40 C 1/2022-159 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 82 690,72 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tak, že z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], kterou uzavřela jako postupník s [jméno] [příjmení], narozeným [datum] (dále jen„ postupitel“), je ve věci aktivně legitimovaná. Postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále též„ úvěrová smlouva“). Téhož dne uzavřela žalovaná společně s postupitelem i rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě úvěrové smlouvy a dodatku k ní žalovaná poskytla postupiteli částku 30 000 Kč za poplatek 48 960 Kč, tedy celková částka splatná postupitelem měla být 78 960 Kč, výpůjční úroková sazba činila 148,18 % p.a. a RPSN činilo 150,81 %. Úvěrová smlouva byla zajištěna celou řadou smluvních sankcí (žalobkyně poukázala zejména na ujednání o smluvní pokutě ve výši 25 % z dlužné částky a na smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny). V průběhu trvání smluvního vztahu došlo k prodlení postupitele, žalovaná proti němu zahájila rozhodčí řízení, jež vyústilo ve vydání rozhodčího nálezu, na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen reálně poskytnutou částku, ale také excesivní úrok a řadu smluvních pokut a sankcí, jakož i náklady rozhodčího řízení. Žalovaná zahájila vůči postupiteli na podkladě rozhodčího nálezu exekuční řízení, které bylo vedeno soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres]. V průběhu exekučního řízení postupitel seznal, že je exekuce vedena neoprávněně (na základě nezpůsobilého exekučního titulu) a podal návrh na zastavení exekuce. Exekuční řízení bylo zastaveno usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], z důvodu, že exekuce byla vedena na základě nevykonatelného titulu, rozhodčí nález nebyl postupiteli řádně doručen, tudíž nemohl nabýt právní moci a nestal se způsobilým exekučním titulem. Usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci dne [datum] Soudní exekutor před zastavením exekuce vymohl plnění v celkové výši 155 123 Kč, z čehož vyplatil žalované částku ve výši 128 583,40 Kč. Žalobkyně uvedla, že se žalobou domáhá zaplacení rozdílu mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná, podle žalobkyně, oprávněna si ponechat (ponechat si žalovaná může vyplacenou jistinu úvěru v částce 30 000 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum], celkem je žalovaná oprávněna ponechat si částku 45 892,68 Kč). Dále uvedla, že vzhledem k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, která se dle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, příčí dobrým mravům, nemá žalovaná nárok na zaplacení zjevně nemravného smluvního úroku, sankcí, ani nákladů předchozího řízení. Žalobkyně dále namítala, že žalovaná neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost postupitele a nejednala tak před uzavřením smlouvy s odbornou péčí. Postupitel vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř. ze dne [datum]. Žalovaná na ni zareagovala toliko sdělením, že nárok odmítá a nabídla v rámci smírného vyřešení věci vrácení částky pouze ve výši 19 567,60 Kč. Postupitel následnou replikou k odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum] nabídl žalované smírné řešení alespoň v částce 50 000 Kč, nicméně žalovaná uplatněný nárok odmítla a žádné bezdůvodné obohacení postupiteli nevydala. Po postoupení pohledávky žalobkyně rovněž vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, žalovaná ničeho nevydala. Žalobkyně se proto vůči žalované domáhá zaplacení dlužné částky 82 690,72 Kč společně s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 82 690,72 Kč ode dne [datum] (den následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalované v rámci předžalobní výzvy) do zaplacení. