63 C 203/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se po zastavení řízení o nároku žalobkyně [celé jméno původní účastnice] usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 9. 2023, č. j. 63 C 203/2022-105, domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 350 000 Kč s příslušenstvím, žalobci [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 318 850 Kč s příslušenstvím, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 238 795 Kč s příslušenstvím a žalobci [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím. <i>Žalobní tvrzení</i> 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci jsou pozůstalými po [celé jméno žalobce], nar. dne 23. 12. 1978 („ zemřelý“). Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je matkou zemřelého. Žalobce [celé jméno žalobce] je otcem zemřelého. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je sestrou zemřelého a žalobce [celé jméno žalobce] je jeho synovcem. 3. Zemřelý je obětí dopravní nehody, která se stala dne 14. 9. 2019 okolo 17:40 hod v katastru [územní celek], okres [okres], a jejímž viníkem je [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [obec a číslo], t.č. bytem [adresa] („ viník“). Vozidlo, kterým byla předmětná dopravní nehoda způsobena, tj. traktor [jméno] [příjmení], r. z. [anonymizováno], bylo ve vlastnictví Zemědělského družstva [obec], [ulice a číslo], [PSČ], [obec], které ho také provozuje, a bylo v době dopravní nehody odpovědnostně pojištěno u žalované, která dopravní nehodu eviduje jako škodnou událost [číslo]. 4. Viník byl uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů („ t. z.“), a to rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 7 2022, č.j. [číslo jednací]. V něm bylo sice konstatováno, že existuje míra spoluzavinění za dopravní nehodu na straně zemřelého. Tato však nebyla procentuálně vyjádřena. 5. V rámci jednání s žalovanou požadovali z titulu odškodnění duševních útrap dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“), žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalobce [celé jméno žalobce] za úmrtí syna každý 700 000 Kč a žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalobce [celé jméno žalobce] za úmrtí bratra, resp. strýce, každý 500 000 Kč. 6. Žalovaná posléze žalobcům sdělila, že za nespornou výši satisfakce považuje u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] 700 000 Kč, u žalobce [celé jméno žalobce] 637 700 Kč, u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] 478 275 Kč a u žalobce [celé jméno žalobce] 100 000 Kč. Současně přistoupila ke krácení s ohledem na spoluzavinění dopravní nehody zemřelým v rozsahu 70 %. Na základě toho pak vyplatila žalobkyni [celé jméno žalobkyně] 210 000 Kč, žalobci [celé jméno žalobce] 191 310 Kč, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] 143 825 Kč a žalobci [celé jméno žalobce] 30 000 Kč. Se stanovením takto vysoké míry spoluzavinění zemřelého žalobci nesouhlasí. 7. K dopravní nehodě došlo tak, že viník řídil traktor [jméno] [příjmení] r. z. [anonymizováno] s nákladním přívěsem [příjmení] r. z. [anonymizováno] ve směru [obec] - [obec]. Projel mírnou táhlou a přehlednou pravotočivou zatáčku na přímý úsek a na horizontu odbočoval vlevo na místo ležící mimo pozemní komunikaci. Vlevo ale začal viník odbočovat v době, kdy proti němu po přímém a přehledném úseku v mírném táhlém stoupání přijížděl motocykl [anonymizováno] r. z. [anonymizováno], který řídil zemřelý. Došlo ke střetu, v důsledku nějž zemřelý utrpěl těžká zranění, kterým na místě podlehl. Viník při odbočování vlevo se soupravou traktor s přívěsem nedal zemřelému přednost v jízdě. 8. Jízdní souprava viníka vytvořila motocyklu překážku náhlou a občanskoprávní odpovědnost provozovatele této soupravy nelze popřít. Viníkovi nic nebránilo v rozhledu na velkou vzdálenost. Motocykl zemřelého měl po celou dobu ve svém zorném poli. Přesto se rozhodl odbočit v okamžiku, kdy s ohledem na již krátkou vzdálenost motocyklu od něho mu vytvořil překážku, před kterou zemřelý nestačil zastavit, a která vedla k nehodě a ke smrti zemřelého. Pro toto své jednání nemá žádné vysvětlení. 9. Tato okolnost (nedání přednosti v jízdě při odbočování) byla hlavní a přímou příčinou nehody a smrti zemřelého. Jednání řidiče motocyklu se může projevit pouze v oblasti spoluúčasti (spoluzavinění) na nehodě a jejích následcích. Míru účasti přímého poškozeného lze odhadnout maximálně na 20 %. 