26 C 67/2021-71 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 788 250 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Nemovitosti níže specifikované a označené jako Předmětné pozemky byly předmětem několika po sobě následujících veřejných dražeb. [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [anonymizováno]“) v zastoupení společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“, společně oba také jako„ Vydražitelé“) byla vydražitelem Předmětných pozemků v poslední z těchto dražeb, dražbě nedobrovolné (podle uspořádám právních vztahů v té době známé). Z výtěžku byly uspokojeny pohledávky žalované. Rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo posléze rozhodnuto, že dražby nesplňovaly podmínky stanovené zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, pročež vlastnické právo na žádného z Vydražitelů nepřešlo. Plnění, jímž byly uspokojeny pohledávky žalované, se ke dni, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, stalo bezdůvodným a Vydražitelům vznikla za žalovanou pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalovaná odmítá bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Společnost [anonymizováno] v zastoupení [právnická osoba] nabyla dne [datum] v nedobrovolné dražbě, jejíž průběh byl osvědčen notářským zápisem č. NZ 177/ 2016 sepsaným Mgr. [jméno] [příjmení], dva ze dvou ideálních podílů k následujícím nemovitým věcem: stavebnímu pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - stavba občanského vybavení (část [územní celek] - [okres]), stojící na pozemku parc. [číslo] včetně veškerého příslušenství a součástí, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (první podíl); a stavebnímu pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - bydlení (část [územní celek]), stojící na pozemku parc. č. st. 20, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] xanon [číslo] vše - trvalý travní porost, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše - ostatní plocha, pozemek parc. [číslo], pozemek parc. [číslo] sad, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše -lesní pozemek“, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše -vodní plocha, včetně veškerého příslušenství a součástí, vše [katastrální uzemí], obec Malešov, zapsané u [stát. instituce] [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (druhý podíl), dále také vše jen„ Předmětné pozemky“. Na druhém podílu Předmětných pozemků vázla ke dni poslední nedobrovolné dražby mimo jiné, zástavní práva žalované zajišťující pohledávky v celkové výši 2 670 000 Kč. Žalovaná byla jakožto věřitel uspokojena z výtěžku prodeje Předmětných pozemků do výše 788 250 Kč vyplacených jí dne [datum]. Předmětné pozemky již v minulosti byly předmětem několika dražeb dobrovolných, první z nich konaná dne [datum] a druhá konaná dne [datum] týkající se prvního podílu; a dále dražba konaná dne [datum] týkající se druhého podílu (podíly specifikovány u vymezení Předmětných pozemků výše). Předmětem dražby konané dne [datum] byly potom oba dva podíly Předmětných pozemků, kde je také [právnická osoba] pro [právnická osoba] vydražila. Krajský soud v Praze rozsudkem č.j. 20 Co 417/2019-605 ze dne 15. 1. 2020 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. 7 C 60/2018-521 ze dne 2. 7. 2019 a rozhodl, že předchozí dražby nebyly konané v souladu se zákonem, a proto vlastnické právo nemohlo přejít, následně ani na vydražitele poslední dražby konané dne [datum]. Dne [datum] byla mezi Vydražiteli a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky uzavřená dle § 1879 o.z., přičemž postupníkem, a tedy tím, komu právo na vymáhání předmětné pohledávky svědčí, je žalobkyně. Stranami této smlouvy jsou přitom i oba Vydražitelé, jelikož kromě postoupení pohledávky bylo cílem smlouvy i postavit na jisto poměry mezi Vydražiteli a vyjasnit jejich vzájemné nároky, které byly rozsudkem zpochybněny (v rozsudku se podává, že„ nelze s jistotou určit, kdo byl vydražitelem“, vznikla tedy otázka, kdo se na úkor koho obohatil). I přes výzvu žalobkyně a jejích předchůdců (společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]) však žalovaná neuhradila ničeho. Jelikož vlastnické právo na žádného z Vydražitelů příklepem platně nepřešlo, stalo se protiplnění odpovídající výnosu dražby konané dne [datum], z nějž byla uspokojena i žalovaná do výše 788 250 Kč bezpředmětným, tedy se ke dni, kdy rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 417/2019-605 ze dne 15. 