13 C 85/2018-96 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 300.000 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobce tvrdil, že ujednal s panem [jméno] [příjmení] poskytnutí„ finanční půjčky“ ve výši 300.000 Kč, které žalobce zaslal na bankovní účet, jehož specifikaci mu za tím účelem pan [jméno] [příjmení] sdělil. Bankovní účet, na který žalobce odeslal peníze, je ve vlastnictví žalovaného. Žalobce neměl žádný důvod domnívat se, že peněžní prostředky neposílá na účet pana [jméno] [příjmení]. Žalovaný přijal částku ve výši 300.000 Kč na svůj účet č. [bankovní účet] bez jakéhokoliv právního důvodu, a je proto povinen plnění vrátit. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil odmítnutím žalobou uplatněného nároku, poukázal na to, že bankovní účet, na který měly být prostředky dle tvrzení žalobce zaslány, nikdy„ nevlastnil“, v uvedené době navíc bylo na jeho osobu vedeno insolvenční řízení, tedy nemohl s účtem nakládat, ani kdyby jej„ vlastnil“. Žaloba proti žalovanému je neopodstatněná. 3. Soud provedl důkazy listinami předloženými žalobcem a zprávami opatřenými soudem postupem dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. a učinil následující skutková zjištění: 4. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne [datum] byla k tíži tohoto bankovního účtu zúčtována odchozí platební transakce v částce 300.000 Kč, ve prospěch bankovního účtu [číslo] 0800 Kč, platba byla identifikována pomocí popisu„ [jméno]“. 5. Z předžalobní výzvy a kopie obálky zásilky doručované Českou poštou, s.p. soud zjistil, že zástupce žalobce dne [datum] sepsal písemné upomenutí adresované žalovanému, jehož obsahem byla výzva k navrácení částky 300.000 Kč. Zásilka byla předána k poštovní přepravě dne [datum] a jako nedoručená adresátovi se vrátila žalobci zpět. 6. Z jednotlivých sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že banka vedla bankovní účet č. [bankovní účet] ve prospěch majitele účtu, jímž byla [právnická osoba] ltd. Disponentem bankovního účtu byl od založení účtu (dne [datum]) až do jeho zrušení (dne [datum]) žalovaný. Na bankovní účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 300.000 Kč z bankovního účtu č. [bankovní účet]. 7. Soud neprovedl důkaz výslechem paní [jméno] [příjmení], manželky žalobce, a to z důvodu hospodárnosti řízení, neboť tento důkaz neměl potenciál prokázat skutečnosti právně významné pro posouzení věci (žalobce navrhl provést tento důkaz k prokázání svého tvrzení o tom, že pan [jméno] [příjmení] měl podle dohody s žalobcem dodat žalobci číslo bankovního účtu, na který žádal poskytnout finanční prostředky). Z důvodu hospodárnosti řízení soud neproved ani důkaz výslechem pana [jméno] [příjmení], když tímto důkazem hodlal žalobce prokazovat obsah dohody mezi žalobcem a panem [příjmení] [příjmení] o poskytnutí peněžité zápůjčky mezi těmito osobami, když pro posouzení žalobou uplatněnému nároku proti žalovanému je smluvní vztah mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] bez právního významu. 8. Podle ust. § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 9. Podle ust. § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou. 12. Žalobce tvrdil, že ujednal s panem [jméno] [příjmení] poskytnutí„ finanční půjčky“ ve výši 300.000 Kč, které žalobce zaslal na bankovní účet, jehož specifikaci mu za tím účelem pan [jméno] [příjmení] sdělil. Na základě tvrzení žalobce, podpořených výsledky provedeného dokazování, by se dalo usuzovat na to, že mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce, z níž vydlužiteli, [jméno] [příjmení], plynula povinnost vrátit zapůjčiteli, tedy žalobci, dočasně přenechané finanční prostředky ve výši 300.000 Kč. Ve vztahu k předmětu řízení, mezi účastníky tohoto řízení, však není dán smluvní zavazovací důvod. Žalobce netvrdil (a z provedeného dokazování ani nevyplynulo), že by zde byly okolnosti svědčící o uzavření smlouvy o peněžité zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným či že by zde byl jiný smluvní závazek mezi žalobcem a žalovaným zakládající žalobci právo na peněžité plnění vůči žalovanému. Soud se zabýval tím, zda ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným není dán jiný (než smluvní) zavazovací důvod. Do úvahy by přicházel závazek z jiné právní skutečnosti, a sice závazek z bezdůvodného obohacení – soud se zabýval tím, zda nelze žalobci nárokované plnění přisoudit proti žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného k újmě ochuzeného žalobce. Takto ale soud nemohl postupovat, a to z těchto důvodů: S ohledem na obsah vlastních žalobních tvrzení a jejich dopad pro posouzení věci je vyloučeno, aby plnění vypořadatelné jako plnění ze smluvního závazku bylo současně vypořadatelné mezi jinými subjekty (než smluvními stranami) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce v žalobě poukazoval na to, že plnění obdržel žalovaný bez právního důvodu. Jako na plnění bez právního důvodu je na místě pohlížet na platby poukázané omylem na cizí bankovní účet. O takovou situaci se však v posuzované věci nejedná. Jak sám žalobce tvrdil, poukázal prostředky na bankovní účet, jehož specifikaci mu sdělil pan [jméno] [příjmení], žalobce se při zadávání platby nepomýlil, prostředky došly tam, kam dojít dle dohody stran měly (k jejich připsání na bankovní účet došlo důvodně, podle vůle pana [jméno] [příjmení]). Ani kdyby se však jednalo o platbu učiněnou omylem na cizí účet, nebylo by možné k plnění žalovaného zavázat. Obohacenou je v případě plateb učiněných v omylu na cizí bankovní účet osoba, pro kterou banka účet vede – tzv. majitel účtu, na který byly peněžní prostředky nedůvodně připsány. Majetková hodnota se v takovém případě dostává majiteli účtu, ten pak musí neoprávněný majetkový prospěch vydat. Jak vyplynulo z provedeného dokazování (a jak se ostatně i sám žalovaný bránil), žalovaný nebyl osobou, pro níž banka účet vedla. Žalovaný měl sice k bankovnímu účtu tzv. dispoziční oprávnění, ale toto oprávnění nezakládá samo o sobě přísun majetkové hodnoty disponentovi (žalovanému). Žalovaný by se proto na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu neobohatil ani za situace chybně odeslané platby. 13. Ze shora popsaných důvodů nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, a to jak co do jistiny domnělého dluhu, tak co do příslušenství (nárokovaného úroku z prodlení), neboť jeho osud se odvíjí od osudu jistiny dluhu. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení žalovaného je tvořena paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které nezastoupenému účastníkovi řízení, který nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, přičemž v posuzované věci je tímto úkonem vyjádření žalovaného k žalobě. 15. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.