30 C 266/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce v žalobě, doručené zdejšímu soudu dne 28.11.2022 žádá určení neplatnosti úvěrové smlouvy [číslo] uzavřenou dne 28.11.2019 mezi ním a žalovaným s tím,, že právní zájem na určení neplatnosti samotné smlouvy spatřuje v tom, že předmětnou smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 28.11.2019 se žalovaná po žalobci domáhá zaplacení celkových pokut, poplatků a úroků k dnešnímu dni ve výši 749.854,80Kč, tedy prakticky sedmi násobku zapůjčené částky. Žalobce byl při uzavírání smlouvy o úvěru uveden zástupcem žalované uveden v omyl a zároveň, u smlouvy o úvěru nebyly dodrženy všechny zákonné náležitosti. Žalovaná se žalobcem sjednala podnikatelský úvěr, ač žalobce měl v úmyslu uzavřít smlouvu jako spotřebitel, veškerá dokumentace byla zpracována elektronicky a žalobce souhlas podepsal na tabletě., aniž by dostal kopii smlouvy. 2. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby, neboť vše bylo jinak, než žalobce v žalobě vylíčil, mezi žalovaným (jako zapůjčitelem) a žalobcem (jako vydlužitelem) byla dne 28.11.2019 uzavřena smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalobci poskytnuta zápůjčka 110.000 Kč. Žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce jakožto fyzická osoba podnikatel, přičemž tuto skutečnost potvrdil uvedením identifikačního čísla a sídla v této smlouvě. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.09.2010, sp. zn. 23 Cdo 1129/2008, říká, že jestliže podnikatel, jakožto účastník smlouvy, uvedl ve smlouvě své identifikační číslo osoby, dal tím najevo, že se smlouva týká jeho podnikatelské činnosti. Ostatně takto chápaly obě strany smlouvy, proto byla také smlouva o zápůjčce uzavřena – kdyby se jednalo o spotřebitele, tak by byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou žalovaný nabízí spotřebitelům. Výše uvedená skutečnost vyplývá dále mj. z toho, že na smlouvě o zápůjčce je uvedeno nejen identifikační číslo a sídlo dlužníka, ale i to, že účel zápůjčky je na potřeby podnikání, je zde odkaz na sídlo a IČO, odkaz na podnikatelskou činnost dlužníka, závazek nečinit zhoršující změny v podnikání apod. Smlouva samotná je nazvaná jako smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce, tedy ani k žádnému omylu nemohlo dojít. Pouhým nahlédnutím na podepsanou smluvní dokumentaci je zřejmé, že tato byla uzavírána mezi dvěma podnikateli.Protože žalobce řádně neplatil, zápůjčka byla zesplatněna a byla tak vyplněna zajišťovací směnka a uplatněna u soudu. 3. Směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14.05.2021, č. j. 55 Cm 66/2021-12, přiznal žalovanému (tehdy v postavení žalobce) pohledávku ze smlouvy o zápůjčce. Žalobce (tehdy v postavení žalovaného), nebyl úspěšný ani se směnečnými námitkami, když rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 02.03.2022, č. j. 55 Cm 66/2021-92, ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti. Přes odvolání žalobce (tehdy v postavení žalovaného) byl rozsudek rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15.11.2022, č. j. 5 Cmo 63/2022-140, potvrzen. Uvedená rozhodnutí nabyla právní moci a vykonatelnosti.Poté podal žalobce tuto žalobu (datována 28.11.2022). Není dán žádný důvod, aby o žalobě bylo meritorně jednáno. Žalobce totiž nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy (§ 80 písm. c) občanského soudního řádu). 4. Soud zjistil z těchto listinných důkazů: směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14.05.2021, č. j. 55 Cm 66/2021-12, s doložkou právní moci a vykonatelnosti - rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 02.03.2022, č. j. 55 Cm 66/2021-92, s doložkou právní moci a vykonatelnosti - rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15.11.2022, č. j. 5 Cmo 63/2022-140, s doložkou právní moci a vykonatelnosti, že směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14.05.2021, č. j. 55 Cm 66/2021-12, přiznal žalovanému (zde v postavení žalobce) pohledávku ze smlouvy o zápůjčce. Žalobce proti směnečnému platebnímu rozkazu podal námitky (zde v postavení žalovaného), nebyl úspěšný se směnečnými námitkami, když rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 02.03.2022, č. j. 55 Cm 66/2021-92, ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti. Přes odvolání žalobce (tehdy v postavení žalovaného) byl rozsudek rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15.11.2022, č. j. 5 Cmo 63/2022-140, potvrzen. 