76 C 66/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 10. 2022 domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení částky ve výši 5 333 Kč s příslušenstvím jako neuhrazené platby za dodávku elektřiny. Mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dne 18. 9. 2020, na jejímž základě odebírala žalovaná na odběrném místě na adrese [adresa žalované], elektřinu. Žalobkyně vystavila žalované za odběr elektřiny v období od 5. 6. 2021 do 2. 1. 2022 fakturu [číslo] znějící na částku nedoplatku 5 333 Kč se splatností ke dni 28. 1. 2022. Na této faktuře nebylo žalovanou hrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s úhradou platby do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. 2. Žalovaná se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila. 3. Žalovaná byla usnesením ze dne 29. 3. 2023 vyzvána, aby soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila, proto soud ve smyslu citovaného ustanovení její souhlas předpokládal. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. 4. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 9. 2020 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou, mimořádnou konečnou fakturou za elektřinu se splatností ke dni 28. 1. 2022, výzvou k plnění ze dne 12. 9. 2022 zaslanou emailem žalované, přičemž po provedeném dokazování učinil skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 18. 9. 2020 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které odebírala žalovaná elektřinu na adrese [adresa žalované], a zavázala se za tento odběr hradit vyúčtované částky. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ale ani přesto neuhradila žalovaná ničeho. 6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, kdy„ Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.“ Žalovaná však svou povinnost uhradit plnění na základě předmětné smlouvy nesplnila a soud proto žalobnímu návrhu na uhrazení dlužné částky vyhověl. Žalobkyně má zároveň proti žalované nárok na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 333 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. 7. Výrok soudu o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva ve výši 800 Kč. Přiznaná částka představuje uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále soud postupoval podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. tak, že přiznal žalobkyni, která nebyla v řízení zastoupena, paušální náhradu ve výši 2 x 100 Kč za předžalobní výzvu a písemné podání žaloby. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.