71 C 359/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 5. 2017 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 118 726,02 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], a.s., jež uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba] (dále jen„ banka“). Dle tvrzení žalobkyně byla mezi bankou a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž banka žalované poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, došlo ke dni 14. 4. 2016 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak ani přesto neuhradila ničeho. 2. Žalovaná byla usnesením ze dne 30. 5. 2017, č. j. 71 C 359/2017-10 vyzvána, aby soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila, proto soud ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 3. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud postupoval dle ust. § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl k těmto skutkovým závěrům: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 6. 5. 2014 platně uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Prokázáno: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 2. 2017 a 8. 3. 2017 a Smlouvou o úvěru ze dne 6. 5. 2014). Obsahem závazku byla povinnost banky poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a tomu odpovídající povinnost žalované splatit bance úvěr v pravidelných 84 měsíčních splátkách. Žalovaná však svou povinnost platit pojistné neplnila a následně tak pro neplacení splátek došlo k zesplatnění úvěru ke dni 14. 4. 2016 (Prokázáno: Oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 14. 4. 2016 a Výpis z úvěrového účtu). Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky (Prokázáno: předžalobní upomínka ze dne 8. 3. 2017) je tedy povinna uhradit žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení. 5. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradila, a proto je předmětná žaloba důvodná. 7. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobce vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen„ občanský zákoník“). 8. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 752,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 937 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 118 726,02 Kč sestávající z částky 5 860 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) a z částky 2 930 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 550 Kč ve výši 3 265,50 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.