27 C 81/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá na žalované zaplacení částky 23 220,03 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] kterou spolu dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované částku až ve výši 20 000 Kč (limit kontokorentu), žalovaná se zavázala k úhradě celé dlužné částky a úroku ve výši 16,9% ročně a dalších částek za případné služby dle aktuálního sazebníku žalované. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že neuhradila dluh po splatnosti vzniklý přečerpáním limitu kontokorentu, ačkoliv na to byla písemně i telefonicky upomínána. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu a upozornila ji na to, že neuhradí-li dlužné částky do dne [datum], dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 23 220,03 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, řádného úroku ve výši 1 420,03 Kč, poplatku ve výši 1 800 Kč a smluvního úroku z prodlení v sazbě 26,90 % ročně z jistiny, vše zaúčtováno v souladu se smlouvou. 2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”). 3. Žalovaná se ve věci do dne konání ústního jednání nijak nevyjádřila. 4. První jednání bylo nařízeno na den [datum]. Žalované bylo předvolání k jednání se žalobou doručeno ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř s doručením fikcí do datové schránky dne [datum], soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného. 5. Vzhledem k tomu, že se k jednání žalovaná bez omluvy nedostavila a žalobkyně se omluvila z jednání s tím, že má soud jednat v její nepřítomnosti, bylo dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti obou účastníků řízení. 6. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak z Kontokorentní smlouvy ze dne [datum], že žalovaná jako úvěrovaná a žalobkyně jako úvěrující uzavřely smlouvou o kontokorentním úvěru, na základě níž se úvěrující zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši až 20 000 Kč a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni kromě jistiny a úrokové sazby též poplatky. Jak soud zjistil z výpisu z účtu, žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, neboť na splátkách ničeho neuhradila. Jak soud zjistil z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku, žalovaná byla ke splnění dluhu vyznána předžalobní výzvou ze dne [datum], jež jí podle podacího lístku byla odeslána. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 odst. 1 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacen úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb., v platném znění 8. Na základě shora uvedeného skutkového a právního stavu soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni tak přiznal žalovanou částku s požadovaným příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 530 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 930 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za dva úkony dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.