35 C 36/2022-34 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou dne 1. 3. 2022 se žalobce domáhá vůči žalované nároku na zaplacení částky 210 000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy ze dne 11. 5. 2021 o nájmu nebytových prostor (dále jen„ předmětná nájemní smlouva“). Částka sestává z nezaplaceného nájemného ve výši 60 000 Kč za užívání uvedených prostor za trvání předmětné nájemní smlouvy (srpen 2021 až září 2021) a nevráceného bezdůvodného obohacení ve výši 150 000 Kč za užívání uvedených prostor po skončení předmětné nájemní smlouvy (říjen 2021 až únor 2022). Příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. 2. Žaloba je založena na tvrzení, že předmětnou nájemní smlouvou žalobce přenechal žalované k užívání nebytové prostory„ Kadeřnický ateliér [celé jméno žalobce]“ na adrese [adresa] (dále jen„ předmětné prostory“), za což se mu žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 30 000 Kč měsíčně nejpozději 5. dne kalendářního měsíce. Žalovaný nezaplatil nájemné za srpen 2021 až září 2021. Dopisem ze dne 10. 9. 2021 žalobce vypověděl předmětnou nájemní smlouvu a zároveň žalovanou vyzval k úhradě dluhu na nájemném v částce 60 000 Kč do 17. 9. 2021 nebo vyklizení předmětných prostor. Jelikož žalovaná předmětné prostory nevyklidila a řádně nepředala, bezdůvodně se obohatila na úkor žalobce o částku 150 000 Kč, odpovídající obvyklému nájemnému za říjen 2021 až únor 2022. Předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2021 žalobce vyzval žalovanou k neprodlené úhradě dluhu na nájemném a vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaná na uvedený dopis a uvedenou předžalobní výzvu nereagovala. 3. Soud zvolil postup podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl o věci bez nařízení jednání. 4. Soud posoudil věc právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ nařízení vlády“), přičemž vycházel z následujících ustanovení. 5. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku, které je součástí„ Pododdílu 1 Obecná ustanovení o nájmu“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle ustanovení § 2302 odst. 1 občanského zákoníku, které je součástí„ Pododdílu 3 Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání“, ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále uvedeno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího k podnikání obecná ustanovení o nájmu. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního popoletí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Z listin, které předložil k důkazu žalobce, soud vzal za prokázaný následující skutkový stav. 12. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem došlo dne 11. 5. 2021 k uzavření předmětné nájemní smlouvy, na základě níž žalobce přenechal předmětné prostory žalované k podnikání (tj. provozu kosmetiky, lepení řas a obdobnému účelu) na dobu neurčitou od 1. 6. 2021 a žalovaná se zavázala hradit žalobci nájemné ve výši 30 000 Kč měsíčně nejpozději 5. dne kalendářního měsíce. Dopisem ze dne 10. 9. 2021, předaném poště k doručení dne 13. 9. 2021, žalobce okamžitě vypověděl předmětnou nájemní smlouvu z důvodu závažného porušení, spočívajícího v neplacení nájemného žalovanou a zároveň vyzval žalovanou k úhradě dluhu na nájemném v částce 60 000 Kč do 17. 9. 2021 nebo vyklizení předmětných prostor. Předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2021, předanou poště k doručení stejného dne, žalobce vyzval žalovanou k neprodlené úhradě dluhu na nájemném v částce 60 000 Kč za srpen 2021 až září 2021 a vrácení bezdůvodného obohacení v částce 30 000 Kč za říjen 2021 s upozorněním, že nestane-li se tak, bude záležitost řešena soudní cestou. 13. Předmětnou smlouvu soud zhodnotil jako platnou smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání uzavřenou mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem na dobu neurčitou od 1. 6. 2021 v souladu s ustanovením § 2201 a § 2302 odst. 1 občanského zákoníku. 14. Soud je toho názoru, že k ukončení předmětné nájemní smlouvy došlo okamžitou výpovědí ze strany žalobce na základě dopisu ze dne 10. 9. 2021 z důvodu závažného porušení ze strany žalované, spočívajícího v neplacení nájemného za předmětné prostory za srpen a září 2021. Užívání předmětných prostor žalovanou v následujícím období (tj. od října 2021) je pak užíváním bez právního důvodu (tj. neoprávněným), v důsledku čehož žalovaná získala na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vrátit ve formě peněžité náhrady, jejíž výše musí odpovídat peněžitému ocenění prospěchu, který žalované na úkor žalobce užíváním vznikl. V případě předmětných prostor jde o částku 30 000 Kč měsíčně, kterou lze s přihlédnutím k ujednání předmětné nájemní smlouvy o výši nájemného považovat za odpovídající ceně obvyklé v daném místě a čase. 15. Vzhledem k pasivnímu procesnímu postoji žalované, která vůči žalobě ničeho nenamítla, nemá soud za daného skutkového stavu za vyvrácené žalobní tvrzení, že částku 60 000 Kč, představující nájemné za užívání předmětných prostor za trvání předmětné nájemní smlouvy v období srpen 2021 až září 2021 a částku 150 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení za užívání předmětných prostor po skončení předmětné nájemní smlouvy v období říjen 2021 až únor 2022, žalovaná žalobci dosud nezaplatila. Povinnost žalované k zaplacení nájemného vyplývá z ustanovení § 2201 a § 2302 odst. 1 občanského zákoníku. Povinnost žalované k zaplacení bezdůvodného obohacení má oporu v ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Povinnost žalované, která se ocitla v prodlení s platbou nájemného a vrácením bezdůvodného obohacení, k zaplacení zákonného úroku z prodlení je dána v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády. 16. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.). 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch a náleží mu náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 500 Kč, nákladů zastoupení advokátem ve výši 28 320 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 5 947,20 Kč, tj. v souhrnu 44 767, 20 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 27 420 Kč (9 140 x 3) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 x 3) při učinění 3 úkonů, které sestávaly z převzetí a přípravy zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Výrok o místu k plnění (k rukám advokáta) má oporu v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). 18. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).