13 C 145/2021-70 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 67.634 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou„ byly podepsány“ smlouva o úvěru [číslo] (ze dne [datum]) a smlouva o úvěru [číslo] (ze dne [datum]), naplňující znaky spotřebitelských úvěrů, s ohledem na spotřebitelské postavení právního předchůdce žalobkyně. Ten zaplatil žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] částku 105.308 Kč (přičemž poskytnuto žalovanou mu bylo 64.000 Kč, tedy bezdůvodné obohacení žalované činí 41.308 Kč), na základě smlouvy o úvěru [číslo] částku 92.326,36 Kč (přičemž poskytnuto žalovanou mu bylo 66.000 Kč, tedy bezdůvodné obohacení žalované činí 26.326,36 Kč). Z důvodu porušení povinnosti žalované s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně jsou obě smlouvy absolutně neplatné (v té souvislosti žalobkyně odkázala na četnou judikaturu), v důsledku čehož žalovaná mohla požadovat po právním předchůdci žalobkyně pouze vrácení poskytnutých částek, nikoli uhrazení úroku a dalších poplatků. Z titulu bezdůvodného obohacení proto žalobkyně nárokuje vrácení plnění v celkové výši 67.634 Kč. Právní předchůdce žalobkyně dne [datum] smlouvou postoupil pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky, včetně smlouvy o postoupení pohledávky, a dále předžalobní výzvu ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum]. Nad rámec shora uvedeného žalobkyně také namítla, že smlouvy koncipované žalovanou obsahují úrok, jehož výše je v rozporu s dobrými mravy, a i v souvislosti s touto argumentací odkázala na četnou judikaturu (tuto argumentaci žalobkyně rozvedla i v rámci podání ze dne [datum]). 2. Žalovaná se proti žalobou uplatněnému nároku bránila již odporem v rozkazním řízení. Učinila nesporným, že poskytla úvěrovanému [jméno] [příjmení], [datum narození] úvěry, odkázala na tytéž 2 úvěrové smlouvy jako žalobkyně, oba úvěry byly úvěrovaným předčasně splaceny, čímž došlo k ukončení jejich smluvního vztahu. Popsala, že bez jakékoliv předchozí aktivity ze strany úvěrovaného dne [datum] obdržela e-mailovou zprávu od Mgr. [jméno] [příjmení] (z e-mailové adresy [email]) s různými přílohami, e-mail„ neobsahoval elektronický podpis“, přílohy byly prosté kopie, nebyly elektronicky podepsány a nejednalo se ani o autorizované konverze dokumentů, součástí byla také prostá kopie smlouvy o postoupení pohledávek mezi„ [jméno] [příjmení], [datum narození]“ a žalobkyní. Taková osoba však nikdy ve smluvním vztahu s žalovanou nebyla. Žalobkyně v reakci na výzvu žalované znovu„ nepodepsaným e-mailem“ zaslala prostou kopii smlouvy o postoupení pohledávek se správným datem narození pana [příjmení] a s původním datem podpisu. V obou e-mailech bylo oznámení o postoupení pohledávky, rovněž v prosté kopii. Žalovaná současně soudu vyložila, jaké písemnosti má od žalobkyně k dispozici (v rámci jejich výčtu žalovaná zmínila i„ prostou kopii o postoupení pohledávek …, kterou měl údajně podepsat [jméno] [příjmení], [datum narození]“, nicméně v průběhu ústního jednání popřela existenci takové písemnosti, resp. potvrdila, že jí byly předloženy toliko dvě verze postupní smlouvy). Žalované nebylo prokázáno postoupení pohledávky a množství nepodepsaných dokumentů či prostých kopií posílaných z jiného e-mailu než e-mailu advokáta, s následným měněním údajů, vzbuzuje v žalované„ oprávněné pochybnosti“. [příjmení] bylo bezdůvodné obohacení splatné, musí být dlužník vyzván k úhradě, k ničemu takovému však nedošlo. Žalovaná nebyla vyrozuměna o postoupení pohledávky. Postupitel, pokud vůbec nějakou pohledávku postoupil, uvedené žalované neoznámil, postupník (žalobkyně) postoupení pohledávky neprokázala. Žalovaná ani nebyla k placení vyzvána (nepodepsané e-maily s nepodepsanými přílohami, které zaslala Mgr. [anonymizováno], výzvou nejsou). Žalovaná současně s tím vyslovila připravenost plnit pro případ, že jí bude prokázáno postoupení pohledávky a bude vyzvána k úhradě postoupené pohledávky, žaloba je předčasná a nedůvodná. 