63 C 28/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 016,35 Kč s příslušenstvím s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení spolu dne 26. 9. 2013uzavřeli smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb („ Smlouva“). Na základě ní žalobkyně poskytovala žalované 1 v období od 26. 9. 2013 do podání žaloby následující služby: umístění obchodní adresy na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], dosílka. 2. Za ně se žalovaná 1 zavázala hradit žalobkyni roční odměnu 1 307 Kč. Žalovaná 1 se v souladu s čl. II. odst. 3 Smlouvy zavázala hradit sjednaný poplatek po dobu zápisu poskytnuté adresy v obchodním rejstříku. Žalovaný 2 na základě čl. IV. odst. 4 Smlouvy přistoupil ke všem závazkům jakožto ručitel. 3. Žalobkyně administrativními úkony zjistila, že žalovaná 1 neuhradila částku sjednanou za poskytnuté služby na několik období. Za účelem nápravy žalobkyně vyzvala žalovanou 1 k úhradě takto sjednané částky prostřednictvím Výzvy k úhradě [číslo] ze dne 22. 7. 2021 s datem splatnosti 1. 8. 2021. Taková výzva byla zaslána na mail žalované 1 uvedený ve Smlouvě [email]). Následně byla žalované 1 adresována upomínka [číslo] ze se splatností dvou pracovních dnů, kdy strany si ve Smlouvě v čl. IV odst. 2 sjednali náhradu takového nákladu ve výši 100 Kč. Následně ještě Žalobkyně zaslala žalované 1 upomínku [číslo] považovanou za nabídku smíru, přičemž za takovou nabídku smíru si strany sjednali náhradu ve výši 1 000 Kč ve prospěch Žalobkyně. 4. Žalovaná 1 k úhradě částky byla následně vyzvána, a to prostřednictvím právního zástupce Žalobkyně, výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne 22. 9. 2021, tzv. předžalobní upomínkou, přičemž v takové předžalobní upomínce žalobkyně uvedla skladbu celé dlužné částky, a to následovně: na jistině částku 6 535 Kč. pohledávku představující částku ve výši 100 Kč za první elektronickou upomínku pohledávku ve výši 1 000 Kč za elektronicky zaslaný pokus o smír smluvní pokutu ve výši 11 381,35 Kč, jež představuje 0,4 % z celkové výše splatné pohledávky Totožná výzva byla dne 22. 9. 2021 odeslána ručiteli - tedy Žalovanému 2. <b>5. Žalovaná 1 se k žalobě nevyjádřila.</b> <b>6. Žalovaný 2 se k žalobě nevyjádřil.</b> 7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci řízení spolu uzavřeli Smlouvu, jak tvrdí žalobkyně (viz body 1 a 2 odůvodnění tohoto rozsudku, prokázáno kopií Smlouvy). Žalobkyně požadovala na žalované 1 a žalovaném 2 nárok na peněžitá plnění, jak jsou uvedena v bodě 4 odůvodnění tohoto rozsudku. Učinila tak před podáním žaloby tzv. předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, v platném znění, („o. s. ř.“). Ta byla oběma žalovaným zaslána dne 14. 10. 2021 (viz kopie výzev k úhradě plnění dle ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění ve výši 19 016,35 Kč s přísl. – předžalobní upomínka včetně obálek a kopie podacího archu ze dne 14. 10. 2021) 8. Naopak se nepodařilo prokázat, že žalobkyně žalovanou 1 jakkoli upomínala, resp. jí navrhovala smírné vyřešení věci, před zasláním výše uvedených předžalobních výzev. K důkazu sice byly provedeny kopie upomínek [číslo] a výzvy k úhradě [číslo]. Nijak ale nebylo doloženo, že tyto byly žalované 1 zaslány. Uvedené dokumenty ani neobsahují jakýkoli pokus o smír. Toto bylo konstatováno na prvním jednání ve věci dne 6. 10. 2022. Stejně tak bylo soudem konstatováno, že z žalobních tvrzení nevyplývá konkrétní specifikace období, za něž je jistina 6 535 Kč požadována. Při absenci jakýchkoli bližších tvrzení v tomto ohledu nemohl soud uvedený nedostatek sám zhojit dokazováním (např. z obsahu jednotlivých upomínek). Dále soud na jednání ve věci dne 6. 10. 2022 konstatoval, že z žalobních tvrzení (vyjma částky 11 381,35 Kč) nevyplývá jakákoli smysluplná specifikace požadované smluvní pokuty. Žalobkyně v tomto ohledu uvádí pouze to, že daná smluvní pokuta představuje 0,4 % z celkové výše splatné pohledávky, což zjevně neodpovídá. Není ani zřejmé, jakou povinnost daná smluvní pokuta utvrzovala, jak byla ujednána a jak žalobkyně dospěla ke konkrétní částce. 9. Soud nemohl žalobkyni o výše uvedených nedostatcích poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť se daného jednání za stranu žalující ani za stranu žalovanou nikdo neúčastnil. 10. Dle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění, („o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 11. Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 12. Soud byl při svém rozhodování veden následujícími úvahami: Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečností uvedených v bodě 8 odůvodnění tohoto rozsudku. S ohledem na tyto vady žaloby nemohla nastat ani fikce uznání nároku dle § 114b odst. 5 o. s. ř. S ohledem na to soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení žalované 1 rozhodl soud ve výroku II tohoto rozsudku tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.