22 C 109/2017-342 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci a) – k ) se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 11.8.2017 domáhají vůči žalovanému státu zaplacení částky 647 833 Kč s přísl. pro každého z žalobců a) – ch), částky 533 000 Kč s přísl. pro každého z žalobců i) – k ) jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobcům celkovou nepřiměřenou délkou trvání řízení ve věci restitučního nároku na vydání nemovitostí, vedeného před [anonymizováno 8 slov] [územní celek], pod [číslo jednací] s tím, že správní řízení o tomto nároku nebylo v době podání žaloby dosud skončeno. Žalobce l) pak svůj nárok na uhrazení částky 689 000 Kč uplatnil žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19.9.2019, a to ze stejného titulu jako žalobci a) – k ). Žalobci a) – k ) uplatnili svůj nárok u žalovaného dne 10.2.2017 a žalobce l) pak 18.3.2019. Každý z žalobců tak požaduje, s ohledem na extrémní délku daného restitučního řízení a velký význam věci pro jejich osoby, částku 26 000 Kč za každý rok trvání daného restitučního řízení, resp. 26 000 Kč za první dva roky. Žalobci a) – ch a l) pak požadují odškodnění za restituční řízení, které ve vztahu k nim trvalo od 18.3.1992 – 22.6.2020. Žalobci i) – k ) v průběhu řízení svůj návrh doplnili, tak že ve vztahu k nim bylo restituční řízení, resp. navazující řízení soudní pravomocně skončeno dne 10.6.2020, nicméně náhradu nemajetkové újmy požadují pouze za období 18.7.1996 – 20.12.2019. 2. Žalovaný se žalobě bránil tím, že k průtahům v řízení před [anonymizována tři slova], nedošlo a kdy přiměřenost délky řízení musí být posouzena ve světle konkrétních okolností případu, tedy zejména s přihlédnutím k mimořádně vysoké složitosti řízení, a to jak po skutkové tak právní stránce. Žalovaný zejména podotkl, že v rámci restitučního řízení bylo celkově rozhodováno o 72 položkách, o celkové rozloze kolem 100 ha, které se nacházejí v rozdílných lokalitách, a celkem bylo během řízení vydáno 84 rozhodnutí. Velká složitost řízení byla dána i potřebou zkoumat stav daných pozemků resp. jejich zastavěnost, zajistit stanoviska jejich držitelů a posoudit možnosti vydání. Zároveň během restitučního řízení docházelo ke změně vlastníků vydávaných nemovitostí. Nárok byl uplatněn ve dvou vlnách, což řízení rovněž zkomplikovalo. Mimo to, nárok tak jak byl uplatněn, obsáhl pouze podíl na daných nemovitostech, a to ve výši [číslo] ve vztahu k celku, zbytek podílu ve výši [číslo] k celku, pročež bylo třeba ještě vyřešit i úpravu vztahů s dalšími vlastníky. Tyto skutečnosti pak vedly k tomu, že mezi lety 1994 a 2000 nebylo ve věci vydáno žádné rozhodnutí. Řízení bylo po tuto dobu i přerušeno, neboť spis byl zapůjčen k řízení vedenému před Obvodním soudem pro Prahu 8 a správní orgán tak nemohl bez spisu ve věci postupovat v řízení do doby jeho vrácení. Dále došlo mezi lety 2004 – 2015 k úmrtí některých z původně žádajících osob, kdy v současnosti v daném řízení vystupuje na straně restituentů 13 osob, které mezi sebou újmu sdílejí. Žalovaný tak navrhl celou žalobu zamítnout. 3. Usnesením zdejšího soudu č.j. 27 C 201/2019 – 9 ze dne 12.11.2019, které nabylo právní moci dne 13.11.2019 bylo rozhodnuto, že řízení o žalobním nároku žalobce l) bude spojeno a vedeno pod sp. zn. 22 C 109/2017. 4. Ve věci byl dne 24.6.2020 vyhlášen rozsudek v rámci, kterého soud prvního stupně přiznal každému z žalobcům a) – ch) a l) částku 509 574 Kč s příslušenstvím, a ve zbytku jejich nároky zamítl. Každému z žalobcům i) – k ) pak přisoudil částku 362 028 Kč s příslušenstvím, a ve zbytku jejich nároky zamítl, zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to v souhrnné výši 406 826, 20 Kč pro všechny žalobce. Proti tomuto rozsudku, resp. do všech vyhovujících výroků a do navazujícího výroku nákladového podal žalovaný dne 6.10.2020 odvolání a Městský soud v Praze usnesením č.j. 17 Co 354/2020 - 261 rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Odvolací soud pak soud I. stupně zavázal, aby jednak vyjasnil skutkové vymezení žalovaného nároku, kdy žalobci původně požadovali svůj nárok pouze za probíhající správní řízení a následně pak svůj nárok rozšířili o nová skutková tvrzení, kdy požadovaný nárok navázali i na navazující řízení soudní. Odvolací soud dále soud prvního stupně zavázal, na to reagoval připuštěním nebo