63 C 372/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 30 854 Kč s příslušenstvím. <i>Žalobní tvrzení</i> 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl dne 14. 09. 2020 v 7:26 hod. v pozici poškozeného účastníkem dopravní nehody motorového vozidla Superb [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] („ motorové vozidlo“) a motocyklu tovární značky [příjmení], model [anonymizováno], [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno] („ motocykl“). Řidičem motocyklu byl žalobce a řidičem motorového vozidla byl Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa]. K dopravní nehodě došlo tak, že Ing. [jméno] [příjmení], který řídil motorové vozidlo po ulici [ulice] ve směru ke křižovatce s ulicí [ulice], kde v křižovatce těchto ulic při odbočování vlevo ve směru k ulici [ulice] nesledoval situaci v silničním provozu, nerespektoval svislou dopravní značku P4„ Dej přednost v jízdě!“, po zastavení se opětovně rozjel a přehlédl motocykl, který řídil po ulici [ulice], označené svislou dopravní značkou P2„ [ulice] pozemní komunikace“, ve směru od ulice [ulice], protisměrnou částí komunikace, kdy objížděl kolonu stojících vozidel, žalobce [celé jméno žalobce], nedal mu přednost v jízdě a střetl se s ním. 3. Při nehodě utrpěl žalobce otevřenou tříštivou zlomeninu obou bércových kostí vpravo s tržně zhmožděnou ránou délky 10 cm a dále utrpěl věcnou škodu na motocyklu. Ing. [jméno] [příjmení] tím, že jako řidič nedal přednost vozidlu přijíždějícímu po hlavní pozemní komunikaci porušil důležitou povinnost uloženou mu v § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v tehdy platném znění. Na základě protiprávního jednání Ing. [jméno] [příjmení] vznikla žalobci mj. také věcná škoda na motocyklu, a to ve výši 134 711 Kč. 4. Žalobci byla tato věcná škoda uhrazena pouze částečně, a to plněním ve výši 46 282 Kč, které obdržel žalobce v červnu 2021. Od celkové věcné škody byla odečtena zůstatková hodnota motocyklu, s čímž žalobce souhlasí. Dále vak došlo ke krácení pojistného plnění ve výši 40 % a žalobci nebyla vyplacena částka ve výši 30 584 Kč, a to z důvodu, že žalobce údajně předjížděl v bezprostřední blízkosti přechodu pro chodce v rozporu s § 17 odst. 5 zákona o silničním provozu. Z obsahu trestního spisu vedeného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 7. oddělení pod [číslo jednací] však vyplývá, že žalobce objížděl kolonu stojících vozidel. 5. To dle § 16 zákona o silničním provozu odpovídá objíždění a nikoliv předjíždění. V tomto směru je nutné akcentovat, že žalobce nikdy nebyl správním orgánem řešen pro uvedené jednání, které by však naplňovalo skutkovou podstatu přestupku. Nadto je nutné akcentovat, že i pokud by žalobce skutečně předjížděl, nepřičinil by se o zavinění nehody ve výši 40 %, protože k nehodě došlo výhradně z toho důvodu, že Ing. [jméno] [příjmení] nedal žalobci přednost. 6. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017, č. j. 1 As 196/2016-24, který cituje žalovaná, na projednávanou věc nedopadá. Reaguje totiž na situaci, kdy před přechodem pro chodce zastaví vozidlo proto, aby umožnilo chodcům bezpečný přechod. Taková situace však nenastala v případě žalobcově. Ten objížděl kolonu vozidel z bezpečné vzdálenosti před přechodem, za situace, kdy byl seznámen s tím, že v době objíždění kolony stojících vozidel po chodnících žádný chodec nejde a nemůže tedy dojít k situaci, kterou judikát předjímá. Na tuto okolnost pak svým manévrem reagoval. 7. S ohledem na to, že ke škodě došlo v silničním provozu, je řidič motorového vozidla na způsobenou škodu pojištěn dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Pojistným ústavem Ing. [jméno] [příjmení] je žalovaná, která škodní událost eviduje pod [číslo jednací]. <i>Vyjádření žalované</i> 8. Žalovaná k žalobě uvedla, že dle doložené policejní fotodokumentace a detailu relace o dopravní nehodě je patrné, že v bezprostřední blízkosti před křižovatkou ve směru jízdy motocyklu je přechod pro chodce. Jelikož sám žalobce vypověděl, že vozidla, která stála před ním v koloně, předjel, porušil svým jednáním povinnost dle §17 odst. 5 zákona o silničním provozu. Dle tohoto ustanovení nesmí řidič předjíždět na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi. 9. