Stručně: Paragraf 59 zákona č. 26/2000 Sb. upravuje situaci, kdy výtěžek z dražby postačuje k plnému uspokojení všech přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, a stanovuje, jak se s tímto výtěžkem naloží.
§ 59 Uspokojení veškerých pohledávek dražebních věřitelů
(1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. K pohledávkám, jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží.
(2) Částku zbývající po uspokojení pohledávek podle odstavce 1 dražebník zašle ve lhůtě do 10 dnů po uhrazení ceny dosažené vydražením bývalému vlastníkovi.
(3) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese.
(4) Do doby skončení řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna žalobou u soudu podle části třetí občanského soudního řádu, postupuje dražebník obdobně podle odstavce 3.
Paragraf 59 zákona č. 26/2000 Sb. upravuje situaci, kdy výtěžek z dražby postačuje k plnému uspokojení všech přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, a stanovuje, jak se s tímto výtěžkem naloží.
Co to znamená v praxi
Pokud je z výtěžku dražby možné po odečtení nákladů dražby plně uhradit všechny doložené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník jim tyto částky vyplatí do 10 dnů od zaplacení ceny dosažené vydražením.
Pohledávky, u kterých nebyl doložen jejich vznik a zajištění předmětem dražby, nebudou z výtěžku dražby uspokojeny.
Částka, která zbude po uspokojení všech pohledávek dražebních věřitelů, bude do 10 dnů od zaplacení ceny dosažené vydražením zaslána bývalému vlastníkovi předmětu dražby.
Pokud nelze peníze předat dražebním věřitelům nebo bývalému vlastníkovi, dražebník je uloží na speciální účet s úroky a číslo účtu zveřejní.
Na co si dát pozor
Dražební věřitelé musí doložit vznik a zajištění svých pohledávek předmětem dražby, jinak k nim nebude přihlédnuto.
V případě pohledávky související se správou domu a pozemku, která je předmětem soudního řízení, dražebník částku uloží na účet, dokud řízení neskončí.