20 C 161/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhali odškodnění ve výši 18 150 Kč a tvrdili, že měli zájem na svých pozemcích vybudovat hráz a založit nový rybník, když žalobkyně zmocnila svého manžela, žalobce ad a) k jednání před příslušným odborem životního prostředí a památkové péče Městského úřadu Pacov. Jejich záměr byl následně projednán vedoucím odboru ing. [příjmení], a příslušným odborníkem vodoprávního úřadu [jméno] [příjmení], a na základě těchto získaných informací na ohlášení stavby, pak pověřili ing. [jméno] [příjmení], projektanta ekologických staveb, ke zpracování projektové dokumentace k ohlášení stavby. Žalobce ad a) k žádosti na příslušný úřad připojil připravenou projektovou dokumentaci k ohlášení stavby, a podal ji na podatelnu Městského úřadu Pacov (dále jen MěÚ [obec]). Následně bylo vydáno rozhodnutí uvedeného úřadu dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto o provedení stavebního řízení, s výzvou k doplnění žádosti a předložení listin, a o přerušení stavebního řízení ve lhůtě uvedené výzvy k doplnění. Uvedené rozhodnutí úřadu však bylo v rozporu se získanou informací, že nemusí žádat o stavební povolení a stavbu hráze mohou provést pouze na základě ohlášení stavby. Jelikož tím došlo k nesprávnému úřednímu postupu uvedeného úřadu, zbytečně žalobci vynaložili náklady na vypracování projektové dokumentace v žalované výši. Svůj nárok na náhradu majetkové újmy uplatnili u Ministerstva životního prostředí, jejich žádosti vyhověno nebylo. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neuznala nárok co do důvodu ani výše. Nesporovala okolnosti o uplatnění nároku u příslušného ministerstva, kdy příslušný ústřední orgán jejich nárok na odškodnění odmítl. Poukazovala na to, že tvrzení žalobců o nesprávném úředním postupu vodoprávního úřadu MěÚ [obec] není pravdivé. Konzultaci s vodoprávním úřadem si vyžádal sám žalobce ad a) k zamýšlenému stavebnímu projektu. Při této konzultaci s úřední osobou však ze strany žalobců, nepadl návrh konkrétního stavebně technického řešení tvrzeného záměru. Na závěr konzultace žalobci ad a) byl poskytnut požadovaný formulář k ohlášení stavby, dle přílohy k vyhlášce [číslo] Sb., jelikož z celého jednání bylo zřejmé, že se snaží navrhnout jednodušší variantu ke schválení návrhu na vytvoření zemní hrázky. Poukazovala dál na to, že příslušná projektová dokumentace, jejíž náhrady se žalobci domáhají, bylo možné použít ve stavebním řízení a úvaha žalobců o nesprávném úředním postupu je zcela nedůvodná a účelová. 3. Soud po provedeném dokazování žalobu rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] jako nedůvodnou zamítl, protože neshledal splnění podmínky odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup s odkazem na ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) a § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OdpŠk). K odvolání žalobců bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž bylo soudu I. stupně uloženo mj. vyřešit spornou otázku, zda žalobcům se skutečně dostalo vadné informace ohledně stavebních možností a formálních náležitostí tak, aby se stavba vodní hráze nemusela projednávat v procesně náročnějším režimu stavebního povolení a zda úřední osoby poskytly kvalifikované informace o záměru žalobců. Bylo též uloženo soudu zabývat se realizací procesních práv a povinností žalobců, vylíčit v projednávané věci rozhodná skutková tvrzení a provést navržené důkazy, k čemuž je nutné poučení žalobců dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. 4. Při jednání soudu dne [datum] žalobci byli po koncentraci řízení poučeni soudem dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání právně významných skutečností v projednávané věci a to okolností, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu při výkonu veřejné moci před MěÚ v [obec], že žalobcům vznikla majetková újma v žalované výši, a že tato újma vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem orgánů státu při výkonu veřejné moci, zároveň žalobci byli poučeni o tom, že pokud neoznačí důkazy v projednávané věci, nesou následky neúspěchu ve sporu. 5. Po provedeném a doplněném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobci měli zájem na svém pozemku vybudovat rybník, aby vyřešili sousedské spory. Jednáním s příslušným orgánem státu pověřila svého manžela. Žalobkyně uvedla, že svému manželovi udělila procesní plnou moc. K dotazu soudu dále uvedla, že zhruba 15 let jsou s manželem vlastníkem rybníku na pozemku. 