27 C 219/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhali na žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobci byli až do , datum, výlučnými vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. č. , hodnota, , v kat. území , adresa, . Na menší části předmětného pozemku se nachází budova ve vlastnictví žalované, stavba armaturního objektu, tzv. armaturní komora. Předmětný pozemek je dlouhodobě bez právního důvodu a bez souhlasu žalobců či jejich právních předchůdců užíván žalovaným, který si dokonce předmětný pozemek bez souhlasu žalobců či jejich právních předchůdců oplotil zděným plotem a obehnala ostnatým drátem spolu s pozemkem parc. č. , hodnota, , který žalovaný vlastní, čímž žalobce zcela vyloučil z možnosti užívání jejich pozemku, resp. žalobcům znemožnil faktický výkon jejich práv k jakékoliv části jejich pozemku, jehož faktickým detentorem je výlučně žalovaný a žalobcům zbylo tzv. holé vlastnictví, proto se žalobci žalobou po žalovaném domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání té části pozemku, na které není umístěna výše uvedená stavba ve vlastnictví žalovaného.2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal, když nárok uplatněný žalobci je svou povahou nárokem na jednorázovou náhradu dle ustanovení § 59a vodního zákona (dále jen „VZ“, neboť tato náhrada se vztahuje na omezení za užívání pozemku, na kterém se nachází stavba vodního díla. Míra omezení vlastníka pozemku, na kterém se nachází vodní dílo, pak mimo jiné odpovídá i rozsahu tohoto omezení. Z důvodu ochrany vodního zdroje a zařízení vodovodní armatury je však předmětný pozemek spolu s pozemkem žalovaného parc. č. , hodnota, již od roku 1940 oplocen a v tomto stavu žalobci pozemek v roce 1997 jako tzv. holé vlastnictví nabyli. Žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť žalobci podali žalobu po uplynutí promlčecí lhůty k uplatnění jednorázové náhrady za věcné břemeno vzniklé před , datum, podle vodního zákona. Lhůta pro uplatnění nároku u soudu uplynula dnem , datum, . Žalobci ve snaze pokračovat v dalším vymáhání bezdůvodného obohacení v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , v němž žalobou nejprve uplatnili nárok na bezdůvodné obohacení za celou plochu pozemku, i té části pod stavbou vodovodní armatury, následně „rozdělili“ předmětný pozemek na část, která má připadat na pozemek bezprostředně pod stavbou vodovodní armatury, a ostatní část pozemku a tímto způsobem specifikovali jejich nárok dosud uplatněný jako bezdůvodné obohacení na část o výměře 98 m2, v níž uznali promlčení nároku na jednorázovou náhradu dle vodního zákona, a část o výměře 447 m2, za jejíž užívání v tomto řízení uplatňují její posouzení jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná k tomuto uvádí, že se jedná o jeden pozemek žalobců parc. č. , hodnota, o výměře 545 m2, na němž je umístěna stavba vodovodní armatury a pozemek je oplocen již od roku 1940 z důvodu ochrany stavby vodárny. Žalobci nabyli předmětný pozemek na základě Kupní smlouvy ze dne , datum, . Předmětem této smlouvy je pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – lesní pozemek o výměře 12972 m2 a pozemek parc. č. , hodnota, – lesní pozemek o výměře 1885 m2, tedy rozsáhlé lesní pozemky o výměře bezmála 15 tisíc m2, a dále k těmto pozemkům je ještě předmětem smlouvy pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, díl I o výměře 510 m2, když je v této smlouvě výslovně uvedeno, že na tomto pozemku stojí objekt vodárny s oplocením ve vlastnictví jiného vlastníka. Jestliže žalobci koupili rozsáhlé lesní pozemky, k nimž za celkovou kupní cenu 280 tisíc korun ještě připadl i pozemek dnes označený parc. č. , hodnota, o výměře 545 m2, ačkoli v době jeho koupě měl zapsanou výměru 510 m2, a byli výslovně prodávající , jméno FO, , adresa, souhlasil v roce 1910 se služebností vodovodu a , jméno FO, v roce 1940 uplatňoval v komisionelním řízení požadavky ke stavbě oplocení) upozorněni, že je na tomto pozemku stavba vodárny s oplocením ve vlastnictví jiného vlastníka a že s tímto pozemkem na ně přechází rovněž věcné břemeno, a žalobci se přesto rozhodli tento pozemek koupit, když kupní cena za tento pozemek byla v celkové kupní ceně zcela jistě v zanedbatelné výši, je zřejmé, že žalobci nemohli tento pozemek nabýt za účelem jeho užívání či jiného využití. Žalobci koupili pozemek v nesrovnatelně malé výměře oproti ostatním dvěma pozemkům, které byly předmětem Kupní smlouvy ze