14 C 156/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 1. 2021 podanou ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 44 562,32 Kč s příslušenstvím, představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 237,68 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 44 562,32 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok ve výši 23,76 % ročně z částky 43 577,58 od 1. 10. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, a to na základě uzavřené smlouvy o úvěru. 2. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen,,postupitel“) uzavřeli dne 25. 2. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl postupitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 74 359 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr s úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % dlužné částky, resp. 500 Kč. Žalovaný porušil své závazky tím, že se dostal do prodlení s více než 2 po sobě následujícími splátkami. Postupitel tak přistoupil k zesplatnění pohledávky. 3. Převod pohledávky na žalobkyni nastal dne 20. 10. 2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2020. 4. Žalovaný byl vyzván k vyjádření se k žalobě usnesením č. j. 14 C 156/2021-24 ze dne 2. 6. 2021, ve věci se však nijak nevyjádřil. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud vycházel především z následujících listinných důkazů: smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26. 8. 2020, přehled transakcí [číslo] produktové podmínky pro revolvingové úvěry, sazebník pro úvěry, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2020 a předžalobní upomínka ze dne 8. 12. 2020. 8. Soud na základě předložených listinných důkazů a citovaných zákonných ustanovení došel k závěru, že žalovanému byl dne 25. 2. 2019 poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 74 359 Kč. Žalovaný čerpal úvěr prostřednictvím vystavené kreditní karty a zavázal se k úhradě načerpaného úvěru formou pravidelných měsíčních splátek. Vzhledem k tomu, že tuto svoji povinnost porušil, přistoupil právní předchůdce žalobkyně k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne 26. 8. 2020. Následně postoupil pohledávku ke dni 20. 10. 2020 na žalobkyni. Celková dlužná jistina k dnešnímu dni činí 43 577,58 Kč. Přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 8. 12. 2020 žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 9. Kromě jistiny soud přiznal žalobkyni i poplatek ve výši 600 Kč jako náhradu nákladů spojených s vymáháním závazku dle sazebníku pro úvěry platného od 14. 11. 2018, smluvní pokutu ve výši 384,74 Kč dle zmíněného sazebníku a smlouvy o revolvingovém úvěru ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení, smluvní úrok ve výši 23,76 % p. a. a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. 10. Soudu na základě výše uvedených skutečností rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas (§ 115a o. s. ř.) – žalobkyně v návrhu na zahájení řízení a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 14 C 156/2021-24 ze dne 2. 6. 2021). 11. Pokud se jedná o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a smluvní úrok dle smlouvy o revolvingovém úvěru, čímž zcela vyhověl návrhu žalobkyně. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 399 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 783 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 562,32 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč. 13. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).