5. Z odůvodnění citovaných rozsudků soudů prvého a druhého stupně soud zjistil, že žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích jako soudu prvního stupně dne 27. 4. 2021 se žalobkyně (zde žalovaná) domáhala na žalovaném (zde žalobci) zaplacení směnečné pohledávky ve výši 419 683 Kč s příslušenstvím s odkazem na směnku vlastní vystavenou žalovaným dne 28. 11. 2019 na výše uvedenou částku splatnou dne 28. 3. 2021. Žalovaný podal proti směnečnému platebnímu rozkazu, jímž žalobě bylo vyhověno, v zákonné lhůtě námitky, ve kterých uvedl, že s žalobkyní uzavřel dvě úvěrové smlouvy [číslo] ve kterých vystupoval jako soukromá osoba„ spotřebitel“ a nikoli jako osoba podnikající. V těchto smlouvách se nezavázal ke krytí úvěru směnkou, a pokud by to bylo podmínkou, tak by tak nikdy neučinil. Žalovaný zjistil, že jej žalobkyně u obou smluv uvedla v omyl, tak od smluv odstoupil a chtěl jistiny se zákonnými úroky vrátit žalobkyni, která to však odmítla. Žalovaný předmětnou směnku nepodepsal, nikdy ji neviděl s tím, že veškeré uzavírání smluv probíhalo elektronicky a žalovaný žádnou listinu nepodepsal. Doplnil, že neobdržel předžalobní výzvu a směnka mu nebyla předložena k placení. 6. Rozsudkem ze dne 2. 3. 2022, č. j. 55 Cm 66/2021-92 soud prvního stupně ve výroku I. Směnečný platební rozkaz ze dne 14. 5. 2021, č. j. 55 Cm 66/2021-12 ponechal v platnosti a ve výroku II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 25 189 Kč. Soud prvního stupně projednal věc bez účasti žalovaného za podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. a po provedeném dokazování, zejména směnkou vlastní ze dne 28. 11. 2019, smlouvou o revolvingové podnikatelské půjčce ze dne 28. 11. 2019 a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že žalovaný vystavil dne 28. 11. 2019 směnku vlastní, která splňuje veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb. a je směnkou platnou, na jejímž základě se zavázal zaplatit žalobkyni směnečnou sumu ve výši 419 683 Kč. Směnka plnila zajišťovací funkci ke splnění závazku žalovaného vyplývajícího ze zápůjčky poskytnuté žalobkyní žalovanému jako podnikateli na základě výše uvedené smlouvy. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že vykonávala jako samostatně výdělečná osoba zprostředkovatelskou činnost pro žalobkyni a potvrdila, že žalovaný podepsal předmětnou smlouvu tzv. biometrickou tužkou, nikoli tak směnku, kterou před svědkyní vlastnoručně podepsal.. Žalovaný rovněž neprokázal tvrzení, že nebyl žalobkyní vyzván k úhradě směnečného dluhu, a že mu směnka nebyla předložena k placení. 7. Žalovaný podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které doplnil písemným podáním ze dne 29. 5. 2022 Odvolací soud nemá žádnou pochybnost o tom, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní obsahující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb. a je tak spolehlivým základem pro uplatnění nároku na zaplacení směnečného penízu. Z obsahu spisu (č. l. 8) plyne, že žalobkyně spolu se žalobou předložila soudu originál směnky (založen v úschově soudu), na jejímž základě soud prvního stupně vydal směnečný platební rozkaz.. K námitce žalovaného ohledně nepravosti jeho podpisu na směnce vycházel soud prvního stupně zcela správně z obsahu Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] ze dne 28. 11. 2019, jejíž uzavření žalovaný potvrdil, a která ve svém čl. 4 .4.1 obsahuje prohlášení žalovaného, že v den podpisu smlouvy vystavil a odevzdal žalobkyni jednu vlastní blankosměnku na řad žalobkyně bez uvedení údajů splatnosti, směnečné sumy a platebního místa s oprávněním žalobkyně ji za sjednaných podmínek vyplnit v případě prodlení žalovaného s placením jakéhokoliv dluhu žalobkyni dle této smlouvy. Skutečnost, že žalovaný takovou blankosměnku vystavil, byla potvrzena i svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], která pro žalobkyni zprostředkovala uzavření předmětné smlouvy. existence samotného kauzálního závazku žalovaný nezpochybnil, že takovou smlouvu uzavřel a od žalobkyně převzal zápůjčku v rozsahu příslušného finančního plnění se závazkem ji za sjednaných podmínek vrátit. K námitce, že smlouvu uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel a nikoli jako podnikatel, je třeba uvést, že ze samotného označení vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena„ Smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce“ [číslo] ve které jako vydlužitel vystupuje žalovaný (fyzická osoba) s uvedením jeho identifikačního čísla ([příjmení] [číslo]) s tím, že zápůjčka ve výši 110 000 Kč byla žalovanému zapůjčena pro jeho podnikatelské účel