10. S ohledem na shora uvedené požaduje žalobkyně [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 350 000 Kč (80 % z částky 700 000 Kč je 560 000 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 210 000 Kč), žalobce [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 318 850 Kč (80 % z částky 637 700 Kč je 510 160 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 191 310 Kč), žalobkyně [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 238 795 Kč (80 % z částky 478 275 Kč je 382 620Kč a žalovanou bylo vyplaceno 143 825 Kč) a žalobce [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč (80 % z částky 100 000 Kč je 80 000 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 30 000 Kč). <i>Vyjádření žalované</i> 11. Žalovaná učinila nespornými tvrzení žalobců týkající se existence nároků, jakož i výchozí částky zadostiučinění jednotlivých žalobců bez zohlednění míry spoluzavinění zemřelého. Stejně tak učinila nespornou výši plnění, která žalobcům poskytla před podáním žaloby. 12. Spornou tak v konečném důsledku zůstala pouze míra spoluzavinění zemřelého a z toho vyplývající snížení plnění žalované. Žalovaná v tomto ohledu vycházela z několika skutečností. V místě je rychlost povolená max. 90 km/hod Zemřelý jel rychlostí 109-129 km/hod Traktor jel rychlostí 13 km/hod. Jednalo se o přímý úsek silnice, účastníci se mohli vidět. Není zřejmé, zda motocyklista byl osvětlen předním světlem (zda je měl zapnuté). Zároveň za motocyklistou svítilo slunce a světla mohla jednoznačně splynout. Viditelnost pro řidiče traktoru byla ve směru přijíždějícího motocyklu ovlivněna oslněním a riziko, že motocyklista by byl přehlédnut, je poměrně velké. 13. Žalovaná na základě revizního posudku dospěla k závěru, že existují 4 možné varianty nehodového děje: Varianta, kdy poškozený překročil povolenou rychlost (což se prokazatelně stalo). Pokud jel motocyklista rychlostí 124 km - 129/, nemohl střetu zabránit. Varianta, kdy poškozený překročil povolenou rychlost (což se prokazatelně stalo). Pokud jel motocyklista rychlostí 112 km/hod, nemohl střetu zabránit. Varianta pro dráhu 96,4 metru (jedná se o dráhu, která byla mezi účastníky v okamžiku, kdy již traktorista odbočoval, tedy byl s traktorem v jízdním pruhu zemřelého poškozeného motocyklisty, nejedná se o počáteční vzdálenost mezi účastníky před zahájením manévru odbočování!). Poškozený motocyklista by jel rychlostí 90 km/hod. Musel by zpomalit náhle, neboť se jedná o zpomalení v rozsahu 59,9 %, aby nedošlo ke střetu. Pokud by měl motocyklista zastavit, musel by zpomalit v rozsahu 61 % maximálního možného zpomalení, což je taktéž považováno za zpomalení náhlé. Motocyklista by musel brzdit se zpomalením 4,42 m/s, což je zpomalení náhlé. Ke střetu by ovšem nedošlo. Varianta pro dráhu 101,2 metru (jedná se o dráhu, která byla mezi účastníky v okamžiku, kdy již traktorista odbočoval, tedy byl s traktorem v jízdním pruhu zemřelého poškozeného motocyklisty, nejedná se o počáteční vzdálenost mezi účastníky před zahájením manévru odbočování!). Poškozený motocyklista by jel rychlostí 90 km/hod. Musel by zpomalit nenáhle, neboť se jedná o zpomalení v rozsahu 45,2 % aby nedošlo ke střetu. Pokud by měl motocyklista zastavit, musel by zpomalit v rozsahu 50,2 % maximálního možného zpomalení, což je taktéž považováno za zpomalení na hraně ne/náhlé. Motocyklista by musel brzdit se zpomalením 3,79 m/s, což je zpomalení nenáhlé. Ke střetu by ovšem nedošlo. 14. Příčinu nehody lze vidět nejen na straně řidiče traktoru, ale i na straně motocyklu, který, pokud by jel rychlostí 90 km/hodině, střetu by zabránil, a to i pokud by nenáhle zpomaloval. Příčinou pádu řidiče motocyklu na vozovku byla nepřiměřená rychlost a nutnost intenzivního brzdění motocyklu. 15. Z výše uvedeného dospěla žalovaná k přesvědčení, že příčinou újmy na zdraví zemřelého motocyklisty bylo jak jednání řidiče traktoru, který nedal přednost v jízdě motocyklistovi, tak jednání motocyklisty, který jel nepovolenou rychlostí, příčinou jeho pádu byla pouze nepřiměřená rychlost a nutnost intenzivního brzdění. Větší podíl na nehodě a jejím následku tak právě zemřelý motocyklista. Žalovaná na základě výše uvedeného dospěla k závěru, že míra jeho spoluzavinění činí 70 %. <i>Skutkový stav</i> 16. Mezi stranami je nesporné, že dne 14. 9. 2019 okolo 17:40 hodin, došlo v katastru [územní celek], okres [okres], k dopravní nehodě. K dopravní nehodě došlo tak, že pan [jméno] [příjmení] řídil traktor [jméno] [příjmení] rz [anonymizováno] s nákladním přívěsem [příjmení] rz [anonymizováno] (v době dopravní nehody byl přívěs prázdný) ve směru [obec] - [obec], přičemž proje