64 C 173/2021-127 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou danou k poštovní přepravě dne 28. 4. 2021 domáhala na žalované shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazených závazků z Realizační smlouvy č. , IBAN, (dále je SoD), jež je smlouvou o dílo. Žalovaná jako objednatel uplatnila na žalobkyni jako zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla dle čl. 8.1 smlouvy, neboť, jak žalovaná tvrdí, žalobkyně opožděně zaslala závěrečnou zprávu. V souladu se smluvními ujednáními zhotovitel doručí závěrečnou zprávu pro každý oddělitelný celek nejpozději do 1 měsíce od dokončení a předání tohoto oddělitelného celku dle čl. 3.3 této smlouvy. Schvalovací proces závěrečných zpráv je rovněž upraven v bodě 12.1. této smlouvy. Způsob a termín předání díla s výjimkou ujednání obsažených v čl. III je dále upraven čl. XII. této smlouvy. Dle čl. 12.1 bylo sjednáno, že „ve lhůtě stanovené v čl. III. této smlouvy doručí zhotovitel všem zúčastněným subjektům dle Směrnice závěrečnou zprávu. K závěrečné zprávě vydají všechny subjekty dle Směrnice své stanovisko. Zhotovitel je povinen upravit závěrečnou zprávu dle těchto stanovisek nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce od jejich doručení“. Není tak výslovně ujednána povinnost žalobkyně doručit žalované závěrečnou zprávu. Žalovaná v souladu se smlouvou vydává své stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy. Smlouva odkazuje na Pravidla mezirezortní komise pro procesování programu řešení revitalizace Moravskoslezského kraje („Směrnice“), avšak nikde nestanoví, že Směrnice je její součástí. Ustanovení smlouvy mají před zněním Směrnice přednost. Žalovaná se potom nevyjadřuje ke konceptu, nýbrž ke konečné verzi zprávy, níž jsou zapracovány připomínky ostatních zúčastněných subjektů. Ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro nesrozumitelnost, neboť je dán rozpor mezi zněním smlouvy a Směrnice. Skutečnost, že koncept zprávy byl ostatním zúčastněným subjektům rozeslán, byla žalované známa, neboť dle Směrnice žalovaná vše kontroluje a je s ní vše konzultováno. Předmětné dílo bylo předáno řádně a včas, zpráva samotná byla bezprůtažně vyhotovena a rozeslána. Odlišný výklad smlouvy ze strany žalobkyně nezanechal žádné negativní následky. Proto trvání na zaplacení smluvní pokuty pro nezahrnutí žalované mezi adresáty prostého konceptu závěrečné zprávy se příčí dobrým mravům. Žalobkyně žádné průtahy nezpůsobila, a tak je smluvní pokuta necelých 3 miliónů Kč nepřiměřeně vysoká i s přihlédnutím k zajišťované povinnosti. Smluvní pokuta 0,2 % denně je sjednána pro každé porušení smluvní povinnosti žalobkyní bez ohledu na závažnost porušení. Nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatnila žalovaná přípisem z 8. 12. 2020. Žalobkyně reagovala žádostí o odpuštění pokuty, kterou žalovaná zamítla přípisem ze 14. 12. 2020. Žalovaná přitom dne 10. 2. 2021 zaslala žalobkyni přípis o započtení pohledávky, vněmž započítala pohledávku žalobkyně na vyplacení zadržených pozastávek ve výši 3,263 281,96 Kč na smluvní pokutu ve výši 2, 741 156,86 Kč a rozdíl v započtených částkách ve výši 522 125,10 Kč uhradila žalobkyni dne 12. 2. 2021.2. Žalobkyně uvedla, že sjednané dílo dokončila a dne 8. 9. 2020 předala objednateli. Dle čl. 12.1 SoD bylo sjednáno, že ve lhůtě stanovené v čl. III. této smlouvy doručí zhotovitel všem zúčastněným subjektům dle Směrnice závěrečnou zprávu. K závěrečné zprávě vydají všechny subjekty dle Směrnice své stanovisko. Zhotovitel je povinen upravit závěrečnou zprávu dle těchto stanovisek nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce od jejich doručení. Objednatel vydá stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy. Dne 17. 9. 2020 proto žalobkyně zaslala návrh závěrečné zprávy technickému dozoru stavebníka (dále jen „TDS“), obci , adresa, (dále jen „PO“) a supervizi (tedy ve lhůtě dle bodu 12.1. SoD). Téhož dne obdržela žalobkyně připomínky TDS, tyto dne 21. 9. 2020 zapracovala do návrhu závěrečné zprávy a dne 22. 9. 2020 zaslala upravený návrh závěrečné zprávy na , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “). Dne 25. 9. 2020 obdržela žalobkyně stanovisko PO a dne 1. 10. 2020 stanovisko supervize. Dne 16. 10. 2020 dále žalobkyně obdržela žádost o přepracování závěrečné zprávy z , Anonymizováno, . Dne 19. 10. 2020 žalobkyně opět zaslala upravený návrh závěrečné zprávy na , Anonymizováno, . Dne 22. 10. 2020 obdržela požadavek na přepracování zprávy od , Anonymizováno, , PO a supervize. Poté žalobkyně obdržela ve dnech 26. 10. 2020, 29. 10. 2020 a 3. 11. 