14 C 220/2024-60 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 97 454,11 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím od 1. 5. 2022 do zaplacení).2. Uvedla, že je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne , datum, s , jméno FO, , RČ , RČ, jakožto postupitelkou (dále též „postupitelka“). Postoupení pohledávky bylo žalované postupitelkou oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, .3. Postupitelka uzavřela (v postavení úvěrované) s žalovanou (v postavení úvěrující) dne 28. 9. 2013 smlouvu o revolvingové úvěru č. , hodnota, (dále též „Úvěrová smlouva“), jejíž součástí byla i Smluvní ujednání. Téhož dne postupitelka s žalovanou uzavřela rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z Úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou.4. Na základě Úvěrové smlouvy žalovaná poskytla postupitelce úvěr ve výši 52 000 Kč za poplatek ve výši 105 608 Kč. Celková částka, kterou měla postupitelka uhradit tudíž činila 157 608 Kč. Postupitelka ji měla žalované uhradit ve 36 měsíčních splátkách. Výpůjční úroková sazba činila 148,16 % p.a. a RSPN činilo 141,79 %.5. Úvěrová smlouva byla zajištěna celou řadou smluvních sankcí, uvedených zejména v článku 12 Smluvních ujednání. Žalobkyně poukázala zejména na čl. 12.5 Smluvních ujednání, dle kterého žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky, která byla splatná v den následující po vzniku dané smluvní pokuty. Dle čl. 12.8 dále žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny.6. V průběhu smluvního vztahu došlo k prodlení postupitelky, v důsledku čehož žalovaná zahájila rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na jehož základě byla postupitelce uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která jí byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, nýbrž i excesivní úrok a řadu smluvních pokut a sankcí, jakož i náklady rozhodčího řízení.7. Žalovaná následně zahájila vůči postupitelce na základě uvedeného rozhodčího nálezu exekuční řízení, které bylo vedeno , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, -město, pod sp. zn. , spisová značka, .8. V průběhu exekučního řízení postupitelka dospěla k závěru, že toto je vůči ní vedeno nezákonně, neboť je vedeno na základě nezpůsobilého exekučního titulu. Podala proto dne 19. 1. 2021 návrh na zastavení exekuce.9. Exekuční řízení bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 5. 2021, a to z důvodu absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodčí smlouvy s ohledem na excesivní úrokovou sazbou, krácení práv postupitelky, řetězení smluvních sankcí vůči postupitelce a s ohledem na neposouzení úvěruschopnosti postupitelky.10. Dle žalobkyně je Úvěrová smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a pro neposouzení úvěruschopnosti postupitelky.11. Žalovaná se tak na postupitelce bezdůvodně obohatila.12. V průběhu exekuce soudní exekutor vymohl na postupitelce částku 20 436,38 Kč. Z této částky vyplatil žalované částku 13 781,38 Kč.13. Navíc před zahájením exekučního řízení postupitelka uhradila žalované částku 140 306 Kč.14. Celkově tedy postupitelka uhradila žalované 154 087,38 Kč.15. Žalované náleží částka 52 000 Kč (úvěr). Dále má žalovaná právo na úrok z prodlení v zákonné výši z částky poskytnuté jistiny ve výši 52 000 Kč za období od vyplacení jistiny do doby jejího splacení (11. 10. 2013 do 18. 11. 2014) ve výši 4 633,27 Kč. Celkově má tak žalovaná právo si ponechat 56 633,27 Kč.16. Žalovaná celkově získala 154 087,38 Kč. Má právo si ponechat 56 633,27 Kč. Bezdůvodné obohacení tedy tvoří 97 454,11 Kč.17. Jelikož žalovaná bezdůvodné obohacení nevydala ani po doručení předžalobní výzvy, domáhá se žalobkyně podanou žalobou na žalované částky 97 454,11 Kč a souvisejícího úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 1. 5. 2022 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalované v rámci předžalobní výzvy) do zaplacení.18. Žalobkyně dále uvedla, že rozhodce rozhodčí spor ve skutečnosti nerozhodoval. Rozhodovala jej , právnická osoba, Rozhodčí nález proto nemůže představovat překážku věci rozsouzené.19. Dle žalobkyně není nárok ani promlčen. Právním důvodem, který odpadl není rozhodčí nález, nýbrž tímto je exekuce. Bezdůvodné obohacení tak vzniklo až po zastavení exekuce.20. Reálnou vědomost postupitelky o tom, že se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohacuje nadto mohla postupitelka získat nejdříve v okamžik, kdy soudní exekutor poskytl postupitelce informace z exekučního spisu o vymoženém plnění. Až tohoto dne postupitelka získala reálnou vědomost o tom, že žalovaná se na její úkor bezdůvodně obohacuje a v jakém rozsahu. K tomu došlo dne 18. 