35 C 65/2024-113 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vůči žalovanému nároku na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím na základě rámcové smlouvy č. , hodnota, uzavřené s žalovaným dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, uzavřeného s žalovaným dne , datum, a dodatku č. , hodnota, uzavřeného s žalovaným dne , datum, (dále „předmětná smlouva“), kterou žalovanému zřídila účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, .2. Žaloba je založena na tvrzení, že nedílnou součástí předmětné smlouvy se staly Obchodní podmínky , Anonymizováno, a.s., Ceník , Anonymizováno, a.s., Pojistné podmínky , Anonymizováno, a.s. a Přehled cen pojištění , Anonymizováno, a.s. Z účtu č. , č. účtu, bylo žalovanému dne , datum, schváleno čerpání kontokorentu (úvěru) ve výši , částka, s roční úrokovou sazbou 18,90 % (dále „smluvní úrok“). Před schválením kontokorentu provedla žalobkyně vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný neplnil podmínky pro používání kontokorentu (úvěr řádně nesplácel), a proto žalobkyně přistoupila dne , datum, k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění představoval dluh žalovaného nesplacenou jistinu kontokorentu v částce , částka, a nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok od , datum, do , datum, (tj. do dne předcházejícímu zesplatnění) v částce , částka, . U účtu č. , č. účtu, bylo účastníky ujednáno, že se nemá dostat do debetu (záporného zůstatku) a pro případ, že tak stane, se žalovaný zavázal zaplatit příslušnou částku do 5 dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, . V dopise ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z účtů č. , č. účtu, a č. , č. účtu, nejpozději do , datum, s tím, že pokud se tak nestane, bude podána žaloba u soudu. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalovanému, neboť jeho pobyt není znám, ustanoven opatrovníkem advokát , Jméno opatrovníka, (dále „opatrovník“).4. Opatrovník navrhl zamítnutí žaloby. Nesporoval uzavření předmětné smlouvy. Uvedl, že se mu nepodařilo zjistit postoj žalovaného k věci. Namítl, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.5. Žalobkyně se k námitce opatrovníka vyjádřila tak, že zkoumala úvěruschopnost zcela v souladu se zákonnými podmínkami, když vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným v návrhu na uzavření předmětné smlouvy, že dosáhl z podnikatelské činnosti čistého ročního příjmu , částka, . Vycházela taktéž z běžného účtu č. , č. účtu, , který měl u ní žalovaný veden, na němž ověřovala příjmy a sledovala pohyby, aniž by zaznamenala exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo jinou rizikovou činností či jiné transakce, ze kterých by bylo možno dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti úvěr splácet. Provedla rovněž šetření v interních a externích databázích, kdy z úvěrové zprávy Bankovního registru klientských informací vyplynulo, že žalovaný nemá evidovaný žádný úvěrový produkt. Činila tak nejen proto, že jí to ukládá zákon, ale také ve vlastním zájmu, aby bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splácet.6. Žalobkyně předložila k důkazu rámcovou smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , aplikační data k žádosti o kontokorent z , datum, , úvěrovou zprávu z , datum, , výpisy z běžného účtu od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, , přehled čerpání a splácení kontokorentu od , datum, do , datum, , dopis z , datum, s výzvou k zaplacení dluhu včetně podacího archu a informace o odchozích zprávách, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínky pro používání kontokorentu, obchodní podmínky, ceník a přehled nákladů účelně vynaložených na vymáhání dluhu (viz přílohy žalobkyně).7. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „občanský zákoník“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále „nařízení vlády“).8. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr.12. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení, který opatrovníkem nebyl žádným způsobem vyvrácen. Na základě předmětné smlouvy (§ 2395 občanského zákoníku, § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) žalobkyně zřídila žalovanému účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, . Pokud jde o první účet (úvěrový), žalovaný neplnil podmínky kontokorentu (úvěr řádně nesplácel), žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu a dluh žalovaného ke dni , datum, představoval na nesplacené jistině kontokorentu , částka, a na nesplaceném kapitalizovaném smluvním úroku od , datum, do , datum, 882,01 Kč. Pokud jde o druhý účet (běžný), žalovaný se dostal do nepovoleného debetu (záporného zůstatku) , částka, . Obraně opatrovníka stran nedostatečného zjištění úvěruschopnosti žalovaného nelze dát za pravdu. Žalobkyně zkoumala tuto otázku zcela v souladu se zákonnými podmínkami (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), když vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným v návrhu na uzavření předmětné smlouvy o výši jeho čistého ročního příjmu z podnikatelské činnosti, z pohybů na běžném účtu žalovaného nezaznamenala exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo jinou rizikovou činností či jiné transakce, ze kterých by bylo možno dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti úvěr splácet a z výsledků šetření v interních a externích databázích vyplynulo, že žalovaný nemá evidovaný žádný úvěrový produkt. Za této situace nemohlo být žádných důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud nemá za vyvrácené, že žalovaný na dluhu z jistiny kontokorentu, kapitalizovaného smluvního úroku a nepovoleného debetu, žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Povinnost žalovaného k zaplacení jistiny kontokorentu, smluvního úroku a nepovoleného debetu, vyplývá z § 2395 občanského zákoníku ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost žalovaného k zaplacení smluvního úroku z prodlení má oporu v § 1