nepřipuštěním změny žaloby a v návaznosti na toto vymezení, poté určení příslušné organizační složky státu, oprávněné za žalovaného v daném řízení jednat. Poté odvolací soud zavázal soud I. stupně k řádnému posouzení uplatněných nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení (ať už před správním orgánem nebo před soudem a správním orgánem) podle § 31a OdpŠk, v souladu se Stanoviskem Nejv. soudu Cpjn 206/2010 a s aktuální judikaturou. Zejména aby určil, zda a kdy řízení, jež je předmětem sporu, ve vztahu k jednotlivým žalobcům skončilo a jaká je celková doba řízení pro účely posouzení její přiměřenosti (v případě, že předmětné řízení ke dni rozhodnutí soudu nebude skončeno, vyjde soud ze stavu řízení ke dni svého rozhodnutí). Poté s ohledem na konkrétní okolnosti (složitost případu, chování žalobců, postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro žalobce) zhodnotí, zda je předmětné řízení možno považovat za nepřiměřeně dlouhé. Při tomto hodnocení je třeba se vypořádat též s námitkami žalovaného o specifickém průběhu řízení (postupné rozhodování o dílčích souborech nemovitostí) a s tím spojeném postupném snižování významu řízení pro žalobce, neboť závěr o významu řízení nevyplývá pouze z typu řízení (restituční spor), ale též z konkrétního předmětu řízení. Dále odvolací soud podrobně popsal mechanizmus a všechna kritéria, která soud I. stupně použije pro případný výpočet a zdůvodnění výše odpovídajícího zadostiučinění. V neposlední řadě pak odvolací soud zavázal prvostupňový soud povinností při rozhodování o náhradě nákladů řízení vypořádat se s námitkami žalovaného o neúčelnosti vynaložení některých nákladů a důvodech pro snížení náhrady z důvodů zvláštního zřetele hodných. 5. Soud I. stupně, v souladu s pokynem soudu odvolacího nejprve vyzval žalobce ke specifikaci jejich nároku, a to usnesením ze dne 15.7.2021, na které žalobci reagovali přípisem ze dne 3.10.2021, kdy svoje žalobní tvrzení specifikovali tak, že v daném řízení uplatňují náhradu za nepřiměřené průtahy jak v řízení před správním úřadem, tak v řízení před soudem, s tím, že dále specifikovali jednotlivá navazující soudní řízení, včetně specifikace jejich délky. Jednalo se o tato řízení všechna vedená před Obvodním soudem pro Prahu 8 a následně před Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím pod spisovými značkami: -) 10C 122/2003 (ve spojení s řízením před Městským soudem v Praze č.j. 24 Co 270/2007), v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 26.03. 2003 (žaloba podána 2.5. 2003 a řízení pravomocně skončeno dne 14.4. 2007) -) 9C 316/2003, v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 20.08 (žaloba podána 22.10. 2003 a řízení pravomocně skončeno 09.02. 2011) -) 23C 508/2007, v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 20.10. 2007 (žaloba podána 27.12. 2007 a řízení pravomocně skončeno 02/2011) -) 8C 23/2008 (ve spojení s řízením před Městským soudem v Praze č.j. 24 Co 174/2012), v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 07.11. 2007 (žaloba podána 18.01. 2008 a řízení pravomocně skončeno 17.04. 2013) -) 9C 27/2008 (ve spojení s řízením před Městským soudem v Praze č.j. 24 Co 3/2012), v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 07.11. 2007 (žaloba podána 23.01. 2008 a řízení pravomocně skončeno 07.01. 2013) -) 28C 391/2008, v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [stát. instituce] - [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 27.05. 2008 (žaloba podána 07.08. 2008 a řízení pravomocně skončeno 11.07. 2012); -) 25C 42/2016 (ve spojení s řízením před Městským soudem v Praze č.j. 29 Co 2018/2019), v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [anonymizována tři slova] – [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [územní celek] [číslo jednací] (žaloba podána 02.05. 2016 a řízení pravomocně skončeno 04.12. 2019); -) 25C 215/2015 (ve spojení s řízením před Městským soudem v Praze č.j. 29 Co 499/2019), v němž bylo rozhodováno o žalobě podle části páté o.s.ř. proti rozhodnutí [anonymizována tři slova] – [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [územní celek] [číslo jednací], ze dne 7. 9. 2015 ve věci žalobců 10.-12 (žaloba podána 16.11. 2015, řízení pravomocně skončeno 10.06. 2020, řízení o dovolání skončeno 12.10. 2020). 6. Soud toto rozšíření žalobn