dne , datum, , se stavbou vodárny a oplocení a věcným břemenem vodovodního potrubí, když toto věcné břemeno bylo do pozemkové knihy vloženo již v roce 1910. Dále je třeba zdůraznit, že pouze žalobci brojí proti stavbě vodárny a oplocení, právní předchůdci včetně , jméno FO, téměř za devadesát let nikdy žádný nárok nevznesli a historický stav respektovali. Z těchto důvodů považuje žalovaný jednání žalobců za účelové a v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k počtu žalobci dosud podaných žalob je třeba považovat nabytí předmětného pozemku žalobci za jednoznačně spekulativní za účelem konfrontovat žalovanou jako územně samosprávný celek s opakovanými a prakticky nekonečnými požadavky na finanční úhrady. Podle žalovaného je stavební i faktický stav pozemku parc. č. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného a parc. č. , hodnota, od roku 1940 neměnný a v tomto původním stavu žalobci v roce 1997 nabyli pozemek parc. č. , hodnota, . Pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, spolu se stavbou vodovodní armatury a jejím ochranným oplocením tvoří jeden funkční celek a takto je od roku 1940 nepřetržitě předchůdci žalovaného a následně žalovanou užíván pro veřejně prospěšné účely. Podle tvrzení žalobců si žalovaný oplotil předmětný pozemek spolu s částí pozemku parc. č. , hodnota, , který je ve vlastnictví žalovaného, kdy tato jejich námitka má působit tak, že žalovaný v posledních letech vystavěl plot a zabránil žalobcům v užívání předmětného pozemku. Žalovaný tvrdil, že oplocení předmětného pozemku bylo za účasti dotčených osob vybudováno bezprostředně po kolaudaci stavby vodovodní armatury v letech 1939 – 1940 a v prakticky nezměněném stavu stojí do současné doby. Žalovaný ke stavbě oplocení uvádí, že bylo vybudováno bezprostředně po kolaudaci stavby ventilační komory, v řádném stavebním řízení, resp. komisielním řízení byly stanoveny technické detaily této stavby (oplocení provedeno ze 4 stran, řešení povrchové vody, příjezdová cesta, schody, zábradlí, pilířky plotu a výplň plotu), za účelem vybudování stavby oplocení k plnění ochranné funkce vodního díla a vodovodního potrubí na dotčených pozemcích postavených, když ventilační komora s chráněným oplocením byla vybudována za účelem zajištění dodávek vody pro nemalou část obyvatelstva včetně části , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . Tyto stavby byly postaveny ve veřejném zájmu a se souhlasem vlastníků dotčených pozemků, kdy bylo navázáno na pozemkovou služebnost, která byla do pozemkové knihy vložena na podkladě prohlášení , jméno FO, v roce 1910. Nikdo z předchozích vlastníků oploceného pozemku parc. č. , hodnota, nevznesl žádný nárok vůči vlastníku stavby ventilační komory, až teprve žalobci, kteří pozemek parc. č. , hodnota, koupili ve stavu, v němž byl v roce 1940. Žalobci nikdy neuvedli, k jakému účelu by část pozemku parc. č. , hodnota, užívali, když je zřejmé, z důvodu ochrany stavby ventilační komory a přístupu k ní by nikdy nemohli užívat pozemek až ke stěnám stavby komory. Žalobci koupili předmětný pozemek v tom stavu, v jakém se nachází v současné době, čemuž odpovídala jeho cena a jejich vědomí a srozumění se skutečností, že jej nemohou fakticky užívat. Nikdo nenutil žalobce, aby pozemek koupili, bylo to jejich svobodné rozhodnutí a v předmětné kupní smlouvě svým podpisem stvrdili, že jsou o stavu tohoto pozemku informováni a s tímto stavem srozuměni, tudíž celý pozemek parc. č. , hodnota, je s ohledem na ochranné oplocení třeba pokládat za dotčený stavbou vodního díla podle vodního zákona. Podle ustanovení čl. II. bod 7. zákona č. 182/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), pokud došlo mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle čl. LV zákona č. 303/2013 Sb., nebo bylo o takovém nároku pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byl takový nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona promlčen, nárok na zaplacení náhrady za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nevzniká. Jedná se o „nárok na zaplacení náhrady za užívání pozemku“, nikoli části pozemku, na níž je postaveno vodní dílo. Žalovaná nesouhlasila s právní kvalifikací nároků žalobců tak, jak ji učinily soudy předešlých řízeních, když nárok žalobců je třeba hodnotit podle aktuální právní úpravy, judikatury a předložených důkazů ke stavbě vodovodní armatury a oplocení. Uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s výkladem u