3. Žalobkyně k vyjádření žalované replikovala tím, že mezi žalobkyní a žalovanou již proběhlo mnoho soudních sporů, předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávek byly zasílány e-mailovými zprávami jako v nyní souzené věci, žalovaná přitom proti tomuto způsobu doručování nic nenamítala. Původně zaslaná postupní smlouva a výzva k zaplacení s oznámením o postoupení pohledávek skutečně vykazovaly písařskou chybu v datu narození postupitele, text smlouvy, která byla uzavřena dne [datum], však byl opraven a žalované byla smlouva doložena. 4. Žalovaná i poté setrvala na argumentaci o tom, že žalobkyně postoupení pohledávky neprokazuje, znovu deklarovala svou připravenost plnit pro případ prokázání postoupení pohledávky. 5. Po poučení ve smyslu ust. § 118 odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) žalovaná doplnila, že řádně zjišťovala úvěruschopnost úvěrovaného, a to na základě těchto podkladů: doklady o příjmech, výpisy z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Na základě uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, provedla tzv. scoring klienta, který byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále žalovaná zjistila, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele (zřejmě žalované) předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. Žadatel prohlásil, že poskytovatel provedl jeho kontrolu ve smyslu zák. č. 253/2008 Sb., že sjednaná úroková sazba je přiměřená atd. Při hodnocení úvěruschopnosti vychází žalovaná zejména z údajů uvedených žadatelem, potvrzených žadatelem v kartě hodnocení klienta - žalovaná nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žadatelem. Žalovaná dostála své povinnost vyplývající jí ze zákona o spotřebitelském úvěru, před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žadatele úvěr splácet. Měla k dispozici„ řadu listin“ prokazující příjem žadatele a ohledně výdajů žadatele vycházela z jeho sdělení, proběhlo i ověření z veřejných registrů informaci ohledně případných dalších závazků, příjem žadatele měl postačovat k úhradě sjednaných splátek bez nějakého výrazného omezení životního standardu žadatele. Povinnost věřitele stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru nelze vykládat extenzivně, žadatel měl zájem úvěry splatit, je osobou svéprávnou, byl informován o výši a četnosti splátek, případné lehkomyslné chování žadatele není na místě klást k tíži žalované. Ve vztahu k úvěrové smlouvě [číslo] z dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žadatele činí 22.600 Kč, celkové měsíční náklady žadatele činí 14.704 Kč, volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 6.896 Kč. K výdajové stránce by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zák. č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, životní minimum činí 3.410 Kč. Zatajením výdajů se žadatel dopouští se porušení § 6 zák. č. 89/2012 Sb. Žadatel měl v době vzniku úvěrové smlouvy s žalovanou uzavřeny další souběžné úvěrové smlouvy, což představovalo na splátkách částku ve výši 9.794 Kč, žadatel řádně splácel. Ve vztahu k úvěrové smlouvě [číslo] z dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žadatele činí 35.000 Kč, celkové měsíční náklady žadatele činí 18.285 Kč, volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 15.715 Kč. Žadatel měl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy s žalovanou uzavřené další souběžné úvěrové smlouvy, což představovalo na splátkách částku ve výši 13.475 Kč, které žadatel řádně splácel. Oba úvěry také žadatel řádně splatil. Žalovaná zdůrazňovala také zásadu smluvní autonomie a dobrovolnost uzavření smluv o úvěru ze strany úvěrovaného. 6. Soud provedl důkazy navržené účastníky a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.), a z provedených důkazů učinil tato skutková zjištění: 7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaná (poskytovatel úvěru) a [jméno] [příjmení], [datum narození] („ Klient“) dne [datum] písemně ujednali náležitosti smlouvy o úvěru, žalovaná se zavázala poskytnout [jméno] [příjmení] spotřebitelský bezúčelový úvěr v celkové výši 64.000 Kč, úvěrovaný se zavázal zaplatit celkem 198.774 Kč v 54 měsíčních splátkách po 3.681 Kč, splatných nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce; úroková sazba činila 88,37 % ročně, přitom bylo dohodnuto, že se jedná o pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 88,37 %. Z přehledu plateb (ke smlouvě [číslo]) soud zjistil, že žalovaná zaznamenala výši úvěru poskytnutého [jméno] [příjmení] (64.000 Kč),