35 C 36/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 6. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedeného z titulu neuhrazených závazků ze Smlouvy o účtu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému uřízen sporožirový účet, a smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu z 6. 2. 2015, obě uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr. Limit kontokorentního úvěr byl sjednán do 100 000 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu a zaplatit úrok ve výši 11,9 % ročně. Žalovaný nesplnil svoji povinnost zabránit nepovolenému debetu, což je považováno za závažné porušení smlouvy. Právní předchůdkyně proto k 1. 6. 2017 převedla pohledávku na zaplacení celého záporného zůstatku kontokorentu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetů a debetních zůstatků a žalovaného vyzvala k zaplacení celé dlužné částky.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v žalobě. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, má soud za to, že proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Poučení s výzvou k vyjádření bylo žalovanému doručeno procesně korektním způsobem (srov. ust. § 45 o. s. ř. a násl. o způsobech doručování soudních písemností, jakož i o následcích spojených s tím, že si adresát písemnost soudu v úložní době nevyzvedl). Žalovaný ponechal výzvu bez odezvy.3. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: mezi výše uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne uzavřena smlouva, dle této smlouvy byly žalobkyní žalovanému poskytnuty finanční prostředky kontokorentního úvěru. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit roční úrok 11,9 % ročně zamezit nepovolenému zápornému zůstatku nad limit 100 000 Kč. Na úvěrovém účtu žalovaného došlo k nepovolenému zůstatku Žalobkyně oznámila dne 1. 6. 2017 převod nepovoleného zůstatku na evidenční účet pohledávek a žalovaného vyzvala k zaplacení celého záporného zůstatku, výzvu, nechť žalovaný považuje za výpověď Smlouvy o sporožirovém úvěru (prokázáno přehledem úvěrového účtu, Oznámením , právnická osoba, . o úrokových sazbách, účinnost od 30. 5. 2011, Ceníkem , právnická osoba, . pro bankovní obchody, , právnická osoba, podmínkami , právnická osoba, ., Poslední výzvou před podáním žaloby a výpověď smlouvy o účtu z 1. 6. 2017 vč. poštovní závady, Úplným výpisem z úvěrového účtu č. , hodnota, za období od 1. 1. 2016 do 31. 8. 2016). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se společně uzavřeli smlouvy o převodu předmětné pohledávky (prokázáno Dohodou o úplatě z 2. 10. 2017, Oznámením o postoupení pohledávky z 18. 10. 2017, Smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 9. 2017 vč. příloh č. 1 a 7) Žalovaný byl žalobkyní prostřednictvím nadepsaného zástupce k plnění vyzván (prokázáno dopisem Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě z 24. 10. 2017, vč. podacího lístku). Další dokazování soud ve věci neprováděl, neboť účastníci další důkazy nenavrhovali a soud považoval skutkový stav za dostatečně zjištěný.4. Po právní stránce hodnotí soud věc tak, že žalovaný jako úvěrovaný a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující spolu uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě níž se žalovaný zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.”), předmětná pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena žalobkyni s odkazem na § 1879 o. z. s tím, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, a za situace, kdy žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval neexistenci dluhu vůči žalobkyni, soud žalobě vyhověl. Požadované příslušenství bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o. z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 137,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 475,81 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 160 Kč ve výši 3 603,60 Kč.