8. 2021. Postupitelka si nebyla vědoma, v jaké výši exekutor žalované zasílá plnění (a v jaké výši si exekutor vymožené plnění ponechává), a na jakou část dluhu je toto plnění započítáváno. Subjektivní promlčecí lhůta tak započala běžet až dne 18. 8. 2021. Dle názoru žalobkyně nelze na její případ aplikovat objektivní promlčecí lhůtu, neboť tato je v rozporu se zásadou efektivity proklamovanou rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie (dále též „SDEU“). Žalobkyně v tomto ohledu odkazovala na rozhodnutí SDEU ve věci C-485/19 a na rozhodnutí ve spojených věcech C-80/21, C-81/221 a C-82/21. Akcentovala v této souvislosti, že Úvěrová smlouva obsahuje zneužívající ustanovení. Z těchto dovozovala, že v projednávané věci je jedinou možností aplikovat objektivní promlčecí lhůtu dle o. z. a to způsobem, jako by se jednalo o lhůtu subjektivní.21. Žalobkyně byla přesvědčena i o tom, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná si z titulu svého postavení musela být vědoma, že Úvěrová smlouva i rozhodčí smlouva jsou neplatné. I tak zahájila a vedla rozhodčí řízení. Žalovaná nadto zahájila a dále pokračovala v exekuci, a to ačkoliv si musela být vědoma, že exekuce je vedena nezákonně. Žalovaná od počátku věděla, že se obohacuje bezdůvodně.22. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala.23. Uvedla, že zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek uhradit pohledávky z Úvěrové smlouvy. Je přitom nesporné, že na smlouvu nebylo řádně hrazeno, a úvěr tak byl zesplatněn a byly uplatněny smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, a nikoliv bezdůvodným obohacením.24. Žalovaná akcentovala, že stále existuje rozhodčí nález, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Právní mocí rozhodčího nálezu vznikla překážka věci rozsouzené. Nález nebyl zrušen a nadále existuje a tento není nicotný.25. Postupitelka nepodala žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, promeškala veškeré lhůty. S ohledem na zásadu právní jistoty a legitimního očekávání proto nelze rozhodčí nález v nynějším nalézacím řízení přehlížet.26. Ze skutečnosti, že došlo k zastavení exekuce, nelze dovozovat, že by zanikl hmotněprávní závazek, navíc přiznaný stále platným rozhodčím nálezem. Ostatně, exekuční soud ani není oprávněn věcně přezkoumávat Úvěrovou smlouvu, když konstantní judikatura, která nebyla nikdy zpochybněna, zapovídá věcný přezkum exekučního titulu.27. Žalovaná v tomto ohledu odkazovala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2021, č. j. 25 Co 196/2021-107, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, č. j. 33 Cdo 1784/2022-167.28. Úvahy o tom, že rozhodčí nález nebyl ve skutečnosti vydán rozhodcem, jsou dle názoru žalované pouhými spekulacemi žalobkyně.29. Vznik bezdůvodného obohacení nelze ztotožňovat s okamžikem zastavení exekuce. Právním důvodem pro oprávněnost držení plnění není exekuce, nýbrž hmotněprávní závazek, tj. Úvěrová smlouva.30. Žalovaná vznesla i námitku promlčení. Úvěrová smlouva byla uzavřena v roce 2013. Jednalo se o absolutní obchod. Promlčecí doby v délce čtyř let pro jednotlivá plnění se rozběhly dne, kdy k platbám došlo (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném pro rozhodné období dále též „ObchZ“). Není pochyb, že promlčeny jsou platby učiněné před exekucí. Promlčena jsou i všechna plnění v exekuci, mimo posledních tří.31. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by námitka promlčení byla v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná žalobkyni v podání žaloby nikterak nebránila.32. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.33. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že v nynější věci jde o případ extrémního porušování práv a nemravného jednání, exekuční soud tedy byl oprávněn věcně přezkoumávat Úvěrovou smlouvu. Nalézací soud by přitom dle žalobkyně měl dospět ke stejným závěrům jako exekuční soud. Rozhodčí nález dle žalobkyně nepředstavuje překážku věci rozsouzené. Žalovanou odkazovaná rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu jsou excesivní a nesprávná. Nicotný rozh