39 C 71/2018-108 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že je vlastníkem níže uvedených pozemků v katastrálním území , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , které žalovaný užíval v období od , datum, do , datum, , aniž by poskytl žalobci jako vlastníkovi náhradu za užívání uvedených pozemků, u kterých bylo omezeno ústavně zaručené vlastnické právo žalobce k uvedenému nemovitému majetku tím, že uvedené nemovitosti byly v rozhodné době a i nadále jsou užívány jako veřejné prostranství a dále peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal v období od , datum, do , datum, tím, že neposkytl žalobci náhradu za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce zastavěných místními pozemními komunikacemi.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nárok žalobce neuznal z důvodu absence veřejného užívání části předmětných pozemků, když část pozemků, konkrétně pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (část), , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (část) a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nejsou veřejností užívány, tudíž nejsou veřejným prostranstvím podle § 34 zák. č. 128/2000 Sb. Skutečnost, že se na těchto pozemcích nachází zeleň a účelová komunikace přitom sama o sobě neznamená, že by vlastnické právo žalobce bylo jakkoli omezeno. Žalovaný dále namítl, že žalobce není vlastníkem části předmětných pozemků, a to pozemků parc. č. , hodnota, (část), , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), , Anonymizováno, (id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), když se český stát chopil jejich držby v rozhodné době za účelem výstavby komunikací a zřízení , Anonymizováno, , Anonymizováno, viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, či sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalovaný odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu i judikatury ESLP, podle kterých v případě přechodu nemovitostí na český stát v rozhodné době se mohou oprávněné osoby domáhat pouze obnovení vlastnického práva podle restitučních předpisů, ledaže by prokázaly, že v době uplatnitelnosti restitučního nároku k tomu neměly důvod, resp. že kumulativně 1) byly jako vlastníci zapsány v bývalé evidenci nemovitostí a následně katastru nemovitostí, 2) předmětné nemovitosti držely a 3) stát či obec se k nim jako k vlastníkům chovaly a žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2364/2010 ze dne 14. 12. 2010 aprobované usnesením Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 693/11 ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 22 Cdo 4560/2011 ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 28 Cdo 654/2014 ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2646/2014 ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3908/2014 ze dne 22. 1. 2015 aprobované usnesením Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1154/15 ze dne 7. 7. 2015 a rozhodnutí ESLP sp. zn. 2000/09 ze dne 3. 10. 2013 /Žáková v. ČR. V daném případě přitom žalobce a jeho sestra, , jméno FO, , od které žalobce nabyl id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , resp. id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, těchto pozemků, byli sice v době uplatnitelnosti restitučního nároku zapsáni jako vlastníci těchto pozemků v bývalé evidenci nemovitostí a následně v katastru nemovitostí, a to na základě dědických rozhodnutí Státního notářství pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, po , jméno FO, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, po , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, po , jméno FO, , id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , avšak své vlastnické právo nikterak nevykonávali a stát ani žalovaná se k nim jako k vlastníkům nechovali. Pokud se tedy nyní žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení z titulu svého vlastnického práva, je takový postup dle názoru žalované nepřijatelný, jelikož jím dochází k obcházení restitučních předpisů. Pokud totiž tyto pozemky přešly v rozhodné době na čs. stát, resp. čs. stát se ujal jejich držby, a i v době rozhodné pro uplatnění restitučního nároku se stát, a následně žalovaná jako jeho právní nástupce, jako jejich vlastník choval, spravoval je a užíval, měl se žalobce a jeho sestra domáhat jejich vydání podle restitučních předpisů. Skutečnost, že vlastnické právo čs. státu a následně žalované samotné nebylo zapsáno do bývalé evidence nemovitostí, je přitom nerozhodná, neboť tato evidence (jak sám její název napovídá) měla pouze evidenční charakter. S ohledem na shora uvedené tedy žalobce není vlastníkem výše uvedených pozemků a jeho žaloba je neopodstatněná i v tomto ohledu. Za účelem odstranění nejistoty účastníků žalovaná podala žalobu na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům, jež je vedena u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a je nyní předmětem dovolacího řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . V případě id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které byly vydány sestře žalobce rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , žalovaný namítal, že proti tomuto rozhodnutí podal žalobu podle části páté o.s.ř. a navrhl odložení právní moci uvedeného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Městský soud v Praze přitom usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, návrhu na odklad právní moci vyhověl. Na tento spoluvlastnický podíl je tedy nyní nutno hledět, jako by nebyl sestře žalobce vydán, a žalobce se tudíž nemohl platně stát jeho vlastníkem. Žaloba žalobce je proto neopodstatněná i v tomto ohledu. Žalovaný namítl, že v dané věci mu nevzniklo bezdůvodné obohacení se zřetelem ke způsobu nabytí předmětných pozemků žalobcem. Žalobce a jeho sestra totiž předmětné pozemky nabyli dílem podle restitučním předpisů, a to rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy - Pozemkového úřadu č.j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, a č.j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , dílem podle předpisů obecných rozhodnutím Státního notářství pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , přičemž na tento způsob nabytí je nutno pohlížet jako na způsob obdobný nabytí podle restitučních předpisů, a dílem na základě směnné smlouvy ze dne , datum, . Sestra žalobce pak svůj díl převedla darovacími smlouvami ze dne , datum, , , datum, a , datum, a dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne , datum, na žalobce. Z leteckých snímků předmětných pozemků je přitom zřejmé, že předmětné pozemky byly veřejným prostranstvím a byly zastavěny komunikacemi již před rokem , Anonymizováno, , resp. , Anonymizováno, , a tedy již v době „obnovení“, resp. „nabytí“ vlastnického práva žalobce a jeho sestry. Žalobci a jeho sestře přitom nic nebránilo, aby se na místo předmětných pozemků domáhali v restitučním řízení vydání pozemků náhradních, popř. náhrady relutární viz. §§ 14 a 16 zákona o půdě, resp. předmětné smlouvy neuzavírali, což však neučinili. Domáhali se pozemků původních a předmětné smlouvy uzavřeli při plném vědomí, že se jedná o veřejné prostranství a pozemky zastavěné komunikacemi, a i po jejich nabytí s jejich účelovým určením souhlasili. Pokud tedy žalobce a jeho sestra v době nabytí svého vlastnického práva souhlasil s účelovým určením předmětných pozemků, a tedy s omezením svého vlastnického práva, nemůže se nyní domáhat náhrady za toto omezení viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 20/2003 ze dne 27. 10. 2004, nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2005 uveřejněný pod č. 211/2005 Sb., nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 581/14 ze dne 1. 7. 2014 a sp. zn. II. ÚS 536/14 ze dne 21. 1. 2015 a usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1208/15 ze dne 20. 8. 2015. V případě části pozemků nabytých na základě shora uvedených smluv je takový postup navíc v rozporu s dobrými mravy viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2140/2