23 C 299/2021-75 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě podané zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zrušení soudního smíru, který byl schválen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce uvedl v žalobě tyto rozhodné skutečnosti: Žalobce [celé jméno žalovaného] uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, kde byla stanovena úroková sazba 139,98 %. Jednalo se o smlouvu o úvěru ze dne [datum], [číslo]. Posléze se žalobce dostal do situace, kdy nemohl splácet a hrozilo mu zesplatnění dlužné částky, která by pro něj byla likvidační, a proto uzavřel pro něj nevýhodný smír, ve kterém žalobkyně sice snížila splátky, ale dlužná částka stoupla na dvojnásobek, resp. dlužná částka stoupla o polovinu a místo 200 000 Kč nakonec měl zaplatit 240 000 Kč. Doba splatnosti se tím prodloužila. Soudním smírem bylo schváleno, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 105 603 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, dále částku 16 439,71 Kč, smluvní úrok v nominální úrokové sazbě ve výši 90,81 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě ve výši 90,81 % ročně z částky 83 592,30 Kč od [datum] do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení ve výši 14 538 Kč, to vše v pravidelných splátkách. 2. Soudní smír má původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru, která je v příkrém rozporu s dobrými mravy. Soudním smírem v zásadě došlo jen k potvrzení povinnosti žalovaného k úhradě sjednané částky, včetně drakonických úroků. Žalobce má za to, že jsou dány důvody k tomu, aby byl tento soudní smír prohlášen za neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru měla následující parametry: Celková výše úvěru 90 000 Kč, doba trvání úvěru 24 měsíců, celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, byla 197 808 Kč, úroková sazba 139,98 % a výše roční procentní sazby nákladů RPSN 29,46 %. S ohledem na nepřiměřené parametry smlouvy se žalovaný s ohledem na své příjmy dostal brzy do situace, kdy nemohl tento spotřebitelský úvěr ze zcela objektivních důvodů splácet. Žalobce ctil zásady elementární lidské slušnosti, chtěl dluh splatit a po podání žaloby odsouhlasil snížení měsíční finanční zátěže z původní splátky ve výši 8 242 Kč na částku 4 121 Kč. I nadále zůstala splátka vysoká, na základě soudního smíru měl zaplatit 237 369 Kč, což je bezmála o 40 000 Kč více než původně. K podání návrhu k vyslovení neplatnosti soudního smíru je účastník aktivně legitimován do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru dle ustanovení § 99 odst. 3, věta poslední o.s.ř., přičemž tato lhůta ještě neuplynula. Žalobce nemá pochyb o rozporu smlouvy o úvěru s dobrými mravy, a to s ohledem na zcela absolutně nepřiměřenou výši úrokové sazby. K problematice výše úrokové sazby odkázal na rozsáhlou judikaturu Nejvyššího soudu, například rozhodnutí 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004, ze kterého plyne, že úroková sazba je nepřiměřená v případě, kdy je sjednána ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Smlouva o úvěru byla uzavřena v roce 2018, přičemž v tomto roce nepřesahovaly maximální úrokové míry uplatňované bankami při poskytování spotřebitelských úvěrů 20 %, obvykle byly poté zhruba o polovinu nižší, tedy 10 %. 3.Co se týče důvodu neplatnosti soudního smíru, spočívají dle žalobce v neplatnosti smlouvy o úvěru, neboť soudní smír byl uzavřen čistě na jejím základě, a to navíc tak, že jeho znění je pro žalobce ještě více nevýhodné, než původní smlouva o úvěru. 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě poukázal na to, že předmětem řízení je zkoumání, zda smír nebyl uzavřen v rozporu s hmotným právem. Poukázal na to, že žalobní návrh na Praze 5 byla žaloba na zaplacení úvěrové smlouvy, resp. zaplacení dluhu, kde žalobce uzavřel smír, pokud byla rozmělněna celková dlužná částka do jednotlivých nižších splátek, tak pokud by tato doba přesáhla v rámci vyčíslení úroku žalobní požadavek, který byl omezen maximální částkou, nebyl by už žádný další úrok naskakoval. Předmětem smíru byla částka, kde byly zahrnuty smluvní pokuty, smluvní úroky a z tohoto důvodu byla vyšší, ale bylo umožněno panu žalobci splácet tento dluh v nižších splátkách. Žalovaný se dále odkazoval na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018, dle něhož úroková míra ve výši 109,46 % neměla být nemravná. Toto rozhodnutí je ve zjevném rozporu s judikaturou, kterou žalovaný již zmiňoval a citoval ve svém předchozím vyjádření. 