25 C 185/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 28. 6. 2021 domáhala zaplacení částky 2 638,26 EUR s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 18. 10. 2018. Na základě této smlouvy byla žalobkyně povinna zřídit žalovanému účet č. [bankovní účet] a poskytnout mu úvěrový rámec ve výši 1 700 EUR. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 9,50 % ročně. Úrok, a případně i úrok z prodlení ve výši zákonné sazby, byl k jistině připisován vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce dle obchodních podmínek, které tvoří součást smlouvy. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, zaslala mu žalobkyně výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 15. 1. 2019, na základě které byla smlouva ke dni 17. 3. 2019 ukončena. Celkový dluh k dnešnímu dni činí 2 638,26 EUR. 3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila žalobní tvrzení o tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dále procesu podepisování smlouvy a autorizace žalovaného a přesného složení požadované částky. 4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 5. Na základě předložených listinných důkazů (žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 17. 10. 2018, [anonymizována dvě slova] reportu ze dne 16. 10. 2018, tabulky výdajů a příjmů žalovaného ze dne 18. 10. 2018, karty klienta, smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 18. 10. 2018, obchodních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, ceníku finančních operací a služeb, sazebníku pro kontokorentní úvěry, výpočtových tabulek od 1. 10. 2018 do 31. 5. 2021, tabulky – přehled poplatků, přehledu pohybů zůstatků na účtu žalovaného za období od 19. 10. 2018 do 31. 5. 2021, podrobných výpisů z účtu od 1. 10. 2018 do 31. 10. 2022, výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 15. 1. 2019 včetně dodejky a předžalobní výzvy ze dne 17. 1. 2019) soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním ve věci samé. 6. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru formou kontokorentu k jeho platební účtu vedeného u žalobkyně, a to ve výši 1 700 EUR. Žalobkyně po přezkoumání finanční situace žalovaného této žádosti vyhověla a poskytla mu úvěrový rámec ve výši 1 700 EUR. Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s možností automatické prolongace. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 9,5 % ročně. Žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, avšak nesplácel jej (s úroky) řádně a včas. Žalobkyně proto úvěrovou smlouvu vypověděla a požaduje po žalovaném uhrazení vyčerpané jistiny, úroku, úroku z prodlení a poplatků. 7. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet 8. Dle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru 9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 11. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dodržela své závazky z úvěrové smlouvy a poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, bylo povinností žalovaného peněžní prostředky vrátit, a to spolu se smluvním úrokem 9,5 % ročně a poplatky dle ceníku, formou pravidelných měsíčních splátek. Z výpisu z účtu vyplývá, že tuto povinnost žalovaný nedodržel, žalobkyně proto oprávněně přistoupila k zesplatnění pohledávky a požadování celé výše nesplaceného úvěru včetně úroku a poplatků. 14. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní soud dodává, že žalobkyně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, jeho aktuální (nesplacené) závazky a tyto ověřila v dostupných databázích (BRKI CZ). Zároveň je nutné přihlédnout k typu poskytnutého úvěru. Kontokorent je bankovní služba, sjednaná k běžnému účtu, která klientovi umožňuje čerpat z účtu peníze v případě, že na účtu není dostatečná hotovost, a to i opakovaně. Jedná se tedy o určitou finanční rezervu. Pokud na účet se záporným zůstatkem přijdou peníze, jsou automaticky použity na pokrytí kontokorentního úvěru. Úroky se platí jen po dobu, po kterou jsou peníze z kontokorentu čerpány a platí se pravidelně ke konci kalendářního měsíce. Splátky nejsou pravidelné a jejich výše je závislá na povoleném úvěrovém limitu, konkrétní výši přečerpání a rozvržení plateb klientem. Za takových okolností soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostála své povinnosti obsažené v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když na základě vnitřních i vnějších zdrojů nejenže získala, ale i si ověřila informace o finanční situaci žalovaného. 15. Neboť tak žalobkyně splnila zákonem i smlouvou stanovené povinnosti, avšak žalovaný svým povinnostem nedostál, když vyčerpaný úvěr spolu s úroky neuhradil, rozhodl soud tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), jež byla obsažena ve výzvě (usnesení č. j. 25 C 185/2021-51 ze dne 6. 4. 2023). 17. Svou mezinárodní příslušnost soud dovodil z čl. 7 bodu 1 písm. b) nařízení 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť místo, kde byly služby poskytnuty, se nachází na území České republiky, konkrétně v místě sídla žalobkyně, která žalovanému poskytla úvěr a u níž je veden příslušný platební účet. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 003,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 359 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 275,63 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 910 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 450 Kč ve výši 2 194,50 Kč. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 19. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.