15 C 218/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaslat k rukám žalobce, advokáta, písemnou omluvu podepsanou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předsedou kontrolní rady [advokátní komora], in eventum [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], předsedou [advokátní komora], a to z důvodu zásahu do osobnostních práv žalobce způsobeného excesivně zahájeným a vedeným kárným řízením proti žalobci. 2. Konkrétně žalobce v návrhu tvrdil, že mu žalovaná, jakožto orgán vykonávajícího kárnou pravomoc ve vztahu ke svým členům – advokátům, dne [datum] doručila výzvu k vyjádření se ke stížnosti podané dne [datum] klientem žalobce. Žalobce se ke stížnosti vyjádřil dne [datum] a předložil veškerou spisovou dokumentaci. Přes vyjádření žalobce podala žalovaná, prostřednictvím předsedy kontrolní rady (dále jen„ kárný žalobce“), na žalobce kárnou žalobu [číslo jednací], což žalobci oznámila přípisem ze dne [datum]. Spolu s přípisem zaslala žalovaná žalobci výzvu, aby se ke kárné žalobě ve lhůtě 15 dnů vyjádřil. Kárnou žalobou bylo žalobci vyčítáno, že dne [datum] bez pokynu klienta převedl z úschovního účtu na účet vedený na jméno žalobce částku [částka], kdy následně na základě pokynu klienta mu žalobce vyplatil na jeho účet částku [částka], čímž se měl dopustit nepěkného jednání a nepřispívání k důstojnosti a vážnosti stavu. Žalobce namítá, že k tomu, co mu bylo kárným žalobcem vyčítáno, se míjelo obsahem jemu dosud známé stížnosti, předtím se k tomuto skutku nemohl vyjádřit a kárný žalobce se dopouští úskočného jednání (dolus malus), když žalobci vyčítá jednání, o kterém ale zároveň tvrdí, že od tohoto jednání už uplynula lhůta dvou let dle § 33 odst. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), ve znění [účinnost]. I přes výše uvedené se ke kárné žalobě žalobce vyjádřil dne [datum], a to tak, že se skutek, který mu je kladen za vinu, nikdy nestal. Toto bylo potvrzeno na ústním jednání dne [datum], na kterém byl žalobce kárné žaloby zproštěn. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum], což bylo žalobci sděleno dne [datum]. Výše uvedeným postupem měla být žalobci způsobena újma, neboť účast na ústním jednání byl pro žalobce devastující a ponižující zážitek. [příjmení] senát i exekutivní kárný se žalobci všudypřítomně omlouvali, že kárná žaloba byla vůbec podána a že si exekutivní kárný žalobce musí ponechat právo odvolání a nemůže se tohoto práva na místě vzdát. Do [datum], kdy žalobci bylo sděleno nabytí právní moci rozhodnutí o kárné žalobě, žil v nejistotě o svém dalším osudu. U žalované dovozuje odpovědnost za nesprávný postup, neboť žalovaná se nevypořádala s totožností skutku podané stížnosti a následně podané kárné žaloby, nedostatečně zjišťovala, zda se skutek obsažený v kárné žalobě skutečně stal a dále nedala žalobci možnost se před podáním kárné žaloby vyjádřit k předmětu žaloby. Ke vzniku této odpovědnosti žalované žalobce odkázal na § 81, § 2951, § 2956 a § 2971 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3638/15 ze dne 28. 2. 2017 a sp. zn. III. ÚS 1976/09 ze dne 13. 12. 2011. Žalobce vyzval dne [datum] žalovanou k poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu formou písemné omluvy, ta však nijak nereagovala. 3. K žalobě se vyjádřila žalovaná podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že podání kárné žaloby není rozhodnutím jedné osoby. Kromě skutečnosti, že kární žalobci jsou celkem dva, je pro závěr, že na advokáta bude podána kárná žaloba zásadní stanovisko kontrolní rady žalované, která má [anonymizováno] členů. Dále žalovaná uvedla, že jediným řízením, které proti žalobci vedla, bylo to zahájené kárnou žalobou doručenou žalobci dne [datum]. Ústní jednání, v rámci kterého byla kárná žaloba zamítnuta, se konalo [datum], tedy necelý měsíc po doručení kárné žaloby. Žalobce tak mohl být v nejistotě maximálně tento jeden měsíc. V rámci tohoto jednání mu byla omluva sděleno, žalovaná proto nerozumí, proč tyto omluvy nejsou dostatečné. Žalobcem označené judikáty ústavního soudu považuje za nepřiléhavé, naopak odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3849/2014 ze dne 11. 11. 2015, který aprobuje duševní nepohodu spojenou s běžným výkonem advokacie. Navrhla žalobu zamítnout. 