31 C 87/2019-146 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 27. 6. 2019 žalobu, když tvrdil, že dne 20.8.2015 uzavřel jako zapůjčitel na straně jedné s žalovaným coby vydlužitelem na straně druhé smlouvu o zápůjčce, ve znění jejího dodatku ze dne 29.4.2016. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému dne 13.8.2015 částku ve výši 2.000.000 Kč, dne 16.11.2015 částku ve výši 2.000.000 Kč a dne 3.6.2016 částku ve výši 900.000 Kč, tj. celkem 4.900.000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný je povinen poskytnutou zápůjčku žalobci vrátit nejpozději do 30.4.2016, a to spolu se sjednaným úrokem ve výši 3% p.a. z poskytnuté částky. Dodatkem ze dne 29.4.2016 byla splatnost poskytnuté zápůjčky prodloužena o dva měsíce, tj. až do 30.6.2016, a dále bylo sjednáno, že se pro tyto dva měsíce května a června 2016 zvyšuje úrok z poskytnuté zápůjčky na 8% p.a. Na poskytnutou zápůjčku byla žalovaným uhrazena dne 23.6.2016 částka ve výši 900.000 Kč. Částka ve výši 2.100.000 Kč pak byla uhrazena zápočtem vzájemných pohledávek, když žalovaný postoupil žalobci za úplatu ve výši 2.100.000 Kč své dvě pohledávky, první ve výši 1.200.000 Kč a druhou ve výši 900.000 Kč, za [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. (dříve [příjmení] [anonymizováno] spol. s r.o.). K postoupení obou pohledávek došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.7.2016 s tím, že tato smlouva ve svém čl. IV. obsahuje i zápočet vzájemných pohledávek, tj. pohledávky žalovaného za žalobcem na zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ve výši 2.100.000 Kč oproti pohledávce žalobce za žalovaným na zaplacení nevrácených zápůjček ve výši 4.000.000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle licenční smlouvy, ze které postupovaná pohledávka žalovaného vyplývala, byl k postoupení pohledávky nutný souhlas dlužníka, tj. [právnická osoba] [příjmení] s.r.o., byla účinnost smlouvy o postoupení pohledávky v čl. V. odst. 1 vázána na udělení takového souhlasu. [právnická osoba] pak k postoupení pohledávky dala svůj souhlas dne 26.9.2016, takže smlouva o postoupení pohledávky uzavřená dne 15.7.2016 se stala účinnou dne 26.9.2016. S účinky k tomuto dni také došlo k částečné úhradě pohledávky žalobce co do částky 2.100.000 Kč z důvodu vzájemného zápočtu pohledávek. Žalobce tak má nyní za žalovaným pohledávku ve výši 1.900.000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši 3% p.a. z částky 2.000.000 Kč jdoucího od 14.8.2015 do 30.4.2016, smluvního úroku ve výši 3% p.a. z částky 2.000.000 Kč jdoucího od 17.11.2015 do 30.4.2016, smluvního úroku ve výši 8% p.a. z částky 4.000.000 Kč jdoucího od 1.5.2016 do 30.6.2016, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 4.000.000 Kč jdoucího od 1.7.2016 do 26.9.2016 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 1.900.000 Kč jdoucího od 27.9.2016 do zaplacení. Tato pohledávka s stala splatnou dne 30.6.2016 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a poukázala na personální propojení mezi bývalým jednatelem žalované panem [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem. Tvrdila, že toto propojení bylo prokázáno i v řízení vedeném u Městského soudu v Praze sp. zn. 79 Cm 109/2016, kdy na adrese [ulice a číslo] [PSČ] [obec] sídlilo více podnikatelských subjektů, např. spol. [právnická osoba], která měla pro žalovanou provádět účetnictví a byla ovládána opět panem [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho rodinnými příslušníky. Žalovaná dále tvrdí, že žalobce žalované neposkytl plnění, jehož ekvivalentu se dožaduje a dle jejího názoru se jedná pouze o další pokus ze strany bývalého jednatele žalované, pana [příjmení] [jméno] [příjmení], o šikanu společnosti, kterou jako jednatel dovedl do svízelné finanční situace, tuto z pozice firmy, kterou ovládal a která měla vést kontrolu účetnictví ([právnická osoba]) na toto ani včas neupozornil ani nijak nepřipravil a navíc„ ztratil“ veškeré účetně relevantní podklady. Veškerými svými kroky nejednal jako jednatel ve prospěch žalované, ale naopak třetích subjektů a je zde otázka motivů jeho jednání v této věci, kdy vystupoval de facto za dlužníka, věřitele i„ kontrolora“, čeho tím vlastně sledoval a zdali jeho záměr nebyl od počátku ku škodě žalované. Žalovaná popírá, že by měla obdržet reálné plnění od žalobce, které by tento jeho nárok zakládalo. Žalovaná tvrdí, že se jednalo pouze o fiktivní machinace. Pokud se odkazuje na jakékoliv dokumenty, jejich původ má žalovaná za vyfabulovaný zejména osobou bývalého jednatele pana [příjmení] [příjmení], který např. při soudním jednání ve věci 79 Cm 109/2016 dne 22.3.2018 uvedl, že„ Co se týče účetnictví, tak účetnictví bylo v mé kanceláři poté, co kancelář [anonymizováno] byla opuštěna pro nemožnost placení nájemného. Byly to zhruba čtyři šanony, které jsem měl u sebe v kanceláři [právnická osoba] s.r.o. Tyto kanceláře se nezamykaly, zamykal se pouze celý objekt. V dubnu až v květnu 2017 jsem byl ve Spojených státech a když jsem se vrátil, účetnictví v kanceláři nebylo.