31 C 42/2019-129 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně podala žalobu s tím, že tvrdila, že se stala dne 11. 09. 2015 účastnicí dopravní nehody, když řidička osobního automobilu tovární značky Škoda Felicia - paní [jméno] [příjmení] se pravou přední částí svého vozu střetla s levým zadním rohem osobního automobilu tovární značky Škoda Octavia, který byl ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně spolu s druhým účastníkem dopravní nehody sepsala záznam o dopravní nehodě, bez účasti Policie České republiky, jelikož se řidička vozidla Škoda Felicia k způsobení dopravní nehody sama doznala. Dále tvrdí, že již v den dopravní nehody, pociťovala ostrou bolest v oblasti zad, bolest neustávala a proto navštívila dne 14. 9. 2015 svou registrující praktickou lékařku MUDr. [jméno] [příjmení]. Na doporučení žalobkyně absolvovala několik vyšetření a byla uznána pracovně neschopnou ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a to od 14. 9. 2015 pro diagnózu S300, která dle Mezinárodní klasifikace nemocí ve znění desáté decenální revize odpovídá diagnóze zhmoždění – kontuze, dolní části zad a pánve. Z obav ze zhoršení zdravotního stavu se žalobkyně dostavila dne 16. 9. 2015 na Obvodní oddělení Policie ČR v [obec], aby podala informaci o dopravní nehodě. Dne 14. 9. 2015 absolvovala žalobkyně po dopravní nehodě první rentgenové vyšetření, na základě kterého bylo zjištěno, že ve středním úseku páteře žalobkyně je mírná až středně pokročilá osteochondrosa plotének a dg. spondylartrosa. V následujícím období, tj. v roce 2016 – 2017 byla žalobkyni potvrzena diagnóza S 32081, tedy úrazové poškození meziobratlové ploténky. Ošetřující lékařka vydala potvrzení, že se žalobkyně od roku 2004 nikdy neléčila na postižení LS páteře s diskopatií, která jí byla zjištěna dne 21. 4. 2016. Žalobkyni se postupem času zdravotní stav jen zhoršoval, když bezprostředně po nehodě jí bylo nejprve diagnostikováno„ pouhé“ zhmoždění dolní části zad a pánve a po provedení postupných lékařských vyšetření byla stanovena žalobkyni zcela odlišná a závažnější diagnóza, a to úrazové poškození meziobratlové ploténky (S 32081). Následkem zranění způsobené dopravní nehodou ze dne 11. 9. 2015, byla žalobkyně téměř po dobu dvou let v pracovní neschopnosti, a to v období od 14. 9. 2015 do 30. 10. 2016 s výplatou nemocenských dávek a v období od 1. 11. 2016 do 21. 6. 2017 bez výplaty nemocenských dávek 2. Dne 3. 2. 2017 Okresní správa sociálního zabezpečení posoudila zdravotní stav žalobkyně a míru poklesu její pracovní neschopnosti, tak, že rozhodla o její invaliditě I. stupně ve smyslu ustanovení § 39 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se vznikem od 1. 11. 2016. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl zhodnocen pokles její pracovní neschopnosti, a to o 35 %. V posudku o invaliditě vydaného pod č. j. LPS/2017/39 se vyjádřila OSSZ k zdravotnímu stavu žalobkyně následovně:„ ……….jedná se o středně těžké funkční postižení – srovnatelné se závažným postižením více páteřních úseků, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korsetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny.“ 3. Žalobkyně dne 20. 6. 2017 prodělala komplementární vyšetření na magnetické rezonanci v [nemocnice], na základě kterého bylo zjištěno, že se zdravotní stav žalobkyně i nadále nelepší, že výhřez bederní meziobratlové ploténky L4/5 je snížený s chondrosou, dorsální výhřez 5 mm s tlakem na dur. vak a tlakem na oba kořeny L5, PK se v etáži zužuje laterolat. i pro výraznou hypertrofii lig. flava na 5 – 6 mm, dur. vak je proto utlačován a proto má šíři jen 7x8mm. Po 5 měsících od absolvování vyšetření magnetické rezonance se žalobkyně podrobila neurologickému vyšetření v [nemocnice], kde závěr tohoto vyšetření je i po 5 měsících shodný, jako závěr po vyšetření na magnetické rezonanci. Poslední vyšetření absolvovala žalobkyně dne 6. 4. 2018 se stejným výsledkem. 4. Žalobkyně v důsledku dopravní nehody nebyla schopna se ani téměř po dobu dvou let vrátit zpět k výkonu zaměstnání, a to na pracovní pozici kontrolora daně z příjmů právnických osob, kterou vykonávala po dobu 15 let, protože její pracovní náplň představovala jak administrativní činnost v kanceláři, tak i pochůzky po daňových subjektech. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav žalobkyně nebyl slučitelný s výkonem tohoto povolání, tak po dohodě se zaměstnavatelem byl ke dni 30. 6. 