7. Z výpovědi žalobce soud dále zjistil, že s manželkou měl zájem postavit rybník ve výšce dvou metrů. Proto na příslušném úřadu jednal s panem [příjmení]. Uvedená osoba mu též sdělila, že pokud bude hrázka rybníku do jednoho metru, nebude nutné stavební povolení a bude dostačující pouze ohlášení stavby. Na základě tohoto jednání pak zadal vypracování projektu. K dotazu soudu o zmocnění manželky zastupovat ji ve správním řízení, žalobce uvedl, že paragrafy příslušných zákonů nezná, ale byl vedený u manželky jako hospodář majetku. Uvedl dále, že s panem [příjmení] má velké spory ve věcech pozemkových úprav, protože jeho jednání považuje za trestuhodné. Ke správnímu řízení dále uvedl, že se obrátil na příslušný úřad, úředníkem byl nesprávně informován a toto řízení již dále nepokračuje, protože se obrátil na soud z důvodu, že přišli o žalovanou částku, to je podstatou celé věci. 8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že společně se žalobcem ad a) navštívil odbor životního prostředí MěÚ v [obec] a společně jednal se žalobcem ing. [příjmení]. Žalobce měl v plánu vybudovat hráz vysokou 1,8 m u kraje návodní hráze rybníka a na konci 50 cm. Při této návštěvě pan [příjmení] jim sdělil, že tato hrázka by vyžadovala stavební povolení, proto doporučuje vybudovat po celé délce hráze 1 m vysokou hráz, a 1 m odstup od hranice souseda s tím, že za těchto podmínek lze hráz vybudovat na základě ohlášení. Sdělil dále, že za těchto podmínek lze hrázku vybudovat. Žalobci byla též předložena písemná žádost o ohlášení stavby. Při odchodu z kanceláře vyzval k vypracování příčných a podélných řezů stavby, následně pak byla zadána projektová dokumentace. Žalobce pak vyplnil žádost o ohlášení a připojil k tomu příslušnou dokumentaci, v té době už na pozemky probíhaly pozemkové úpravy. Svědek dále uvedl, že panem [příjmení] při návštěvě nebyli informováni o tom, že by k žádosti bylo nutné připojit stanovisko Povodí Vltavy. 9. Z výpovědi svědka ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce ad a) a pan [příjmení] se ho ptali na nějaké zemní úpravy v zátopě rybníka. Protože sám funkci vodoprávního úřadu nevykonával, zavedl je za kolegou [příjmení] a [příjmení]. Dále se o případ nezajímal. Okolnosti o jednání žalobce ad a) a pana [příjmení] s panem [příjmení] si již svědek nepamatoval. 10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ho někdy koncem srpna 2016 v kanceláři navštívil žalobce ad a) a pan [příjmení]. S odstupem času se svědek detaily nepamatoval. Uvedené osoby přišli za ním s tím, že mají nějaké sousedské spory s panem [příjmení] a vlastní též malý rybník, na kterém se nachází malá vodní nádrž. Přinesli nějakou představu hrázky k rozdělení pozemku. To mělo vyřešit hraniční spory. S tím se nesetkal a nechápal. Byly nadneseny nějaké parametry, mluvilo se o 1 m, přesně si to nepamatoval. Nebylo to zcela jasné a neměli sebou žádnou projektovou dokumentaci. V této situaci klientům říká, že„ předložte to na základě doložených dokladů a ve věci relevantně odpovíme“. Žalobce nepožadoval zápis o jednání. Protože požadovali co nejrychlejší a nejjednodušší způsob řešení, a pokud možno na ohlášení, poskytl příslušný formulář při tomto jednání. Asi po měsíci obdrželi žádost o ohlášení s připojeným projektem, který se zhodnotil. Poté s kolegou došli k názoru, že je nutné uvedenou věc podle stavebního zákona, v souladu s vodním zákonem překlopit do stavebního řízení. Při původním jednání se žalobcem a panem [příjmení] se mluvilo o hrázi ve výši 100 cm, jednání o výši hráze 180 cm si svědek nepamatoval. Po nastudování projektové dokumentace stavebník byl vyzván usnesením a upozorněn na překlopení věci na stavební řízení. 11. Z obsahu listin spisu MěÚ [obec] spisové značky [číslo] 2016 soud dále zjistil, že žalobkyně ad b) podala dne [datum] na uvedený úřad písemné ohlášení podle § 15a odst. 3 vodního zákona a § 104 odst. 2, písm. n) stavebního zákona v ohlášení vyplnila, že je zastoupena svým manželem [celé jméno žalobce] a označila pozemky, které se mají použít pro stavbu. Vyplnila též údaje o zpracovateli projektové dokumentace. Z usnesení o zastavení řízení ze dne [datum] vyplývá, že odbor životního prostředí a památkové péče MěÚ v [obec], jako vodoprávní úřad příslušný podle zákona o vodách a speciální stavební úřad příslušný podle vodního zákona a stavebního zákona, zastavuje podle § 66 o