument (jde o kopii jednoho převodního příkazu bez označení majitele účtu), z něhož vyplývá, že dne [datum] byla poukázána částka [částka] na účet č. [bankovní účet], nikoli však, že tuto částku poukázal právní předchůdce žalobkyně. Jelikož se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a žalobkyně tak neprokázala své tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že dne [datum] došlo k uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto právním závěrům. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku. Žalobkyně tvrdila, že k uzavření smlouvy o zápůjčce mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Samotná smlouva je ve smyslu VOP (čl. 4 [číslo], [číslo] a [číslo].) uzavřena tím, že klient vyjádří svůj souhlas se smlouvou dle čl. 4 [číslo] a uhradí ověřovací poplatek dle [číslo]. Žalobkyně v žalobě netvrdí, natož aby dokazovala, že žalovaná ověřovací poplatek uhradila. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení (ani důkazní břemeno) ohledně svého tvrzení, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále se soud zabýval tím, zda lze žalobní nárok posoudit z titulu bezdůvodného obohacení, tj. zda právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez platně uzavřené smlouvy skutečně částku [částka]. Jak bylo uvedeno výše ani v tomto případě však žalobkyně neprokázala, že by žalované poskytla částku [částka], neboť z předložených důkazů vyplývá, že částka byla poskytnuta na účet č. [bankovní účet], nikoli však, že se skutečně jedná o účet označený žalovanou ani, že částku poskytl právní předchůdce žalobkyně. I v tomto případě tížilo žalobkyni důkazní břemeno k prokázání jejího tvrzení, že částka [částka] byla poskytnuta žalované. Jelikož se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a žalobkyně tak neprokázala své tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka]. 8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, ani neprokázala, že by žalované poskytla částku [částka], soud žalobu pro nedůvodnost v plném rozsahu zamítl. 9. Žalované by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, neboť měl ve věci plný úspěch, avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.