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok odmítla s tím, že zastavení exekuce nemá vliv na existenci hmotněprávního závazku uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] na niž nebylo řádně hrazeno, úvěr byl zesplatněn a žalovaná uplatnila smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. V exekučním řízení byl přezkoumáván exekuční titul, nikoli dluh samotný, dluh tak stále existuje a exekuční soud o něm ani rozhodovat nemohl. Žalovaná uvedla, že stále existuje rozhodčí nález rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci, stal se vykonatelným, nebyl nikdy postupem podle zák. č. 216/1994 Sb. zrušen a veškeré přijaté plnění je plněním na pravomocný rozhodčí nález. Právní mocí rozhodčího nálezu tak vzniká i překážka věci rozsouzené. Žalovaná uvedla, že pokud postupitel zůstal i po vydání rozhodčího nálezu pasivní (když mohl podat jak žádost o přezkum rozhodčího nálezu – odvolání, tak i žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a navíc byl i v odůvodnění rozhodčího nálezu na tyto možnosti upozorněn) a promeškal veškeré lhůty, tak není možné nyní v nalézacím řízení rozhodčí nález přehlížet. Dále uvedla, že ze zastavení exekuce nelze vyvozovat zánik hmotněprávního závazku, přiznaného stále platným rozhodčím nálezem. Postupiteli nic nebránilo, aby podal v zákonné lhůtě žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a tam případnou obranu použil. Současně žalovaná vznesla námitku promlčení, když zastavení exekuce není předpokladem pro podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná poukázala na závěry rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. I. ÚS 3473/20 a uvedla, že i u plnění vymoženého v průběhu exekuce platí obecná promlčecí doba, když zastavení exekuce na návrh povinného není předpokladem pro to, aby mohl povinný podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně, resp. postupitel, věděl všechny skutkové okolnosti vztahující se k jeho případnému nároku z titulu bezdůvodného obohacení (právní hodnocení není z tohoto pohledu relevantní, resp. není podstatné) minimálně již v době uzavření smlouvy. 3. Žalobkyně replikovala tím, že ač v exekučním řízení nelze věcně přezkoumávat úvěrovou smlouvu, extrémní porušování práv a nemravné jednání zakládá výjimku (k tomu citovala odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 20 Cdo 644/2021, ve věci sp. zn. 20 Cdo 75/2020, ve věci sp. zn. 20 Cdo 1812/2021). Jelikož soud není vázán dílčími zjištěními exekučního soudu o nicotnosti rozhodčího nálezu, otázky o neplatnosti úvěrové a rozhodčí smlouvy si sám posoudí. Co do argumentace žalované o existenci překážky věci rozsouzené žalobkyně konstatovala, že závěry rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se odchylují od právních závěrů přijatých v právně a skutkově obdobné věci vedené rovněž u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dosavadní argumentaci o neplatnosti rozhodčí smlouvy a na to navazujícího nedostatku pravomoci rozhodce JUDr. [příjmení] rozhodovat spor mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně pak žalobkyně nově rozšířila tak, že rozhodce„ de facto rozhodčí spor nerozhodoval, ale rozhodovala jej [anonymizováno] [právnická osoba], která ve skutečnosti plnila úlohu zastřeného rozhodčího soudu“. K vznesené námitce promlčení žalovanou žalobkyně poukázala na to, že během rozhodčího řízení a exekuce došlo ke stavení promlčecí doby, k promlčení„ dluhu“ nemohlo dojít, neboť k bezdůvodnému obohacení došlo až právní mocí usnesení o zastavení exekuce (do té doby žalovaná měla právní titul); bezdůvodné obohacení žalované bylo navíc úmyslné a námitka promlčení uplatněná žalovanou se příčí dobrým mravů (žalovaná jakožto profesionál v oblasti vymáhání pohledávek, od počátku věděla, že uzavírá se spotřebitelem neplatnou smlouvu, příčící se dobrým mravům; žalobkyně nemohla„ své právo uplatnit dříve, než byla exekuce zastavena, a to právně, ani fakticky“, protiprávní exekucí žalovaná vyvolala u postupitele stav finanční nouze neumožňující mu získat právní pomoc). Žalobkyně dále doplnila platební historii postupitele v exekučním řízení, ze které vyplývá, že na postupiteli bylo vymoženo plnění ve výši 155 123 Kč, ze kterého bylo žalované vyplaceno 128 583,40 Kč. 4. V rámci přednesu žaloby zástupce žalobkyně uvedl, že rozhodčí nález dosud nenabyl právní moci, neboť nebyl řádně doručen. Exekuční řízení vedené Exekučním úřadem v [obec], sp. zn. [spisová značka] proto bylo zastaveno. Rozhodčí nález nebyl doručen ani poté, o čemž svědčí opětovné zastavení exekuce tentokráte vedené u [název soudu]. 5. Podáním ze dne [datum] žalovaná na výzvu soudu učiněnou při jednání doplnila své vyjádření k promlčení a rozhodčímu řízení. Vzhledem k uzavření smlouvy v roce 2013 je třeba na danou věc aplikovat ustanovení obchodního zákoník