70 C 386/2020-87 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 81 258,90 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy s úvěru (Smlouva o rychlé půjčce [číslo] dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou uzavřeli dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“) a žalovaná. 2. Dle tvrzení žalobkyně se v této smlouvě banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 89 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 186 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % p. a. a s dalšími poplatky. [příjmení] poskytla žalované úvěr, žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, proto banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru. 3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] a. s ., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a [právnická osoba] a. s . 4. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 81 258,90 Kč, dlužných poplatků a příslušenství. 5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím opatrovníka dne [datum], který mu byl ustanoven usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to z důvodu, že žalovaná je neznámého pobytu. Ve svém vyjádření žalovaná zejména namítla, že při uzavření smlouvy byla nedostatečně zkoumána schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a z tohoto důvodu je smlouva absolutně neplatná. 6. Žalobkyně reagovala podáním, kde uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované s tím, že uvedený postup je v souladu s odbornou péčí a splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky. 7. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 8. Mezi žalovanou a společností [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena Smlouva o rychlé půjčce [číslo] na základě které banka poskytla žalované úvěr ve výši 89 000 Kč, který jí byl téhož dne připsán na jeho účet vedený u banky. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že úvěr splatí v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 186 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % p. a. a s dalšími poplatky. Splátky byly splatné vždy nejpozději do 20. dne měsíce. Z výpisu spotřebitelského úvěru vyplývá, že žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení se splátkami a banka tedy dne [datum] žalovanou informovala o okamžité splatnosti úvěru. Pohledávka byla nejprve bankou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] a. s.. Tato společnost pohledávku následně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně informovala žalovanou dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] o postoupení pohledávky a následně byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu soud zjistil, že žalovaná splatila bance celkem 19 575,25 Kč. 9. Ohledně šetření úvěruschopnosti žalované ze strany banky soud zjistil následující. [příjmení] při prověřování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr vycházela v první řadě z informací, které jí byly poskytnuty přímo žalovanou. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. 10. Jelikož Smlouva byla uzavřena dne [datum], bude na tento právní vztah aplikován zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Pokud dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Soud na základě provedených důkazů dospěl k názoru, že banka nedostatečně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. s. ú.. [příjmení] vycházela zejména z údajů poskytnutých žalovanou. Z předložených důkazů nevyplývá, že by banka údaje jí poskytnuté žalovaným jakkoliv ověřovala (např. kontaktováním zaměstnavatele a vyžádáním potvrzení o zaměstnání a příjmech, či zjišťováním jak vysoké jsou reálné měsíční výdaje žalované a z čeho se skládají). [příjmení] se v tomto ohledu spokojila s výpisem z účtu žalované, přičemž z peněžních pohybů na účtu není možné spolehlivě posoudit výdajovou stránku, kdy většina peněžních prostředků byla každý měsíc vybrána v hotovosti, a nelze tedy spolehlivě zjistit, jak jsou výdaje žalované složeny. Z výpisu z účtu dále vyplývá, že ve dvou ze tří předcházejících měsíců, kdy byl žalované poskytnut úvěr, převyšovaly výdaje z účtu žalované její příjmy. Soud, který vychází též z ustálené judikatury vyšších soudů ČR, je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr s odbornou péčí zcela jistě nepředstavuje pouhé získání si informací od žadatele o úvěr, jakožto spotřebitele. Odborná péče předpokládá, že údaje, které žadatel o úvěr věřiteli uvede, ať již jde o jeho příjmy či výdaje, si věřitel ověří, respektive si je objektivně podloží. Z předložených důkazů nevyplývá, že by banka tvrzení žadatele takto objektivizovala, přičemž tento nedostatek nemůže být zhojen ani skutečností, že banka prověřila žalovanou jakožto žadatele o úvěr lustrací v registrech, které samy o sobě také nijak nevypovídají o aktuálních příjmech a zejména výdajích žadatele, a tedy o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. 18. Z těchto důvodů tedy soud uzavřel, že banka nedostatečně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a tedy smlouva, kterou byl spotřebitelský úvěr sjednán, je neplatná v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 z. s. ú.. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) je taková smlouva neplatná absolutně, a tedy soud k takové neplatnosti přihlédne i z úřední povinnosti. Pokud bylo plněno na absolutně neplatnou smlouvu, tedy neplatnou od samého počátku, je nutné daný případ posoudit dle zásad bezdůvodného obohacení dle o. z., kdy věřitel má právo na vrácení toho, co plnil; tedy v tomto případě jistiny 89 000 Kč. Jak bylo uvedeno výše, ze souhrnného výpisu pohybů na účtu bylo prokázáno, že žalovaná splatila bance celkem 19 575,25 Kč, proto soud co do částky 18 779,91 Kč a příslušenství žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku tak, aby vyčerpal celý předmět řízení, když žalobkyně domáhala ze zaplatit též kapitalizované příslušenství. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 359,48 Kč, přičemž tato částka představuje 70,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,44 % a úspěchu žalované v rozsahu 14,56 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 251 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 81 258,90 Kč sestávající z částky 4 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d