4. K vyjádření žalované podal žalobce repliku, ve které označil i část předcházející podání kárné žaloby, tj. část prověřování, za řízení. Argumentoval § 33 odst. 3 zákona o advokacii i samotnou výzvou k vyjádření se ke stížnosti, která obsahovala odkaz na § 46 odst. 4 zákona o advokacii a čl. 2 usnesení č. 9/1999 Sb. Věstníku. Za dobu, ve které byl žalobce v nejistotě, zda bude moci nadále vykonávat advokacii, či nikoli, nepovažuje dobu od [datum], kdy mu byla doručena kárná žaloba, do [datum], kdy proběhlo ústní jednání, ale dobu až do [datum], kdy se žalobce dozvěděl o nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí kárné žaloby. 5. Při ústním jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že totožnost skutku je nutné zachovat pouze u kárné žaloby a následného rozhodnutí, nikoli ve vztahu k prověřování. Prověřování stížnosti totiž není řízením (analogicky aplikovatelný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 284/2018-89 a č. j. 1 Ans 1/2009-299). U jednání žalované chybí protiprávní jednání, neboť postupovala dle zákona o advokacii. [příjmení] žalobce v řízení požadoval kárné opatření formou napomenutí, žalobci proto nehrozil zákaz výkonu advokacie. Žalobce naproti tomu uvedl, že mu uniká smysl podání kárné žaloby za situace, kdy kárný žalobce musel vědět, že se skutek nestal. Kárná žaloba tak měla být vzatá zpět, jak bylo zvykem u obdobných případů. 6. Soud na základě předložených listin dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 7. Z vyhledávání advokátů a koncipientů z roku [rok] soud zjistil, že žalobce je advokátem zapsaným u [advokátní komora]. 8. Z přípisu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci stížnost, kterou proti žalobci obdržela dne [datum]. Požádala žalobce o vyjádření a předložení dokladů a písemností, které jsou důležité pro prošetření stížnosti, a to ve lhůtě 10 dnů. Odkázala na § 46 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb. a [číslo listu] usnesení představenstva [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. 9. Ze stížnosti ze dne [datum] adresované žalované soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. [jméno] [příjmení] stížnost, neboť mu měli podfukem z účtu právní úschovy ukrást [anonymizována dvě slova] korun. Stížnost byla odůvodněna tak, že jeden z advokátů pozval stěžovatele na schůzku do kanceláře, následně jej oba advokáti vzali do banky, kde mu bez dalšího oznámili, že má z úschovního účtu vybrat [anonymizována dvě slova] Kč, které si následně advokáti„ nacpaly do kapes“. Stěžovatel uvádí, že neměl ani tušení, že mu na úschovní účet byly poukázány tyto finanční prostředky, neboť nemá internetové bankovnictví. Ochranku nezavolal, neboť všechny peníze měli advokáti a on neměl dispoziční oprávnění k účtu právní úschovy. Dále stěžovatel namítal, že mu advokáti bránili v koupi nemovitosti a neinformovali ho o průběhu exekucí. Po výpovědi plné moci stěžovatelem mu advokáti nezaslali výpisy z účtu úschovy. 10. Z vyjádření se ke stížnosti ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce vyjádřil ke stížnosti ze dne [datum] tak, že se domnívá, že autorem stížnosti je jeho družka, neboť stěžovatel s nimi e-mailem prakticky nikdy nekomunikoval a e-mailovou adresu, ze které přišla stížnost stěžovatel nikdy předtím nepoužil. Žalobce ve vyjádření obecně popsal úkony, které pro stěžovatele mezi lety [rok] a [rok] vykonával. Dále uvedl, že k vyjádření přikládá veškeré dokumenty týkající se svěřené správy peněz, ze kterých lze zkontrolovat každý jednotlivý výdaj, včetně souhlasu a instrukce stěžovatele. K tvrzenému bránění stěžovateli v koupi nemovitostí žalobce uvedl, že nemovitosti chtěla kupovat jeho družka, stěžovatel naopak vyjadřoval nevůli k takovým jednáním. Všechny úkony spojené s nákupem nemovitostí, které žalobce provedl, má opět podložené výslovnými písemnými pokyny stěžovatele. Na závěr žalobce uvedl, že veškerá související řízení (trestní řízení proti žalobci a řízení o zbavení svéprávnosti stěžovatele) nezjistila žádná pochybení žalobce. 11. Z dopisu žalované [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci zahájení kárného řízení, informovala jej o členech kárného senátu a poskytla mu procesní poučení. Na závěr jej vyzvala, aby se k přiložené kárné žalobě ve lhůtě [anonymizována dvě slova] vyjádřil a aby dle § 24 odst. 2 advokátního kárného řádu připojil též údaje o osobních poměrech, kterými se rozumí poměry rodinné, zdravotní a majetkové. 12. Z kárné žaloby sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že kárný žalobce podal na žalobce kárnou žalobu, kterou odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel v postav