22 C 219/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 30. 8. 2022 domáhala zaplacení částky 65 539,20 Kč s příslušenstvím, a to na základě leasingové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně“), smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] ze dne 2. 6. 2011. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr ve výši 153 000 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky formou 60 měsíčních splátek ve výši 5 099 Kč. Žalovaný však svou povinnost porušil, když poslední splátku uhradil dne 10. 9. 2014. Právní předchůdkyně proto přistoupila k odstoupení od smlouvy ke dni 15. 1. 2015 a postoupení pohledávky ve výši 91 642,60 Kč na žalobkyni dne 12. 3. 2019. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný částku 26 103,40 Kč. Na zbylý dluh žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 6. 12. 2019. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2398 odst. 2 občanského zákoníku váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 6. Dle § 2758 odst. 1 občanského zákoník se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 8. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouvy o úvěru [číslo] splátkového kalendáře, odstoupení od smlouvy ze dne 7. 1. 2015, výsledného vyúčtování ze dne 15. 1. 2015, všeobecných obchodních podmínek, výzvy k plnění ze dne 5. 12. 2019 vč. podacího lístku, smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] vč. přílohy, dohody a potvrzení o postoupení a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2019 vč. podacího lístku) a výše uvedených ustanovení, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu ve věci samé. 10. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 6. 2011 smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo]. Dle této smlouvy byla právní předchůdkyně povinna poskytnout žalovanému úvěr ve výši 153 000 Kč na nákup vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], č. TP [anonymizováno] a dále služby havarijního pojištění a pojištění odpovědnosti k tomuto vozidlu. Žalovaný se zavázal tento úvěr a služby splácet, a to úvěr formou 60 měsíčních splátek ve výši 5 099 Kč, havarijní pojištění ve výši 626,66 Kč měsíčně a pojištění odpovědnosti ve výši 386,33 Kč měsíčně. První splátka byla splatná dne 2. 7. 2011. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil, když poslední splátku uhradil dne 10. 9. 2014. Právní předchůdkyně proto přistoupila k odstoupení od smlouvy dopisem ze dne 7. 1. 2015, kdy odstoupení nabylo účinnosti dne 15. 1. 2015. Následným vyúčtováním ke dni 15. 1. 2015 žalovanému vyčíslila dluh na částku 91 642,60 Kč. Tuto pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 12. 3. 2019. Po částečné platbě žalovaného ve výši 26 103,40 Kč ze dne 26. 7. 2019 činí dluh 65 539,20 Kč, skládající se z částky 55 583,95 Kč představující jistinu, částky 5 168 Kč představující poplatky a částky 4 787,25 Kč představující smluvní pokutu. Na příslušenství žalovaný žalobkyni dluží částku 50 785,95 Kč představující kapitalizovaný úrok od 16. 1. 2015 do 26. 7. 2019, částku 32 104,24 Kč představující zákonný úrok z prodlení od 16. 1. 2015 do 26. 7. 2019 a dále úrok a zákonný úrok z prodlení od 27. 7. 2019 do zaplacení. Neboť se žalovaný ve věci nevyjádřil a nenamítal tak např. (částečnou) úhradu svého dluhu, soudu nezbylo, než žalobkyni přiznat nároky uplatňované žalobou. 11. Při posuzování požadovaného zákonného úroku z prodlení vycházel soud z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a u náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky z § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 287,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 622 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 539,20 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 120 Kč ve výši 2 545,20 Kč. 13. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 14. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.