5. Žalobce poukazoval na to, že toto rozhodnutí je ve zjevném rozporu s judikaturou Nejvyššího či Ústavního soudu, viz, například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 2841/2018, kde se stanoví, že s přihlédnutím ke shora uvedené judikatuře je zřejmé, že v úvěrové smlouvě sjednaný rozhodčím nálezem přisouzený úrok ve výši 110,49 % obvyklou úrokovou sazbu zjevně a výrazně překračuje. Žalobce poukázal na to, že vstoupil do smluvního vztahu se žalovaným jako spotřebitel a výrazně slabší strana. Z tohoto důvodu je významným způsobem chráněn a nelze se tak v žádném případě odvolávat na autonomii vůle. Ustanovení § 1813 občanského zákoníku je toliko ochranářským ustanovením pro spotřebitele. I v případě, že se toto ustanovení neuplatní, se však stále aplikují všechna další ustanovení právního řádu. Vzhledem ke zjevné nemravnosti sjednané úrokové sazby, se uplatní ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je neplatným právním jednáním takové, které se příčí dobrým mravům. Stejné závěry platí i pro neúměrné zkrácení. Žalobce nikdy nepopíral, že by měl za úvěrovou smlouvu platit úroky. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, žalobce považuje za nehorázné, že žalobkyně argumentuje tím, že měsíční splátka ve výši 43,3 % volných zdrojů by měla být přiměřená. Žalobce poukázal na to, že například v případě sazeb nájemného na bydlení se považuje jako nepřiměřeně vysoká sazba, která převyšuje zhruba kolem 30 % příjmu. Nabídka smíru žalobci ze strany žalované byl dle názoru žalobce vykalkulovaný tah, který žalobci nějak nepomohl, naopak ho zavázal ještě k většímu plnění. 6. Žalovaná ve svém vyjádření pouze zopakovala, že v rámci návrhu na zrušení smíru je zapotřebí zkoumat pouze, zda byly splněny podmínky pro schválení soudního smíru v oblasti hmotného práva a ustanovení § 99 o.s.ř. počítá s tím, že soud schvaluje to, co si strany v rámci smíru dohodly. 7. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Ze spisu [spisová značka] soud zjistil, že v něm byla řešena žaloba o zaplacení mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným [celé jméno žalovaného] o zaplacení poskytnutého úvěru se smluvními pokutami a smluvním úrokem z prodlení a následně v tomto řízení došlo ke schválení soudního smíru. Z návrhu na schválení soudního smíru na čl. 56 vyplývá, že byl doručeno [datum]. Z usnesení o schválení smíru vyplývá, že nabylo právní moci [datum] a je ze dne [datum]. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 5 adresovaného [anonymizována dvě slova] vyplývá, že návrh na zrušení soudního smíru je novou žalobou, která bude zapsána do jiného civilního senátu. Ze smlouvy o úvěru [číslo] vyplývá, že byla akceptována žalobcem [datum]. Z listiny nazvané zesplatnění úvěru z [datum] vyplývá, že se jednalo celkem o částku 105 603 Kč. Soudní smír nabyl právní moci [datum] a žaloba na neplatnost smíru byla podána [datum rozhodnutí]. Ze spisu 42 C 376/2019 vyplývá, že k žalobě [anonymizována dvě slova] na zaplacení spotřebitelského úvěru byl založen formulář hodnocení klienta, výpis z nebankovního registru klientských informací, výpis z registru [příjmení], pracovní smlouva ze dne [datum] a dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], výplatní pásky za měsíc červenec a srpen, detaily příchozích transakcí zaúčtovaných dne [datum] a [datum], příkaz k povolení inkasa ze dne [datum], prohlášení klientů, předsmluvní formulář, judikatura ve vyjádření usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích 15 Co 136/2019-148, informace o zápůjčních úrokových sazbách, dopis [obec] národní banky ze dne [datum], zpráva [obec] spořitelny ze dne [datum rozhodnutí], zpráva [právnická osoba] [spisová značka] k výši úrokové sazby. Z informace o zápůjčních úrokových sazbách obvyklých na trhu pro účely uplatnění výjimky ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru v nich [ulice] národní banka uvádí, že databáze a rok nerozlišuje mezi úvěry dle jejich výše, když jejich úroková sazba je váženým průměrem všech úvěrů, tedy jejich výše a výše úrokových sazeb. Tento fakt vede k tomu, že v porovnání s obvyklou zápůjční úrokovou sazbou je zápůjční úroková sazba v [anonymizováno] nižší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány nižší finanční částky, vyšší u těch úvěrů, kdy jsou spotřebiteli poskytovány vyšší či velmi vysoké finanční částky. V dopise [anonymizováno] ze dne [