18 C 153/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 4. 2019 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 900 000 Kč s příslušenstvím z titulu neautorizované platební transakce, případně z titulu vzniku škody. Tvrdila, že dne 31. 1. 2018 došlo k zápisu nově jmenovaného jednatele [jednatel 1] [příjmení] do obchodního rejstříku a také k zápisu způsobu jednání tak, že mimo jiné při právních jednáních s hodnotou předmětu plnění nad 100 000 Kč bez DPH za společnost jednají všichni jednatelé společně. Dne 2. 2. 2018 se na pobočku žalované dostavil [jednatel 1] [příjmení] a po předložení výpisu z obchodního rejstříku mu byla zřízena dispoziční práva k účtům. Téhož dne byl z korunového účtu na pobočce proveden převod částky 700 000 Kč a výběr hotovosti ve výši 200 000 Kč, to vše v rozporu se zapsaným způsobem jednání za společnost a dokonce též v rozporu se smlouvami o zřízení účtů, v nichž je ujednáno omezení u právních jednání nad 50 000 Kč. 2. Žalovaná s žalobou žalobkyně nesouhlasila, namítla, že žalobkyně netvrdí splnění předpokladů pro vznik škody, pracovník žalované vydal peníze z účtu žalobkyně do rukou jednatele, účetně tedy vybrané peněžní prostředky neopustily společnost, k tomu došlo až v důsledku jednání jednatele žalobkyně. Výše škody neodpovídá skutečnosti, žalobkyni byly vyplaceny peněžní prostředky, jež byly zajištěny v rámci trestního řízení. Dále žalovaná namítla, že v daném případě se nemůže jednat o škodu, nýbrž neautorizovanou platební transakci. Žalobkyně se o provedené transakci dozvěděla nejpozději dne 3. 2. 2018, avšak k oznámení neoprávněné platební transakce došlo ze strany žalobkyně až dne 9. 2. 2018. K oznámení tedy nedošlo bez zbytečného odkladu, a proto nelze žalobkyni právo přiznat. 3. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil následující. 4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že dne 31. 1. 2018 byl do obchodního rejstříku žalobkyně zapsán jednatel [jednatel 1] [příjmení] a [jenatel 2] [příjmení] a způsob jednání za společnost mimo jiné tak, že při právním jednání s hodnotou předmětu plnění nad 100 000 Kč bez DPH v jednotlivém případě jednají vždy všichni jednatelé společně. 5. Z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 7. 5. 2015 smlouvu, na jejímž základě se žalovaná zavázala zřídit pro žalobkyni běžný účet a poskytnout elektronickou správu účtů. 6. Z protokolů o nastavení autorizace elektronických pokynů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto, že minimální počet autorizujících osob pro částku 50 000 Kč je 2. 7. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 31. 1. 2019 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaměstnanec žalované uvedl, že na žádost [jméno] [příjmení] nastavil možnost, aby mohl při bezhotovostním převodu sám potvrdit platbu až do výše 600 000 Kč nebo 800 000 Kč. 8. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 10. 4. 2018 a 24. 1. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] uvedl, že pro [jednatel 1] [příjmení] zřídil dispozici k firemnímu účtu, avšak nikoli neomezenou, jak bylo požadováno, nýbrž podle omezení zapsaného v obchodním rejstříku. 9. Z detailu pohybu [číslo] soud zjistil, že dne 2. 2. 2018 v 10:14 hod. byla zadána platba ve výši 700 000 Kč [jednatel 1] [příjmení], exportována byla dne 2. 2. 2018 v 11:11 hod. 10. Z detailu pohybu [číslo] soud zjistil, že dne 2. 2. 2018 v 10:28 hod. byl proveden výběr hotovosti na přepážce ve výši 200 000 Kč pro [jednatel 1] [příjmení]. 11. Z výzvy Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2021, sp.zn. [spisová značka], soud zjistil, že Městský soud v Praze vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby zajištěné peněžní prostředky v celkové výši 580 636,26 Kč byly vráceny přímo poškozené žalobkyni. 12. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2021, sp.zn. [spisová značka], soud zjistil, že část neoprávněně odčerpaných peněžních prostředků vedených na účtech žalobkyně, převáděných bezhotovostně, kde je poškozená žalovaná co do výše škody 722 000 [právnická osoba], co do výši 100 0000 Kč, byla zajištěna v přípravném řízení ve výši nejméně 580 636,26 Kč. Zároveň bylo tímto usnesením rozhodnuto o vrácení zajištěných peněžních prostředků žalobkyni. Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s vydání zajištěných peněžních prostředků přímo žalobkyni, nikterak nevyjádřila. 