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017, č. j. 1 As 196/2016-24,„ jízdní manévr, jímž se řidič vozidla vyhýbá vozidlu, které před ním zastavilo před přechodem pro chodce ke splnění povinnosti neohrozit a neomezit přecházející chodce, je předjížděním ve smyslu § 17 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, nikoliv objížděním podle § 16 téhož zákona“. Pokud by tedy žalobce dodržel povinnosti stanovené mu zákonem a vyčkal za vozidly stojícími před přechodem pro chodce a nepředjížděl je, nemuselo k dané dopravní nehodě dojít, případě by její následek mohl být menšího rozsahu. 10. Žalovaná nechala vypracovat Ing. [jméno] [příjmení] znalecký posudek [číslo] ze dne 5. 9. 2022 („ znalecký posudek“). Z něj vyplynulo, že žalobce mohl odvrátit střet vozidel, pokud by se pohyboval pomalou rychlostí při předjíždění stojících vozidel cca 10-20 km/h tak, aby byl schopen za přechodem pro chodce při najíždění do křižovatky i zastavit a překontrolovat si situaci vpravo, tedy i situaci na vedlejší pozemní komunikaci. Pro techniku jízdy žalobce byla rozhodná rychlost, jakou se blížil k přechodu. Žalobce zvolil nesprávně vyšší rychlost, a to vzhledem k zakrytému výhledu, který tvořila stojící vozidla v pravém jízdním pruhu před přechodem pro chodce. Žalobce v dané situaci nemohl v žádném případě vidět přecházející chodce, kteří vycházejí ze zákrytu za stojícím vozidlem a naopak. Rovněž je nutné s ohledem na vzájemný dohled připustit, že po přechodu pro chodce mohlo přecházet dítě (které je malého vzrůstu) a zde by vozidla tvořila tzv. do posledního momentu zakrytý výhled. Správná technika jízdy u motocyklu (žalobce) v daném místě a čase by měla být následující: Jestliže motocyklista (žalobce) začal objíždět stojící vozidla v rychlosti 40 km/h, tak musí decelerovat, či nepatrně přibržďovat tak, aby před přechodem pro chodce byl schopen dostatečně reagovat na možné chodce, kde vzhledem ke stojícím vozidlům měl značně ztížený dohled na chodce vstupující do vozovky a naopak. Rychlost motocyklu v blízkosti přechodu pro chodce by měla být dokonce zvolena tak, aby v případě zjištění přecházejícího chodce stačil motocyklista plynule zastavit, a to bez ohrožení své stability na motocyklu. Pokud by žalobce jel nižší rychlostí, mohl střetu vozidel zabránit a neohrožoval by případné chodce na přechodu. To, že se v danou dobu na přechodu nikdo nevyskytoval, nelze považovat jako omluvu či okolnost ospravedlňující žalobcovo jednání – nepřiměřeně zvolenou rychlost pro danou dopravní situaci, ale spíše brát jako štěstí, že nedošlo k další kolizi a zranění chodců. 11. S ohledem na výše uvedené přistoupila žalovaná při výpočtu výše pojistného plnění k jeho adekvátnímu krácení dle míry spoluzavinění žalobce. Výše pojistného plnění byla v rámci likvidace pojistné události evidované pod [číslo] týkající se poškození motocyklu provedena formou totální škody s ohledem na rozsah jeho poškození. Obvyklá cena motocyklu byla stanovena na základě výpočtu v expertním systému Audatex na 134 711 Kč bez DPH. Od ní byla následně odečtena hodnota zbytků ve výši 57 575 Kč. Hodnota zbytků poškozeného motocyklu byla stanovena provedeným šetřením trhu s poškozenými motocykly na aukčním portále společnosti [právnická osoba] Následně žalovaná odečetla míru spoluzavinění žalobce na předmětné dopravní nehodě na základě porušení jeho zákonných povinností. <i>Skutkový stav</i> 12. Účastníci řízení na jednání soudu dne 3. 11. 2022 učinili nespornými svá vzájemná tvrzení ohledně průběhu předmětné dopravní nehody, jakož i hodnotu motocyklu bezprostředně před nehodou i jeho zbytkovou hodnotu po ní. Účastníci řízení výslovně potvrdili, že je mezi nimi veden toliko v rovině právního hodnocení rozsahu povinnosti žalované poskytnout žalované plnění. Soud proto, pokud jde o průběh autonehody a následnou likvidaci pojistné události odkazuje na body 2 až 4 odůvodnění tohoto rozsudku a z nich bez dalšího vychází. 13. Pokud jde o hodnocení podílu žalobce na vzniklé škodě, soud ze znaleckého posudku doplněného výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] na jednání dne 17. 4. 2023 zjistil, že by ze strany žalobce jakožto řidiče motocyklu došlo k odvrácení střetu, pakliže by se pohyboval pomalou rychlostí při objíždění stojících vozidel cca 10-20 km/h tak, aby byl schopen za přechodem pro chodce při najíždění do křižovatky i zastavit motocykl a překontrolovat si situaci vpravo, tedy i situaci na vedlejší pozemní komunikaci. Ze strany řidiče motorového voz