35 C 261/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyň proti žalované (státu) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů (dále„ zákon č. 82/1998 Sb.“) na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve věci nároku na vydání zemědělského majetku podle § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále„ zákon o půdě“), které bylo vedeno před [anonymizováno 7 slov] [územní celek] pod [anonymizována dvě slova] [číslo] v době od [datum], kdy byla právními předchůdci žalobkyň uplatněna žádost na restituci pozemkových parcel v k. ú. [příjmení] [příjmení], k. ú. [příjmení] [jméno] a k. ú. [ulice] a [ulice] [anonymizováno] (dále„ zemědělský majetek“), do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále„ posuzované řízení“). 2. Žalobkyně a) uplatnila nárok na zaplacení částky 390 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení u soudu dne [datum] žalobou vedenou pod sp. zn. 35 C 261/2021. 3. Žalobkyně b) uplatnila nárok na zaplacení částky 447 638 Kč se zákonným úrokem z prodlení u soudu dne [datum] žalobou vedenou pod sp. zn. 35 C 262/2021. 4. Usnesením ze dne 22. 12. 2022, č. j. 35 C 261/2021-30, které se stalo pravomocným dne [datum], bylo rozhodnuto o spojení řízení ve věcech vedených pod sp. zn. 35 C 261/2021 a sp. zn. 35 C 262/2021 ke společnému řízení s tím, že vedeny budou nadále pod sp. zn. 35 C 261/2021. 5. Žaloby jsou založeny na tvrzení, že právní předchůdci žalobkyň uplatnili v posuzovaném řízení nejpozději dne [datum] žádost o restituci zemědělského majetku podle zákona o půdě, o které mělo být podle tehdy platného správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb.) rozhodnuto bez zbytečného odkladu (nejvýše ve lhůtě 30 dní), přičemž poslední rozhodnutí ve věci bylo vydáno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně považují délku posuzovaného řízení (téměř 30 let) za neadekvátně dlouhou, což podle nich představuje nesprávný úřední postup státu. Za nemajetkovou újmu tím utrpěnou se žalobkyně domáhají finančního zadostiučinění, a to žalobkyně a) v částce 390 670 Kč a žalobkyně b) v částce 447 638 Kč. Žalobkyně, které vycházejí ze základního zadostiučinění 20 000 Kč ročně, považují za přiměřené zadostiučinění za celou dobu posuzovaného řízení v částce 579 580 Kč. Žalobkyně a), která vstoupila do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedna z pěti dědiců po právní předchůdkyni [jméno] [příjmení], požaduje za období do [datum] poníženou částku a celkem pak 390 670 Kč. Žalobkyně b), která vstoupila do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedna z tří dědiců po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], požaduje za období do [datum] poníženou částku a celkem pak 447 638 Kč. Žalobkyně a) uplatnila u státu nárok na zadostiučinění dopisem ze dne [datum], doručeným dne [datum]. Žalobkyně b) uplatnila u státu nárok na zadostiučinění dopisem ze dne [datum], doručeným dne [datum]. 6. Žalovaná potvrdila, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval ve zjevně nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Nesporovala ani to, že žalobkyním náleží zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou v souvislosti s tím utrpěly. Poukázala na to, že žalobkyním, jakož i dalším žadatelům zastoupeným stejným advokátem ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), v rámci předběžného projednání nároku písemně konstatovala, že celková délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, omluvila se a současně nabídla peněžité zadostiučinění, kdy vycházela ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky vzala v úvahu polovinu této částky a základní částku pak snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení a o 30 % z důvodu sdílené újmy, neboť stejný nárok u ní vzneslo celkem 14 žadatelů (včetně žalobkyň). K nároku žalobkyně a) uvedla, že do posuzovaného řízení vstoupila dne [datum] jako jedna z pěti dědiců po [jméno] [příjmení], a proto se jí za období před vstupem započítává 25 555,50 Kč a za období samostatného účastenství 158 445 Kč, tedy v souhrnu 184 000,50 Kč, což nabídla této žalobkyni v dopise ze dne [datum], který byl reakcí na dopis ze dne [datum]. K nároku žalobkyně b) uvedla, že do posuzovaného řízení vstoupila dne [datum] jako jedna z tří dědiců po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], proto se jí za období před vstupem započítává 36 481 Kč a za období samostatného účastenství 175 917 Kč, tedy v souhrnu 212 398 Kč, což nabídla této žalobkyni v dopise ze dne [datum], který byl reakcí na dopis ze dne [datum]. Odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze ve věcech dalších žadatelů o kompenzaci za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení. 7. Mezi účastnicemi nebyl sporný průběhu posuzovaného řízení, jehož délka činila od [datum] do [datum], ani vstup žalobkyně a) do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedné z pěti dědiců po [jméno] [příjmení] a vstup žalobkyně b) do posuzovaného řízení dne [datum] jako jedné z tří dědiců po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a konečně ani předmět posuzovaného řízení, tedy restituce zemědělského majetku sestávajícího z padesáti dvou původních pozemků ve čtyřech katastrálních územích uplatněná zprvu jedenácti a posléze dvaceti pěti žadateli. 8. [příjmení] nebylo mezi účastnicemi ani o tom, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, že žalovaná písemně konstatovala nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, omluvila se a současně nabídla peněžité zadostiučinění v částce 184 000,50 Kč žalobkyni a) a v částce 212 398 Kč žalobkyni b) a že žalobkyně tuto nabídku neakceptovaly. 9. [příjmení] mezi účastnicemi zůstala toliko výše přiměřeného peněžitého zadostiučinění, které náleží žalobkyním za újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení, tedy za dobu 29 let, 7 měsíců a 17 dnů. 10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. 12. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 13. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 14. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 15. Podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a/ celkové délce řízení, b/ složitosti řízení, c/ jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d/ postupu orgánů veřejné moci během řízení a e/ významu předmětu řízení pro poškozeného. 16. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. (dále„ Úmluva“) každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek