25 C 175/2021-86 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se u zdejšího soudu žalobou ze dne 16. 6. 2021 domáhal zaplacení částky 55 000 Kč s příslušenstvím, a to na základě neuhrazeného školného žalovaným. 2. Konkrétně žalobce v návrhu tvrdil, že se žalovaným uzavřel smlouvu o studiu ze dne 18. 12. 2019. Předmětem této smlouvy bylo sjednání podmínek studia na vysoké škole [název žalobkyně], v kombinované formě studia bakalářského studijního programu [ulice] [anonymizována tři slova]. Povinností žalobce bylo žalovanému poskytovat vzdělání ve sjednaném studijním oboru, povinností žalovaného bylo hradit poplatky spojené se studiem. Ze smlouvy o studiu plynul závazek žalovaného zaplatit žalobci školné za akademický rok 2020 /2021 ve výši 55 000 Kč ročně splatné dne 31. 1. 2021 ve výši 27 500 Kč a 31. 7. 2020 ve výši 27 500 Kč. Na tyto částky žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, a to tak, že žalovaný nárok neuznává, neboť žalobce neprokázal, že závazek vyplývající ze smlouvy trval i v rozhodné době. Neboť žalovaný nesplnil požadavky vyplývající ze studijního a zkušebního řádu v prvním ročníku studia (akademický rok 2019 2020), mělo mu být studium ukončeno a neměl být připuštěn do dalšího ročníku, resp. nemělo pokračovat i v akademickém roce 2020 /2021. 4. Žalobce v návaznosti na vyjádření opatrovníka žalovaného žalobní tvrzení doplnil, a to tak, že žalovanému skutečně studium ukončil k datu 28. 9. 2020, a to z důvodu nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu. Žalovaný však proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, ve kterém uvedl, že má zájem pokračovat ve studiu, splnit všechny požadavky studia a doplatit dlužné školné. Žalobce proto rozhodnutí o ukončení studia zrušil a umožnil žalovanému opakovat ročník. Neboť studium trvalo (pokračovalo), byl žalovaný povinen školné hradit. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to zejména smlouvě o studiu [číslo] ze dne 18. 10. 2019, rozpisu plátek ze dne 18. 12. 2019, studijního a zkušebního řádu, oznámení o ukončení studia ze dne 30. 10. 2020, e-mailové zprávy žalobce ze dne 30. 11. 2020, rozhodnutí o odvolání žalobce ze dne 3. 12. 2020, oznámení o zahájení řízení o ukončení bakalářského studia ze dne 4. 10. 2021, oznámení o ukončení studia ze dne 13. 10. 2021, předžalobní upomínky a podacího archu, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 6. Žalobce dne 18. 10. 2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o studiu, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytovat vzdělání v bakalářském studijním programu [ulice] [anonymizována tři slova]. Žalovaný se za to zavázal žalobci hradit školné ve výši 55 000 Kč ročně. Tyto platby byly dle rozpisu splátek ze dne 18. 10. 2019 rozloženy do půlročních plateb po 27 500 Kč. V prvním akademickém roce byla první splátka splatná do 14 dnů od podpisu smlouvy, další dne 31. 1. 2020. Ve druhém akademickém roce byla první splátka splatná dne 31. 7. 2020 a druhá dne 31. 1. 2021. Žalobce v prvním akademickém roce nesplnil podmínky studia k postupu do druhého ročníku, žalobce proto oznámil žalovanému dopisem ze dne 30. 10. 2020, že mu ke dni 28. 9. 2020 ukončuje studium. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 30. 11. 2020 žalovaný odvolání, ve kterém požádal žalobce o přehodnocení rozhodnutí, neboť má zájem pokračovat ve studiu a podmínky studia nemohl splnit z objektivních i subjektivních důvodů. Uvedl, že školné uhradí a podmínky studia splní. Žalobce této žádosti vyhověl a rozhodl dne 3. 12. 2020 o zrušení rozhodnutí o ukončení studia. Neboť však žalovaný podmínky studia ani v následujícím roce nesplnil, rozhodl žalobce opětovně o ukončení studia dne 13. 10. 2021. 7. Dle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Dle § 59 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. 9. Neboť žalobce splnil své závazky ze smlouvy o studiu a umožnil žalovanému studovat v rámci jím zvoleného studijního programu, bylo povinností žalovaného uhradit žalobci školné. To však ve druhém roce studia, poté, co požádal o opakování ročníků z důvodu, že nesplnil studijní požadavky, nečinil. Žalovaný tak žalobci dluží školné za jeden akademický rok studia ve výši 55 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení běžícím ode dne následujícího dne splatnosti jednotlivých splátek (1. 8. 2020 a 1. 2. 2021). O výši úroků rozhodl soud dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Svou mezinárodní příslušnost soud dovodil z nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Dle článku 7 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení může být osoba, která má bydliště na území některého členského státu, žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Ve smyslu citovaného ustanovení je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů v této věci jednat, neboť mělo být plněno na adrese školy – žalobce. 11. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalovaný ve vyjádření ze dne 5. 12. 2022 a žalobce na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), jež byla obsažena ve výzvě č. j. 25 C 175/2021-68 ze dne 23. 11. 2022). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 818 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 750 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 000 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč. 13. O náhradě nákladů státu dle výroku III. soud rozhodl dle § 147 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný zavinil, že mu musel být ustanoven opatrovník pro neznámý pobyt. Výše nákladů bude stanovena v samostatném usnesení poté, co bude rozhodnuto o odměně opatrovníka. 14. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 15. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.