“ Právě tyto smlouvy měly být součástí tohoto účetnictví a je s podivem, že právě tyto dokumenty žalobce má, ačkoliv žalované byly ztraceny„ vykradením“ kanceláře spol. [právnická osoba] sídlící ve stejné budově jako žalobce. Žalovaná má pochybnosti o tomto žalovaném plnění a tvrzeném závazku a i pokud by tady takový závazek měl být, pak by mohl být pouze osobně pana [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť ten rozhodně nejednal s péčí řádného hospodáře, porušoval pravidla vedení účetnictví, byl v konfliktu zájmů a je zde otázka, čí zájmy vlastně prosazoval, když svými činy de facto poškodil žalovanou, ačkoliv zde byl podílový spoluvlastník, ve prospěch dalších firem na něj personálně navázaných, jako např. zde žalobce. Žalovaná má za to, že takový závazek by pro nedostatek vůle a formy ani nemohl žalovanou zavazovat i pokud by skutečně existoval. Jednalo by se o jasné překročení pravomocí Ing. [jméno] [příjmení] coby jednatele a docházelo by takovým jednáním k porušení mnoha jeho povinností s touto funkcí spojených, a to při plném vědomí žalobce. 3. Žalovaná dále poukazuje na to, že jednatel žalobce je osobou blízkou Ing. [anonymizováno] a je zde u žalobce předpokládána zlá víra resp. nekalé jednání žalobce a někdejšího„ jednatele“ žalované k tíži žalované. Pokud by žalobce prokázal či prokazoval jakékoli poskytnuté či údajně poskytnuté peněžní prostředky žalobcem žalované, bylo to vždy spirálově, kdy žalovaná odmítá, že by žalobci cokoliv dlužila, neboť to, co měla poskytnout, už bylo žalobci vždy uhrazeno z vyvedených prostředků Ing. [příjmení] jím vytvořeným karuselem a chybí tak reálné plnění poskytnuté žalobcem žalované. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce spolu s Ing. [příjmení] takto k újmě žalované činili kruhovými machinacemi s peněžními prostředky. Činnost pana [příjmení] [příjmení] je již delší dobu dle znalosti žalované vyšetřována Policí ČR právě pro tyto machinace. 4. Žalobkyně dále uvedla, že ze strany žalované se jedná o smyšlená tvrzení s tím, že trestní oznámení podané na Ing. [anonymizováno] bylo pravomocně odloženo, i kdyby bylo prokázáno, že Ing. [anonymizováno] nejedná s péčí řádného hospodáře, což žalobkyně popírá, důsledkem by nebyla neplatnost právního jednání, ale případně nárok na náhradu škody. Nadto žalobkyně uvedla, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 15.7.2016 a Ing. [anonymizováno] byl z pozice jednatele žalované odvolán dne 31. 8.2016. 5. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2016 vyplynulo, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem zastoupenou [jméno] [příjmení] a mezi žalovanou jako postupitelem zastoupenou Ing. [příjmení]. Žalovaná prohlašuje, že má za [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. mimo jiné pohledávku ve výši 900 000 Kč jako součást licenčního poplatku – třetí splátka. Dále je ve smlouvě uvedeno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 20. 8. 2015, kde žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Zápůjčka činí ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky částku 4 000 000 Kč. Účastníci si dále sjednali, že předmětem postoupení není příslušenství nároku. Dnem účinnosti této smlouvy mělo dojít k vzájemnému zápočtu nároku účastníků. V článku V se uvádí, že účastníci jsou vědomi postoupení pohledávky pouze s písemným souhlasem dlužníka z licenční smlouvy, tedy [právnická osoba] [příjmení] s.r.o., který ke dni podpisu není dán, účastníci smlouvu uzavírají s odkládací podmínkou udělení tohoto souhlasu. 7. Z listiny označené jako souhlas nabyvatele licence s postoupením pohledávky z licenční smlouvy ze dne 26. 9. 2016 vyplynulo, že společnost [právnická osoba] udělila souhlas s postoupením pohledávky ve výši 900 000 Kč, která vyplývá z licenční smlouvy. 8. Z návrhu [právnická osoba] na přijetí částky 900 000 Kč do soudní úschovy, který byl dne 24. 10. 2017 doručen zdejšímu soudu, vyplynulo, že dne 11. 11. 2015 byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena licenční smlouva. Na základě žádosti Ing. [anonymizováno] udělil složitel dne 26. 9. 2016 souhlas s postoupením pohled