13. Mezi žalobkyní a žalovanou je nesporné, že z bankovního účtu vedeného v cizí měně bylo [jednatelem 1] [příjmení] vybráno 22 000 Kč. 14. Mezi žalobkyní a žalovanou je nesporné, že žalobkyni byla v rámci trestního řízení vydána částka 580 637,21 Kč. 15. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím. 16. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento uvedl, že mu bylo v pátek 2. 2. 2018 [právnická osoba] [anonymizováno] sděleno, že tam jsou nestandardní výběry, a že tam přišel člověk, se kterým nebylo doposud jednáno. Proto se podíval na účty u všech bank. Zjistil, že u [žalovaná] byly výběry extrémní. Zjistil to už dopoledne. Volal panu [jednatel 2], aby přijel a šli to řešit osobně. Nejdříve byli v [právnické osobě] [anonymizováno], poté šli do [žalované] v Celnici, mohlo být kolem jedné hodiny. Tam šli na přepážku pobočky (o několik dnů později měl schůzku také z ředitelem), kde oznámili, že došlo k neoprávněným výběrům a neoprávněné manipulaci s účtem. Pracovník přepážky o tom sepsal nějaký zápis. Stejný den pak šel ještě pan [jednatel 2] a právním zástupcem k notáři, kde situaci také řešili. 17. Z výslechu [jednatel 2] [příjmení] soud zjistil, že tento uvedl, že mu volal pak [příjmení], že jsou nějaké neoprávněné přístupy k účtu, že mu volali zřejmě z [právnické sooby] [anonymizováno]. On se kvůli tomu vracel do Prahy, kde poté navštívili pobočku [právnické osoby] [anonymizováno] a poté se vydali do Celnice do [žalované], zřejmě byli na pobočce. [žalovaná] obcházeli preventivně, tam zjistili, že došlo k úniku peněz, již si nevzpomíná, zda věděli, že se jedná o pana [jednatel 1] či nikoliv. S panem [příjmení] pak vše zrušili a hlásili na Policii ČR, což zařizoval jejich právní zástupce. On osobně byl ve [žalované] bance pouze jednou. 18. Z přehledu pohybů na účtu, úředního záznamu ze dne 28. 1. 2019 soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci. 19. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 7. 5. 2015 smlouvu, na jejímž základě se žalovaná zavázala zřídit pro žalobkyni běžný účet a poskytnout elektronickou správu účtů s tím, že minimální počet autorizujících osob pro částku 50 000 Kč jsou 2 osoby. Dne 31. 1. 2018 byl do obchodního rejstříku žalobkyně zapsán jednatel [jednatel 1] [příjmení] a [jednatel 2] [příjmení] a způsob jednání za společnost mimo jiné tak, že při právním jednání s hodnotou předmětu plnění nad 100 000 Kč bez DPH v jednotlivém případě jednají vždy všichni jednatelé společně. Zaměstnanec žalované na žádost [jednatel 1] [příjmení] nastavil možnost, aby mohl při bezhotovostním převodu sám potvrdit platbu až do výše 600 000 Kč nebo 800 000 Kč. Dne 2. 2. 2018 v 10:14 hod. byla [jednatel 1] [příjmení] zadána platba ve výši 700 000 Kč, exportována byla dne 2. 2. 2018 v 11:11 hod. Téhož dne v 10:28 hod. byl proveden výběr hotovosti na přepážce ve výši 200 000 Kč pro [jednatel 1] [příjmení]. Z bankovního účtu vedeného v cizí měně bylo [jednatel 1] [příjmení] vybráno 22 000 Kč. [jednatel 1] [příjmení] se dostavil též do [právnická osoba], kde však byl zřízen přístup podle omezení uvedeného v obchodním rejstříku. Téhož dne byl [právnická osoba] informován [jméno] [příjmení] o dostavení se [jednatel 1] [příjmení] na pobočku, ten v reakci na zjištěné informace provedl kontrolu bankovních účtů, přičemž zjistil, že u žalované došlo k extrémním výběrům. Poté kontaktoval pana [jednatel 2] a společně se dostavili do [právnická osoba] a následně na pobočku žalované v Celnici, kde pracovníkovi přepážky sdělili, že došlo k neoprávněným výběrům a neoprávněné manipulaci s účtem. Stejného dne pak byla situace řešena u notáře a na Policii ČR Pan [anonymizováno] se o několik dní později setkal také s ředitelem žalované. Ohledně jednání pana [jednatel 1] bylo (či stále je) vedeno trestní řízení, v jehož rámci soud ohledně poškozené žalované co do výše škody 722 000 Kč a poškozené [právnická osoba] co do výše škody 100 000 Kč vydal zajištěné finanční prostředky přímo žalobkyni, a to ve výši 580 637,21 Kč. Před vydáním zajištěných finančních prostředků se soud dotazoval žalované, zda s tímto postupem souhlasí, avšak žalovaná se nikterak nevyjádřila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím výzvou ze dne 26. 3. 2018. 20. Podle ust. § 164 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neur