2017 pracovní poměr ukončen. Od 1. 7. 2017 je žalobkyně vedena na Úřadu práce, tak jak potvrzuje přípis příslušného úřadu práce ze dne 3. 7. 2017, jako uchazeč o zaměstnání a v současné době pobírá invalidní důchod ve výši 6.923 Kč měsíčně. 5. Žalobkyně byla před dopravní nehodou zcela bez zdravotních komplikací, byla fyzicky aktivní a schopna se plně věnovat rodině. Žalobkyně sama vychovává v té době tři nezletilé děti, které byly na ní, jak finančně, tak i psychicky závislé. Žalobkyně se nachází v produktivním věku. 6. Dle znaleckého posudku ze dne 19. 9. 2016 odmítla žalovaná plnit žalobkyni s odůvodněním, že závěry vyplývající z předložených lékařských vyšetření neprokazují nároky žalobkyně. 7. Tvrdí, že po vydání doplňujícího znaleckého posudku ze dne 12. 9. 2017 byla prokázána skutečnost, že žalobkyně má důvodné nároky vůči žalované. Dříve se aktivně věnovala své rodině, sportovala, účastnila se společenského života a plně užívala možnosti, které život člověku nabízí. Žalobkyně měla ráda své zaměstnání na pracovní pozici kontrolora působící na finančním úřadu, ve kterém se mohla realizovat a aktivně jej vykonávat. V důsledku jejího současného zdravotního stavu, není možné, aby se žalobkyně k tomuto povolání vrátila, jelikož vyžadovalo osobní účast u daňových subjektů při prováděné kontrole a žalobkyně již není schopna dlouhé a časté chůze. Stejně tak není možné, aby se i nadále věnovala sportu, avšak s výjimkou plavání a jízdy na kole, jak vyplývá i z přiložených lékařských zpráv. 8. Žalobkyně obrátila na žalovanou s nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené dopravní nehodou dne 11. 9. 2015, avšak žalobkyni byla žalovanou vyplacena pouze náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve smyslu ustanovení § 2962 OZ, a to za 463 dnů pracovní neschopnosti. Žalobkyně tak obdržela na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti částku ve výši 465.221,2 Kč (denní výdělek 1.442,40 Kč x 463 dnů – 202.610 Kč nemocenské dávky) a na úhradu výdajů spojených s léčením částku ve výši 14.545 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že viníkem dopravní nehody byla paní [jméno] [příjmení], která je pojistníkem a zároveň osobou pojištěnou ve vztahu k žalované, vznikla žalované povinnost uhradit za pojistitele v rozsahu a ve výši podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) žalobkyni způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví a ušlého zisku dle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a), c) OdpVoz. 10. Žalobkyně má však dle OZ nárok na plnění ze strany žalované za ztížení společenského uplatnění ve smyslu ustanovení § 2958 OZ, bolestné ve smyslu ustanovení § 2958 OZ, za způsobené duševní útrapy ve smyslu ustanovení 2959 OZ a peněžitý důchod po skončení pracovní neschopnosti ve smyslu ustanovení § 2963 OZ. 11. Žalobkyně následkem dopravní nehody je značně ztížena ve společenském životě a vznikla ji bolest, se kterou se každý den musí potýkat při běžném pohybu a jakékoliv každodenní činnosti. Žalobkyně vyčísluje nárok za ztížení společenského uplatnění na částku ve výši 4.104.800 Kč, která byla vypočtena v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu, nicméně si žalobkyně nárokuje částku ve výši 2.000.000 Kč. 12. Z Metodiky Nejvyššího soudu plyne:„ Že pro určení výše této částky, se navrhuje ji vyjádřit pomocí 400násobku průměrné měsíční nominální mzdy přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného.“ Zdravotní stav se ustálil v roce 2017, a jelikož průměrná hrubá mzda za rok 2016 činila 29.320 Kč, činí 400 násobek této mzdy částku 11.728.000 Kč. Procentní podíl odpovídající zjištěnému stupni omezení žalobkyně, lze určit z posudku o invaliditě OSSZ ze dne 3. 2. 2017, který stanovil pokles pracovní neschopnosti žalobkyně o 35 %. 13. Žalovaná na ztížení společenského uplatnění nabídla částku ve výši 400.000 Kč, kterou žalobkyně neakceptovala. 14. Žalobkyni za utrpěnou bolest náleží částka ve výši 38.529 Kč (256,86 x 150), která byla též vypočtena na základě Metodiky Nejvyššího soudu. Z provedených lékařských vyšetření a následných zpracovaných lékařských zpráv vyplývá, že u žalobkyně došlo v důsledku dopravní nehody k úrazovému poškození meziobratlové ploténky, což mělo za následek vysunutí části ploténky mimo její přirozené místo. Tento úraz je dle shora uvedené metodiky označen kódem S 32081 s počtem bodů 150. Výše jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok 2014,