25 C 143/2020-66 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), smlouvu o povoleném debetu [číslo] ze dne [datum]. Dle této smlouvy poskytla banka žalované kontokorentní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit do jednoho roku od čerpání spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně a nepřekročit úvěrový rámec. 3. Neboť žalovaná tyto podmínky nedodržela, přistoupila banka k okamžitému zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 3 401,34 Kč. Následně pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 4. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 6. Ze smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve formě možnosti přečerpání na běžném účtu č. [bankovní účet] do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky vrátit ve lhůtě nejpozději jednoho roku, zaplatit úroky z vyčerpané částky ve výši 19,9 % ročně a uhradit poplatky (250 Kč za správu účtu a 500 Kč za případnou upomínku). 7. Z výpisu z povoleného debetu soud zjistil, že žalovaná úvěr průběžně čerpala, k [datum] však byla celá jistina ve výši 20 000 Kč převedena na zvláštní účet. Z výpisu je také patrné přirůstání úroků a úroků z prodlení. 8. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že banka opakovaně informovala žalovanou o porušování ustanovení smlouvy a neboť nedošlo k nápravě, přistoupila k ukončení oprávnění žalované čerpat úvěr a prohlásila závazky žalovaného za okamžitě splatné. 9. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že banka oznámila žalované, že postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 10. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 11. Dle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 14. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Z výše citovaných zákonných ustanovení a skutkových zjištění tak vyplývá, že poté, co banka umožnila žalované čerpat z jejího platebního účtu prostředky, i když na nich nebylo dostatek prostředků, poskytla žalované úvěr a povinností žalované bylo úvěr vrátit spolu se sjednanými úroky. Z doloženého výpisu je však patrno, že toto žalovaná nečinila, když úvěr vyčerpala v plné výši a ničeho dalšího na něj neuhradila. Na svou obranu navíc žalovaná ničeho neuvedla, soud proto žalobkyni přiznal dlužné částky, jak jsou uplatněné v žalobě. 16. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 25 C 143/2020-52 ze dne 12. 12. 2022). 17. Svou mezinárodní příslušnost soud dovodil z čl. 7 bodu 1 písm. b) nařízení 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť místo, kde byly služby poskytnuty, se nachází na území České republiky, konkrétně v místě sídla banky, která žalované poskytla úvěr a u níž je veden příslušný platební účet. 18. Při posuzování požadovaného zákonného úroku z prodlení vycházel soud z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 20. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 21. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.