58 C 5/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 7. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 78 736 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako spotřebitel uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o životním pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž součástí byly všeobecné pojistné podmínky a doplňkové pojistné podmínky. Podle žalobkyně je předmětná smlouva smlouvou formulářového typu, a byla připravena žalovanou, aniž by žalobkyně mohla ovlivnit její jednotlivá ujednání. Pojištění zaniklo ke dni , datum, a žalovaná vyplatila žalobkyni odkupné ve výši 138 428 Kč. Žalobkyně měla za to, že předmětná pojistná smlouva obsahuje nepřiměřená a zneužívající smluvní ujednání, která byla obsažena v doplňkových pojistných podmínkách. Podle žalobkyně nelze z podkladů k pojistné smlouvě zjistit konkrétní obsah ujednání těchto podmínek, protože od žalobkyně neobdržela technické zásady, a neměla možnost zjistit, jak je tvořena kapitálová hodnota pojištění a jaká je výše nákladů, o které žalovaná tuto kapitálovou hodnotu hodlala snižovat a snižovala, a tím ani nemohla zjistit výši budoucího pojistného plnění. Žalobkyně měla rovněž za to, že ujednání pojistné smlouvy jsou i obsahově neurčitá, neboť neobsahují určení konkrétní výše rizikového pojistného, resp. počátečních, správních a inkasních nákladů, ani mechanismus, kterým by jejich výše měla být určena. Podle žalobkyně jsou tato ujednání neoddělitelná od zbývající části smlouvy, a smlouva je proto jako celek absolutně neplatná. Žalobkyně odkázala na judikaturu Městského soudu v Praze, jakož i Nejvyššího soudu a právní úpravu evropského práva. S ohledem na to, že žalobkyně uhradila žalované pojistné ve výši 217 164 Kč a při ukončení pojištění jí bylo vyplaceno výše uvedené odkupné, domáhala se vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi těmito částkami, tj. 78 736 Kč. Žalobkyně ohledně námitky promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení uvedla, že její nárok není promlčen. Smlouva obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání, která jsou v rozporu s evropským právem, a prosazení práva na vydání bezdůvodného obohacení brání vnitrostátní právní úprava. Z tohoto důvodu nelze na posuzovaný případ aplikovat příslušnou vnitrostátní právní úpravu, a to ani ohledně promlčení, a soudy musí vycházet přímo z práva Unie. Žalobkyně dokázala na rozsudek Soudního dvoru EU C-485/19. Žalobkyně dále měla za to, že je nejprve třeba zúčtovat vzájemná plnění bez ohledu na promlčecí lhůtu a teprve následně přihlédnout k promlčení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, žalovaná jí však ničeho dalšího neuhradila.2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná uvedla, že pojistná smlouva zanikla ke dni , datum, na základě dohody žalobkyně a žalované v souvislosti s uzavřením nové pojistné smlouvy č. , hodnota, , a žalovaná v této souvislosti převedla odkupné ve výši 138 428 Kč na novou pojistnou smlouvu jako mimořádné pojistné. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně, a uvedla, že žalobkyně měla v době uzavření smlouvy k dispozici veškeré relevantní dokumenty včetně všeobecných pojistných podmínek a doplňkových pojistných podmínek a byla s nimi seznámena, a proto z nich mohla dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost pojistné smlouvy. Stejně tak měla možnost dovolat se údajné neplatnosti smlouvy a vydání údajného bezdůvodného obohacení, přesto smlouvu 17 let využívala, čerpala z ní plnění a nikdy proti ní nevznesla námitky. Žalovaná namítla promlčení i pro případ, že by soud posoudil jako absolutně neplatnou i jen část pojistné smlouvy. Podle žalované jsou promlčena veškerá plnění žalobkyně uhrazená přede dnem , datum, . Žalovaná měla za to, že pojistná smlouva je platná a určitá, a neobsahuje zneužívající ujednání. Žalobkyni musely být známy částky, které byla žalovaná oprávněna strhávat, a tedy jí musela být známa i konečná výše plnění. Stejně tak bylo žalobkyni jasné, že jí vzniká povinnost hradit rizikové pojistné a poplatky. Podle žalované nelze předem pevně stanovit výši rizikového pojistného, neboť se odvíjí se od úmrtnostních tabulek a času, a právní předpisy v době sjednání smlouvy tyto skutečnosti nepožadovaly. Pokud ve smlouvě chyběly podstatné informace, jednalo se jen o nedostatek projevu vůle spočívající v nejednoznačnosti věcného obsahu, tedy o vadu neurčitosti. Dotčená ujednání se pak týkají pojistného a nákladů spojených s pojištěním (počáteční, správní, inkasní, rizikové náklady), což tvoří hlavní předmět a cenu plnění, a proto je nelze ani podle evropské směrnice podrobovat testu nepřiměřenosti. Žalovaná rovněž namítla, že pokud by byla pojistná smlouva v některých částech neurčitá a neplatná, jednalo by se o neplatnost relativní, které se však žalobkyně nedovolala a toto její právo se promlčelo ještě před podáním žaloby. I v případě, že by dané ujednání bylo neplatné, jednalo by se o neplatnost dílčí, nikoli celé smlouvy. Žalobkyni proto podle žalované začala v okamžiku uzavření pojistné smlouvy běžet subjektivní promlčecí lhůta. Podle žalované chce naopak žalobkyně vytvořit bezúplatný vztah, ač jde o smlouvu úplatnou. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně byla každoročně informována o způsobu nakládání žalované se zaplaceným pojistným, a o konkrétní výši částek určených k pokrytí nákladové struktury pojištění a rizikového pojistného. Od roku 2017 obsahovaly informace k pojistné smlouvě i informaci o konkrétní částce zaúčtované na rizikové pojistné, o nákladech spojených s pojistnou smlouvou a aktuální výši odkupného včetně modelového příkladu budoucího vývoje pojištění v čase. Žalovaná dále odkázala na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze, Nejvyššího soudu i Ústavního soudu.3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že uzavřely dne , datum, smlouvu o životním pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky , Anonymizováno, (dále jen „Všeobecné pojistné podmínky“) a Doplňkové pojistné podmínky životního pojištění , Anonymizováno, (dále jen „Doplňkové pojistné podmínky“). Pojistné bylo sjednáno ve výši 500 Kč měsíčně, a takto bylo i placeno. Předmětnou pojistnou smlouvu připravila žalovaná. Pojistná smlouva zanikla ke dni , datum, , kdy žalovaná vyplatila žalobkyni odkupné ve výši 138 428 Kč, a to převodem těchto finančních prostředků na novou smlouvu. Dále účastníce učinily nesporným, že žalované byla doručena výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, , a že žalovaná žádnou další částku žalobkyni neuhradila. Soud vzal tato shodná tvrzení účastnic za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.4. Z pojistné smlouvy o životním pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena na pojistnou dobu 27 let. Ve smlouvě bylo sjednáno základní pojištění žalobkyně pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 200 000 Kč (viz též životní pojistka). Současně bylo sjednáno pojištění závažných onemocnění se stejnou pojistnou částkou, a pojištění zproštění od placení pojistného sjednávané se žalovanou. Ze smlouvy dále vyplývá, že z celkového pojistného se podle doplňkových pojistných podmínek uhrazuje rizikové pojistné za další pojištění sjednané se základním pojištěním. Žalobkyně prohlásila, že jí byly před uzavřením pojistné smlouvy písemně oznámeny informace podle § 66 zákona o pojistné smlouvě, a že při uzavření smlouvy převzala Všeobecné pojistné podmínky a Doplňkové pojistné podmínky, (které byly součástí smlouvy), a že s nimi byla seznámena.5. Z univerzální žádanky – životní pojištění ze dne , datum, je zřejmé, že následně došlo k navýšení pojistné částky na 800 000 Kč, a ke zvýšení pojistného na částku 1 000 Kč měsíčně.6. Ze Všeobecných pojistných podmínek , Anonymizováno, (dále jen „Všeobecné pojistné podmínky“) soud zjistil, a toz článku 4.1, že výše a splatnost pojistného byla uvedena v pojistné smlouvě. Výše pojistného se určovala podle Sazebníku pojistného stanoveného žalovanou pro jednotlivé druhy a sazby pojištění zejména s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou dobu, platnou pojistnou částku v aktuálním pojistném období a na zdravotní stav žalobkyně jako pojištění k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojištění.Podle článku 8.1 platilo, že pokud bylo u pojištění za běžné pojistné zaplaceno pojistné alespoň za dva roky nebo šlo-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než jeden rok nebo o pojištění s redukovanou pojistnou částkou nebo o pojištění se zaplaceným předplaceným pojistným, měla žalobkyně právo, aby na její žádost žalovaná pojištění zrušila s výplatou odkupného. Toto právo neplatilo u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, a u pojištění, ze kterého se již vyplácí důchod, pokud v pojistné smlouvě nebylo dohodnuto jinak.Podle článku 8.2. pojištění zaniklo dnem, kdy žalovaná odkupné vyplatila v hotovosti, vystavila šek nebo dala příkaz k provedení výplaty peněžnímu ústavu.Podle článku 8.3. žalovaná s