12 C 90/2020-310 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, , ve znění jejího rozšíření a následného zpětvzetí (k tomu viz. odst. 18 tohoto rozsudku), domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného bezdůvodného obohacení za užívání pozemků p. č. , hodnota, o výměře 298 m2 a p. č. , hodnota, o výměře 285 m2 v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobkyně, když tyto jsou zastavěny veřejnými komunikacemi ve vlastnictví žalovaného, a to za období od , datum, do , datum, .2. Žalovaný s žalobou žalobkyně nesouhlasil a navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že není pasivně legitimován, neboť nemá z vlastnictví a provozu komunikací žádný penězi ocenitelný užitek. Dále namítl, že není postaveno najisto, v jaké míře mají stavby zasahovat pozemky žalobkyně. Žalovaný také nesouhlasil s výší žalované částky.3. Z provedených důkazů soud zjistil následující.4. Z uplatnění nároku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků mimo jiné zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .5. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, potvrdil přijetí uplatnění nároku na bezdůvodné obohacení, avšak uvedl, že žalobkyní vyčíslenou výši neakceptuje.6. Z opakovaného uplatnění nároku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků mimo jiné zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, za období od , datum, do , datum, ve výši dle výměrů , Anonymizováno, , Anonymizováno, .7. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků mimo jiné zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, za období od , datum, do , datum, ve výši dle výměrů , Anonymizováno, .8. Z reakce na výzvu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, reagoval na výzvu žalobkyně ze dne , datum, .9. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, a výslechu , tituly před jménem, , adresa, soud zjistil, že znalec určil cenu obvyklou za užívání předmětných pozemků na částku za 1 m2/rok pro rok , částka, , pro rok , částka, , pro rok , částka, a pro rok , částka, .10. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, a výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pozemky p. č. , hodnota, (pozemek p. č. , Anonymizováno, byl sloučen s pozemkem p. č. , hodnota, ) a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, jsou zastavěny veřejnou komunikací a chodníkem, případně cyklostezkou v ploše , Anonymizováno, m2. Přičemž oba tyto pozemky jsou zastavěny místní komunikací II. a III. třídy a dále cyklotrasou , Anonymizováno, , případně se jedná o zelený pás mezi silnicí a cyklotrasou.11. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, a výslechu , právnická osoba, , , tituly za jménem, soud zjistil, že výše obvyklého nájemného u pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, činila v roce 2017 částku , částka, m2/rok, v roce 2018 částku , částka, m2/rok, v roce 2019 částku , částka, m2/rok a v roce 2020 částku , částka, m2/rok. Znalkyně zcela přesvědčivě obhájila své závěry, a to včetně použití HB indexu, neboť zdůvodnila, že jiný index pro růst nájemného pozemků zastavěných silnicemi neexistuje. Navíc jeho použití v daném případě žalovaného spíše zvýhodnilo. Pokud by bylo pravdou, že ceny nájemného takovýchto pozemků rostly menší měrou, pak žalovaný zřejmě odhlédl od toho, že většina srovnávacích materiálů byla přepočítávána z pozdějšího období a znalkyně je tedy snížila více, než kolik by měla dle tvrzení žalovaného. Protože však výsledná cena převyšovala částky stanovené výměry , Anonymizováno, , nepovažoval soud za hospodárné, aby byla námitka žalovaného ohledně použití indexu HB znovu přezkoumávána dalším znalcem. Pokud jde o nezahrnutí nájmů s cenou dle výměrů , Anonymizováno, do výsledného výpočtu, pak soud uvádí, že znalkyně na jednání konaném dne , datum, doplnila, že i v případě, že by tyto nájmy byly do srovnání zahrnuty, byla by zjištěná cena mírně nižší, avšak stále by přesahovala částky stanovené výměry , Anonymizováno, . Ostatně toto je zřejmé i bez jakýchkoli odborných znalostí, neboť se jedná o triviální matematický propočet. Pokud jde o použitý srovnávací materiál, znalkyně přesvědčivě zdůvodnila, že se potýkala s nedostatkem srovnávacího materiálu podobného charakteru, což ostatně také korigovala výše uvedených HB indexem.12. Z nájemní smlouvy včetně dodatků, výpovědi nájemní smlouvy, emailu ze dne , datum, , sdělení ze dne , datum, , geometrického plánu, ortofotomapy a znaleckého posudku č. , Anonymizováno, (je pouze pro pozemek p. č. , Anonymizováno, a navíc je v něm uvedeno, že ceny stavebních pozemků v období od , datum, do , datum, stagnovaly, což je v rozporu s realitou) soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.13. Na základě provedeného dokazování soud učinil shodný závěr o skutkovém stavu, jaký odpovídá skutkovým zjištěním, neboť veškeré důkazy jsou ve vzájemném souladu.14. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.16. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen zákon o pozemních komunikacích) je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.17. Podle § 3 odst. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb. místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.18. Žalobkyně žalobou původně požadovala zaplacení bezdůvodného obohacení i za pozemky v k. ú. , adresa, a za větší rozlohu pozemků v k. ú. , adresa, . V reakci na závěry znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, však žalobkyně vzala svůj žalobní návrh částečně zpět podáním ze dne , datum, , a to celkem o částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaný s částečným zpětvzetím vyslovil souhlas, proto soud řízení podle § 95 o. s. ř. v tomto rozsahu zastavil.19. Pokud jde o zbývající nárok žalobkyně nedotčený zpětvzetím, dospěl soud k závěru, že je žaloba žalobkyně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že se na předmětných pozemcích ve vlastnictví žalobkyně nachází místní komunikace II. a III. třídy a dále cyklotrasa, tedy místní komunikace IV. třídy. Podle zákona o pozemních komunikacích je vlastníkem těchto staveb obec, tedy žalovaný a nikoli příslušná městská část (k tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR pod sp. zn. II.ÚS 251/16, podle kterého „při posuzování otázky, zda je v řízení o vydání bezdůvodného obohacení pasivně legitimováno , Anonymizováno, , adresa, nebo jeho městská část, je nutno vycházet z toho, k jakému účelu je pozemek využíván. Slouží-li jako místní komunikace III. třídy, je v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1508/15) pasivně legitimovaným subjektem , Anonymizováno, , adresa, , které je vlastníkem komunikace podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a nikoliv městská část, na jejímž území komunikace sice leží, ale která nevykonává práva a povinnosti vlastníka a z užívání této komunikace nemá příjmy.“). Stejně tak není důvodná námitka žalovaného ohledně nedostatku pasivní legitimace z důvodu, že nemá z vlastnictví a provozu komunikací žádný penězi ocenitelný užitek, neboť způsob realizace vlastnického práva na předmětných pozemcích je ve vztahu ke vzniku bezdůvodného obohacení bez významu (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2328/2017, v němž Nejvyšší soud uvedl, že „v případě umístění stavby na cizím pozemku bez řádného titulu vzniká na úkor vlastníka pozemku bezdůvodné obohacení vlastníku dotčené stavby, a to již ze samotného titulu vlastnického práva a bez ohledu na to, jakým z