2020 kladná stanoviska všech subjektů k návrhu závěrečné zprávy. Dne 19. 11. 2020 zaslala žalobkyně finální verzi závěrečné zprávy žalované (tedy opět ve lhůtě dle bodu 12.1. SoD), která ji dne 24. 11. 2020 schválila. Mezi účastníky tak vznikl spor o výklad SoD, přičemž tento výklad tvoří základ pro závěr, zda žalované vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty či nikoliv. Celá podstata sporu tkví ve výkladu ujednání obsaženého v bodě 12.1. SoD. Žalobkyně od počátku tvrdí, že žalované nárok na smluvní pokutu vůbec nevzniknul, neboť žalobkyně postupovala přesně v souladu s tímto ujednáním. Je rovněž přesvědčena, že první dvě věty předmětného článku smlouvy jsou v rozporu s druhými dvěma větami, neboť prostou logikou tomu nemůže být jinak. Prostou logikou nelze dospět k jinému závěru, že vyjadřuje-li se objednatel až k finální verzi závěrečné zprávy, musí ji předtím zhotovitel doplnit o stanoviska ostatních subjektů. Jelikož se objednatel nevyjadřuje ke konceptu závěrečné zprávy (což vyjadřuje slovo „POUZE“ v poslední větě předmětného ujednání), nemá zasílání konceptu závěrečné zprávy pro objednatele absolutně žádný význam a nemělo by to ani logiku. Poku podle věty čtvrté předmětného ujednání platí, že objednatel vydá stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy, pak se ke konceptu závěrečné zprávy nevyjadřuje (což vyjadřuje slovo „POUZE“). Argumentace žalované, že žalobkyně měla zaslat koncept závěrečné zprávy i žalované, je proto absolutním nesmyslem. Bylo by tomu tak pouze případě, pokud by bod 12.1. smlouvy o dílo neobsahoval poslední větu. Jestliže účelem předmětného ujednání účastníků bylo, aby objednatel obdržel k vyjádření finální verzi závěrečné zprávy, která obsahuje již doplnění o stanoviska ostatních zúčastněných subjektů, pak nelze podle metodiky (logické a teleologické) právních výkladů dospět k jinému závěru, než tomu, že zhotovitel buď koncept závěrečné zprávy objednateli nezasílá, nebo jsou první a druhá věta bodu 12.1. v rozporu se třetí a čtvrtou větou předmětného ujednání. Uvedené výklady mají přitom oporu o v jednotlivých druzích logického výkladu, kterými jsou argumentum a contrario (důkaz z opaku), argumentum per eliminationem (důkaz vyloučením) i reductio ad absurdum. Žalobkyně dále namítala platnost smluvní pokuty ve vztahu k platnosti celé Směrnice dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, protože v projednávané věci byla zveřejněna dle zákona jen a pouze smlouva o dílo, Směrnice zveřejněna nebyla. Poukázala na ust. § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, z nějž vyplývá, že dle tohoto zákona musí být zveřejněna smlouva včetně všech jejích změn a dodatků. Ze Směrnice přitom práva a povinnosti přímo vyplývají, proto není žádných pochyb o tom, že tato Směrnice měla být zveřejněna spolu se smlouvou o dílo. To se však nestalo a žalovaná zveřejnila pouze samotnou smlouvu o dílo. Závěrem poukázala na skutečnost, že vyjadřuje-li se dle SoD objednatel POUZE k finální verzi závěrečné zprávy, nemá pro něj doručení konceptu závěrečné zprávy žádný význam, neboť finální verze je doplněná o stanoviska ostatních dotčených subjektů. Z tohoto důvodu se jeví žalobkyni uplatněná smluvní pokuta i jako zjevné zneužití práva podle ust. § 8 občanského zákoníku a uplatněná smluvní pokuta je proto i v rozporu s dobrými mravy. Nakonec navrhovala, aby soud v souladu s ust. § 2051 občanského zákoníku moderoval jako nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, a to právě s ohledem na absolutní nevýznamnost konceptu závěrečné zprávy pro žalovanou.3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, předmětné ujednání o smluvní pokutě má za srozumitelné a souladné s dobrými mravy, smluvní pokuta samotná je v přiměřené výši. Nesporovala okolnosti o existenci závazkového vztahu mezi účastníky ze SoD ani okolnosti o započtení své pohledávky z ceny díla. Uvedla, že přejímka díla byla dokončena dne 8. 9. 2020, do jednoho měsíce, tj. do 8. 10. 2020, byla žalobkyně povinna doručit závěrečnou zprávu žalované, ta byla doručena dne 19. 11. 2020, tedy s prodlením 42 dnů. Dle ujednání bod 12.1 smlouvy doručí zhotovitel všem zúčastněným subjektům směrnice závěrečnou zprávu, a to v ujednané lhůtě. Ze Směrnice přitom jasně vyplývá, že zmíněným subjektem je také žalovaná. Povinnost žalobkyně doručit zprávu (koncept) žalované je dána navzdory ujednání o tom, že stanovisko žalovaná vydává pouze k finální verzi zprávy. Není rozhodné, pokud žalobkyně tvrdí, že jejím jednáním žádná škoda nevznikla, zákon umožňuje domáhat se zaplacení smluvní pokuty, i když ke vzniku škody nedošlo.4. Žalovaná dále uvedla