1. 2020 nabyl právní moci, stalo bezdůvodným obohacením žalované a mělo být žalovanou [příjmení] (a posléze žalobkyni) vydáno. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť nárok žalobkyně je promlčen. Jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2.7.2019, č.j. 7 C 60/2018-521 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15.1.2020, č.j. 20 Co 417/2019-605, zmíněná nemovitost byla předmětem celkem tří dražeb u dražebníka Aukční centrum [právnická osoba] První dražba proběhla jako dobrovolná dne [datum] na návrh původního vlastníka pana [jméno] [příjmení], kdy se vydražitelem a novým vlastníkem stal pan [jméno] [příjmení] za cenu 100 000 Kč, když na tuto cenu bylo sníženo nejnižší podání po neučinění nabídky na nejnižší podání původní 5 200 000 Kč. Dne [datum] vznikla [právnická osoba], kdy od [datum] byl jediným jednatelem a společníkem pan [příjmení] [příjmení]. Ve dnech [datum] a [datum] uzavřel pan [jméno] [příjmení] dvě zástavní smlouvy a dvě smlouvy o zřízení služebnosti (užívacího práva), kterými byla zatížena nemovitost ve prospěch pana [příjmení] [příjmení]. Druhá dražba proběhla rovněž jako dobrovolná, a to dne [datum] na návrh pana [jméno] [příjmení] [právnická osoba], za kterou se účastnil pan [příjmení] [příjmení], byla jediným účastníkem a stala se vydražitelem za cenu 100 000 Kč, když nejnižší podání bylo opět stanoveno na částku 5 200 000 Kč a opět sníženo při neučinění nabídky na částku 100 000 Kč Pan [příjmení] [příjmení] uzavřel dne [datum] za sebe a za [právnická osoba] zástavní smlouvy k zajištění pohledávky, kterou za ním údajně měl pan [jméno] [příjmení], který uzavřel dne [datum] smlouvu o provedení nedobrovolné dražby. Jediným společníkem [právnická osoba] se na místo pana [jméno] [příjmení] stala dne [datum] [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jediným jednatelem byl pan [jméno] [příjmení], který se na místo pana [jméno] [příjmení] stal jediným jednatelem [právnická osoba] Dne [datum] došlo k vyvázání [právnická osoba] ze závazků vůči panu [jméno] [příjmení] a ke složení dražební jistoty 1 000 000 Kč ze strany [právnická osoba] Následující den [datum], podepsal pan [jméno] [příjmení] plnou moc za zmocnitele i zmocněnce, dle které zmocnitel [právnická osoba] zmocňuje [právnická osoba], aby vydražila dne [datum] do výlučného vlastnictví zmocnitele předmětné nemovitosti a aby se v zastoupení a na účet zmocnitele účastnila veřejných dražeb. V zápisech z poslední nedobrovolné dražby ze dne [datum] je uvedeno, že jediným účastníkem dražby je [právnická osoba] (účastník [číslo]), přičemž účastníku [číslo] byl učiněn příklep za cenu 4 500 000 Kč a bylo prohlášeno, že se [právnická osoba] stala vydražitelem. Dne [datum] zaplatila [právnická osoba] na účet dražebníka zbytek kupní ceny 3 500 000 Kč, načež jí bylo dne [datum] vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby, ve kterém je [právnická osoba] uvedena jako vydražitel a dle kterého zaniká mj. zástavní právo zřízené ve prospěch žalované. V protokolu o uspokojení pohledávek ze dne [datum] bylo uvedeno, že výtěžek za předmětné nemovitosti ve výši 788 250 Kč byl zaslán zástavnímu věřiteli, který se řádně přihlásil a doložil svou pohledávku. Žalovaná dále uvedla, že při nedobrovolné dražbě byly zpeněženy i další nemovitosti, kdy část výtěžku z tohoto zpeněžení ve výši 585 750 Kč byla vyplacena paní [jméno] [příjmení], která podala přihlášku do nedobrovolné dražby v zastoupení pana [příjmení] [příjmení]. Dle výpisu z obchodního rejstříku byla paní [příjmení] jedinou jednatelkou [právnická osoba], jejímž jediným společníkem byla [právnická osoba], jejímž jediným jednatelem a společníkem byl pak [jméno] [příjmení]. Po zhodnocení důkazů dospěly oba soudy mj. k následujícím závěrům: ▪ Všechny dobrovolné dražby byly organizovány tak, aby se jich účastnil jediný, předem vybraný a předem informovaný účastník, a aby tento účastník předmět dražby vydražil za nepatrný zlomek dražební jistoty. Žádnou z dobrovolných dražeb proto nelze považovat za veřejnou dražbu ve smyslu zákona o veřejných dražbách. ▪ Jediným smyslem účasti pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na celé záležitosti bylo nemovitosti zatížit zřízením zástavních práv k zajištění neexistujících pohledávek, nemovitosti takto znehodnotit a současně vytvořit podmínky pro vyvolání nedobrovolné dražby za účelem očištění nemovitostí od závad na nich váznoucích, což bylo j