22 C 100/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 313,22 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených bankovních služeb. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouvu o poskytnutí bankovních a dalších služeb, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytnuté bankovní služby ceny dle sjednaného Ceníku. Vzhledem ke vzniku nepovoleného debetu na účtě žalovaného, přistoupil právní předchůdce žalobce dne [datum] k vypovězení smlouvy, žalovaný svůj dluh ani poté neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] a.s. a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Žalobce zaslal žalovanému před žalobní výzvu, žalovaný přesto nic neuhradil, pročež se žalobce obrátil se savým nárokem na soud. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, tak že tento v celém rozsahu neuznává, neboť ze spisového materiálu není zřejmé zda byl žalovaný řádně seznámen s obchodními podmínkami. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Projednávaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, daným státní příslušností žalovaného k Polsku. Podle žalobních tvrzení jde o soukromoprávní věc, která není vyloučena z působnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen "Nařízení Brusel I bis"). Konkrétní právní vztahy mezi účastníky spadají do věcné, časové i teritoriální působnosti citovaného Nařízení. V režimu Nařízení Brusel I bis platí, že soud nemůže (s výjimkou věcí uvedených v čl. 24 Nařízení Brusel I bis) přezkoumávat svoji mezinárodní příslušnost (pravomoc) dříve, než doručí žalobu žalovanému a umožní mu, aby se k ní vyjádřil. Příslušnost procesního soudu totiž může být založena postupem podle čl. 26 Nařízení Brusel I bis, tj. tím, že se žalovaný vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti procesního soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Nd 336/2007, publikované jako Rc 14/2009), a takto je založena i místní příslušnost soudu. Pravidlo příslušnosti podle článku 26 Nařízení Brusel I bis převáží nad všemi ostatními pravidly soudní příslušnosti. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne [datum] uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobce smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. V č.l. I. bod 5 se žalovaný zavázal hradit za služby poskytované dle této smlouvy poplatky, a to dle Ceníku. V č.l. III. bod 2. pak žalovaný výslovně prohlásil, že se seznámil s obsahem aktuálních Všeobecných obchodních podmínek a Ceníkem. Téhož dne pak žalovaný převzal přístupové [příjmení] kódy k užívání karet. Dle předloženého výpisu z osobního účtu žalovaného vyplývají jednotlivé účtované částky, za poskytování bankovních služeb, které žalovaný neuhradil (Smlouva, Protokol o převzetí, výpis z osobního účtu). Právní předchůdce žalobce zaslal dne [datum] žalovanému výpověď smlouvy (výpověď smlouvy). Přípisem ze dne [datum] informoval původní věřitel žalovaného o postoupení pohledávky a následně byl informován o dalším postoupení přípisem ze dne [datum]. Dne [datum] pak byla žalovanému zaslána před žalobní výzva (přípis ze dne [datum], [datum] a [datum], včetně seznamu odeslaných písemností). 6. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. 5. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy. Další dokazování, soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování neprováděl. 6. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla sjednána v souladu s ustanovením § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouva o účtu, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby a žalovaný se zavázal hradit za tyto služby sjednané částky. Žalovaný svoje povinnosti však neplnil, a následně z důvodu čerpání nepovoleného debetu došlo k ukončení smlouvy ze strany právního předchůdce žalobce. Žalobce má zároveň proti žalovanému nárok na zákonný úrok z prodlení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. V tomto řízení byl v celém rozsahu úspěšný žalobce a náleží mu proto při splnění podmínky dle § 142a odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou právního zástupce žalobce (advokáta) ve výši 600 Kč, tj. po 200 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis před-žalobní výzvy, sepis žaloby na peněžité plnění podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech) a dále 2 000 Kč podle § 7 advokátního tarifu za dva úkony právní služby spočívající ve vyjádření žalobce ze dne [datum] a účasti při ústním jednání u soudu dne [datum]. Dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč (po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a/ adv. tarifu za první 3 výše uvedené úkony, a dále 600 Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu k dalším dvěma z výše uvedených úkonů právní služby). K součtu uvedených částek je třeba připočíst dále 21% DPH, neboť advokátka je dle předloženého osvědčení registrován coby plátce této daně. Nákladem na straně žalobce je konečně zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení přiznaná žalobci tak činí 4 635 Kč.