40 C 16/2020-100 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhá po žalované určení, že úvěrová smlouva, reg. [číslo], uzavřená dne [datum] mezi žalovanou společností [právnická osoba] (dále jen„ úvěr [anonymizováno]“) je absolutně neplatná, že dohoda o přistoupení závazku mezi účastníky, jíž bylo přistoupeno k úvěrové smlouvě je absolutně neplatná a mezi účastníky neexistuje z uvedené dohody žádný právní vztah, že úvěrová smlouva, reg. [číslo], uzavřená dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ úvěr [anonymizováno]“) je absolutně neplatná, že dohoda o přistoupení závazku ze dne [datum] mezi účastníky, jíž bylo přistoupeno k úvěrové smlouvě je absolutně neplatná a mezi účastníky neexistuje z uvedené dohody o přistoupení závazku žádný právní vztah. Žaloba vychází z tvrzení, že žalovaná poskytla skupině společností, mezi nimiž se nachází i [anonymizováno] a [anonymizováno] (dále jen„ skupina“) úvěry v celkové výši 408 000 000 Kč. Tyto úvěrové smlouvy byly uzavřeny za účelem refinancování soubor úvěrů, které měly členové skupiny otevřené u [právnická osoba] Tyto společnosti vytvořily z pokynů žalované ekonomicky spjatou skupinu osob, a to skrze křížová zajištění, personální propojení či sdílení společného sídla. Poskytnutím úvěru této skupině osob žalovaná porušila zákonná pravidla o koncentraci úvěrového portfolia ve velkých angažovanostech vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob – tzv. pravidla angažovanosti stanovená v ust. §11 zákona č. 87/1995 sb. o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s nimi souvisejících. Důsledkem porušení těchto zákonných pravidel je pak absolutní neplatnost smlouvy podle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Stejně tak porušení ust. §2 odst. 1 písm. d) ve spojení s ust. §181 odst. 1 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev obchodníků s cennými papíry má za důsledek neplatnost této smlouvy. Žalobkyně je vlastnicí nemovitých věcí v [anonymizováno] [obec] u [anonymizována dvě slova] zapsaných na [list vlastnictví], jde o areál nemocnice, kterou užívá [anonymizováno] a provozuje zde nestátní zdravotnické zařízení. [anonymizováno] historicky dluží žalobkyni desítky milionů Kč, přičemž v roce 2019, po uzavření nové nájemní smlouvy, začala [anonymizováno] žalobkyni na účet zprávy závodu dluh splácet. Vůči žalobkyni se vede exekuce formou správy závodu, k vymožení pohledávek žalované vůči [anonymizováno], ke kterým žalobkyně, podle svého právního názoru neplatně, přistoupila a exekuční správce zřídil účet správy závodu, na který jsou všichni dlužníci povinni hradit své závazky vůči žalobkyni. Žalovaná tak strhává peníze z účtu žalobkyně a ponechává žalobkyni bez jakýchkoliv peněz, které by mohla použít k sanaci havarijního stavu budovy nemocnice. V důsledku těchto kroků byla žalobkyně nucena vyzvat uživatele budovy nemocnice k tomu, aby ji vyklidil. Svévolným a bezohledným postupem žalované tak došlo k totálnímu znehodnocení majetku žalobkyně a k tomu, že i závod [anonymizováno] je na pokraji ukončení činnosti, kterou se už nikdy nepodaří obnovit. Tato situace je mimo jiné také důsledkem porušení pravidel angažovanosti ze strany žalované. Žalobkyně má dále za to, že tím, že žalovaná ji ovládá tím, že má pod kontrolou její účty a podle své libosti volné peněžní prostředky na úhradu jejich závazků, vykonává faktický koncern. Právní zájem žalobkyně na určení neplatnosti smluv dovozuje z toho, že pokud budou úvěrové smlouvy shledány za neplatné, žalovaná nebude mít vůči [spisová značka] právo na vrácení poskytnutého úvěru, na zaplacení smluvních nebo sankčních úroků a na zaplacení dalších plateb plynoucích z této úvěrové smlouvy. Žalovaná může mít pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení. K neplatným smlouvám nebylo možné ze strany žalobkyně ani přistoupit a žalovaná proto nemá vůči žalobkyni žádné pohledávky. Určení neplatnosti má tak zásadní dopad do právního postavení a na právní jistotu žalobkyně. Aktivně legitimovanou k podání žaloby a určení neplatnosti můžu být i osoba, která není účastníkem takovéhoto právního vztahu. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že totožnou argumentací žalobkyně se soud opakovaně zabýval, a to v souběžně probíhajících exekuční řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] (shodně též rozsudek NS ČR 22 Cdo 4407/2017). V obou případech soud dospěl k závěru, že i kdyby k tvrzenému překročení úvěrové angažovanosti vůči společnostem ze skupiny došlo, nemůže mít taková skutečnost vliv na platnost právního jednání jako takového. Obsahově prakticky totožný návrh je pak předmětem dalších řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. K meritu věci žalovaná uvedla, že existovalo-li personální propojení mezi subjekty, stalo se tak pouze v případě [příjmení] a [příjmení] [jméno], a to skrze osobu paní [příjmení]. Limit úvěrové angažovanosti vůči těmto subjektům přitom nebyl překročen, nadto poskytnutí úvěru těmto osobám ani není předmětem tohoto řízení. Na křížové zajištění pak lze v obecné rovině usuzovat pouze u úvěrů poskytnutých dvojici subjektů [anonymizováno] a [anonymizováno], resp. dvojici [příjmení] a [ulice]. Žalovaná je toho názoru, konstrukce absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy je pouze dalším z projevů účelové snahy a popření vlastní smluvní povinnosti. Za situace, kdy [anonymizováno] a [anonymizováno] po celou dobu smluvního vztahu považovaly smlouvy o úvěru za platné, úvěrové prostředky vyčerpaly a většinu svých smluvních povinností řádně plnily, se navíc aktuální pokusy o konstrukci neplatnosti smlouvy o úvěru jeví jako zavrženíhodná snaha o zneužití práva vůči věřiteli. Žalovaná rovněž namítá nedostatek naléhavého právního zájmu na podání určovací žaloby. Žalobkyně přistoupila k závazkům [anonymizováno] a [anonymizováno] ze smluv o úvěru a zavázala se pro případ, že tyto závazky neuspokojí primární dlužníci, uspokojit je sama. Tento svůj závazek však nesplnila, a v důsledku porušení této smlouvy povinnosti je aktuální dlužná částka vymáhána exekučně, přičemž exekučním titulem je notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. Má-li žalobkyně za to, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatným právní úkonem, je na ní, aby takovou obranu uplatnila právě v rámci exekučního řízení, kdy jí k tomu procesní předpisy dávají příležitost (srovnej např. rozsudek NS ČR 33 Cdo 2714/2013, kde Nejvyšší soud uvedl:“ ..Rozsudkem, kterým by soud v občanském soudním řízení k žalobě povinné osoby (pravomocně) určil, že pohledávka za závazkového právního vztahu neexistuje, by exekuční soud nebyl vázán..“ Žalobkyně přitom může mít na určení neplatnosti smlouvy o úvěru právní zájem pouze z důvodu, aby zabránila výkonu rozhodnutí. Obdobně Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 267/2000 uvedl:„ … řešení otázky, zda pohledávka nebo jiný nárok, jichž se„ dohoda“ v zápise (pozn. soudu notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti) týká, vychází ze závazku, který nikdy nevznikl, případně již zanikl, který je neplatný nebo se promlčel, pro účely vykonávacího exekučního řízení pomocí určovací žaloby je nepřípustné, neboť vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů…“ Určovací žaloba pak není přípustná ani z důvodu, že smluvní vztah mezi žalobkyní, [anonymizováno] a [anonymizováno] žalovanou dospěl do fáze nuceného výkonu rozhodnutí (srovnej rozsudek NS ČR 33 Cdo 1734/2013). K meritu věci dále žalovaná uvádí, že pokud jde o tvrzené odčerpávání finančních prostředků žalobkyně, v souladu se zástavními smlouvami a dalšími smluvními ujednáními řádně inkasuje toliko nájemné hrazené [právnická osoba] Vedle toho jsou na účet správy závodu připisovány pravidelně 100 000 Kč na správu a údržbu areálu ve vlastnictví žalobkyně. Jak však vychází postupně najevo, z těchto prostředků se MUDr. [příjmení] snaží všemožně odčerpat co nejvyšší část pro svůj vlastní prospěch. Této domněnce tak žalovaná věnuje část svého vyjádření. Závěrem žalovaná uvádí, že nachází-li se [anonymizováno] a [anonymizováno] ve stavu ekonomické nouze, která v důsledku zahájených exekucí postihuje též majetek žalobkyně, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži žalované, ale výlučně smluvně zavázaných osob, které (s významným přispěním MUDr. [příjmení]) své povinnosti vůči žalované řádně neplní. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 4. Dne [datum] [právnická osoba] uzavřela s žalovanou (dříve [příjmení] [anonymizována dvě slova] – spořitelní družstvo), smlouvu o úvěru, na základě které se žalovaná zavázala poskytnout [anonymizováno] peněžní prostředky do výše 80 000 000 Kč na účel a za podmínek stanovených touto smlouvou (smlouva o úvěru reg. [číslo] ze dne [datum]). 5. Dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovanou (dříve [příjmení] [anonymizována dvě slova] – spořitelní družstvo), smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to za účelem zajištění peněžitých pohledávek [právnická osoba] vůči [právnická osoba] na splace