64 C 90/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se svou žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 234 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 15 234 Kč za období ode dne [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále požadovala přiznat náhradu nákladů řízení. 2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne [datum], smlouvu o dílo, montáž vchodových dveří v domě na adrese [adresa]. Tuto fakturu však žalovaný neuhradil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného dne [datum] k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou podle ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 5. Z listinných důkazů navržených žalobkyní k prokázání jejích tvrzení a připojených k žalobě měl soud za prokázané následující skutková zjištění. 6. Z listinného důkazního prostředku (Smlouva Vch. dveř-zaměřeno ze dne [datum]) měl soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o provedení díla. Konkrétně se jednalo o montáž vchodových dveří v domě v obci [obec a číslo], [PSČ] [obec] za cenu 30 468 Kč. Z listinného důkazního prostředku (Faktura [číslo] ze dne [datum]) měl soud za prokázané, že žalovaný již zaplatil (dne [datum]) zálohu na cenu díla ve výši 15 235 Kč a byla mu tak dofakturována zbytková cena díla ve výši 15 234 Kč, splatná ke dni [datum]. Z listinného důkazního prostředku (Předávací protokol ze dne [datum]) měl soud za prokázané, že došlo k předání díla. Z listinných důkazních prostředků (Předžalobní upomínka ze dne [datum] a [datum] a podacích lístků) má pak soud za prokázanou skutečnost, že žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné ceny díla vyzvala. 7. Soud, na základě výše uvedených listinných důkazů, došel ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o provedení díla (montáž vchodových dveří) v hodnotě 30 468 Kč, že došlo k předání díla a že na ceně díla dluží žalovaný částku ve výši 15 234 Kč splatnou ke dni [datum] (zálohu na cenu díla ve výši 15 235 Kč uhradil žalovaný dne [datum]). 8. Soud posoudil předmět sporného řízení jako právní poměr vzniklý mezi účastníky podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. z.“). Žalobkyně provedla pro žalovaného dílo, které mu předala. Žalovaný dílo převzal, avšak celou cenu díla žalobkyni neuhradil. 9. Jelikož se žalovaný dostal s peněžitým plněním (úhrada zbytkové ceny díla) do prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného, tj. ve znění od [datum]. 10. Třídenní lhůtu k plněné (pariční lhůtu) určil soud s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., (usnesení č. j. 64 C 90/2022-49 ze dne 9. 11. 2022) a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. 64 C 90/2022-48 ze dne 9. 11. 2022) 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl podepsaný soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 405,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (položka 1, bod 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků), podle zákona č. 594/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších. Dále jsou v této částce obsaženy náklady zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží celková odměna ve výši 5 220 Kč za 3 úkony právní služby, převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ A. T.”); předžalobní výzva podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) A. T.; návrh ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) A. T., podle ust. § 7 bod 5 A. T. (tarifní hodnota sporu, částka 15 234 Kč); za každý jeden úkon právní služby 1 740 Kč. Dále paušální náhrada nákladů řízení v celkové výši 900 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 4 A. T.; za každý jeden, výše uvedený, úkon právní služby 300 Kč. Jelikož je advokát plátcem daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty náleží mu daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč (součet částek odměny odvokáta- 5 220 Kč a paušální náhrady nákladů advokáta- 900 Kč), tedy částka 1 285,20 Kč (ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Podepsaný soud považoval podanou žalobu za klasickou formulářovou žalobu. 13. Ve sporu úspěšná žalobkyně byla v daném řízení zastoupena advokátem, proto je platebním místem nákladů řízení tento advokát (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).