26 C 160/2025-65 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14.7.2025 se žalobce domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 74 428 Kč s příslušenstvím, s následujícím odůvodněním. Žalobce uvedl, že dne 16. 4. 2008 uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva I“). V Pojistné smlouvě I smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 500 Kč měsíčně. Dále žalobce uzavřel dne 22.10.2010 se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva II“) (Pojistná smlouva I a Pojistná smlouva II dále společně jako „Pojistné smlouvy“). V Pojistné smlouvě II smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 600 Kč měsíčně. Pojištění na základě Pojistných smluv k datu tohoto podání skončilo výpovědí. Na pojištění sjednané Pojistnými smlouvami se vztahují Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob , Anonymizováno, a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“). Žalobce v případě Pojistné smlouvy I zaplatil na pojistném celkově 239 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy I odkupné ve výši 205 080 Kč. Žalobce v případě Pojistné smlouvy II zaplatil na pojistném celkově 97 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy II odkupné ve výši 57 292 Kč. Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 74 428 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobce uhradil na základě Pojistných smluv, sníženému o plnění žalované, neboť Pojistné smlouvy jsou neplatné pro rozpor se zákonem a evropským právem. Pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů založených pojistitelem. Fondem je portfolio různých investičních instrumentů založené a spravované pojistitelem nebo správcem fondu určeným pojistitelem (čl. 2 písm. d) ZPP. V těchto fondech pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Charakter fondů se liší umístěním finančních prostředků, dosahovaným výnosem a mírou rizika. Investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje každý fond na části – jednotky stejné hodnoty (tzv. podílové jednotky). Pojistník svými platbami pojistného kupuje podílové jednotky zvolených fond) za tzv. prodejní cenu. Aktuální hodnotou podílových jednotek je součin počtu podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu pojistníka a aktuální nákupní ceny. „Koupené“ podílové jednotky jsou evidovány na podílovém účtu pojistníka, tedy účtu založeném pojistitelem, který slouží k evidenci podílových jednotek pojistníka vázaných k různým fondům. Rozsah pojistného plnění je pak konstruován pomocí aktuální hodnoty podílového účtu pojistníka. Podílový účet pojistníka je v průběhu pojištění snižován o různé poplatky a náklady. Konkrétní výše některých z nich však ze smluvních dokumentů nevyplývá, žalobce s nimi nebyl seznámen ani jiným způsobem. Jde o rizikové pojistné, další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy či náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu na nákup a prodej a výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky či náklady bude snížen podílový účet pojistníka či hodnota samotného fondu, od které se odvíjí nákupní cena podílových jednotek. Pojistník svými platbami pojistného kupuje podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. prodejní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění odpovídá aktuální hodnotě podílových jednotek, která je oceněna na základě tzv. nákupní ceny. Hodnota podílového účtu pojistníka je snížena též za pomoci skrytého poplatku, kterým je rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši až 5%. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o zcela netransparentní princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování podílového účtu pojistníka o náklady související s uzavřením Pojistných smluv. Hodnota podílového účtu pojistníka je snižována o provizi, kterou pojistitel uhradil pojišťovacímu zprostředkovateli za zprostředkování konkrétního pojištění. Výše této provize byla na pojistném trhu v době uzavření Pojistné smlouvy standardně ve výši součtu pojistného za první dva roky pojištění. Tomu se blíží i provize konstruovaná v Pojistných smlouvách. Konstrukce snižování podílového účtu o tuto provizi je však koncipovaná tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Hodnota podílového účtu pojistníka je snižována o tzv. počáteční náklady (tedy provizi pro zprostředkovatele). Konstrukce jejich účtování je pro běžného spotřebitele tak nepřehledná, že její dopad nemá šanci vyhodnotit. Žalobce je přesvědčen, že Pojistné smlouvy obsahují zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“). Zneužívajícími ujednáními v Pojistných smlouvách jsou ujednání článku 12 odst. 1 ZPP týkající se snižování podílového účtu pojistníka o rizikové pojistné, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistných smluv, není konkretizována výše rizikového pojistného, ujednání článku 12 odst. 4 ZPP, podle kterého hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistných smluv, není konkretizována výše dalších technických poplatků. Dále ujednání článku 14 odst. 1 ZPP, podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu, které jsou spotřebiteli zcela neznámé a jejichž výše je tak zcela na vůli pojistitele a ujednání článku 14 odst. 5 ZPP podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu, neboť jejich dopad na hodnotu podílových jednotek je pro běžného spotřebitele nezjistitelný a jeho výše je zcela na vůli pojistitele. Dále jsou zneužívajícími ujednání ta ujednání, která jsou natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, tedy zejména na formování rozsahu pojistného plnění, rozklíčovat, a to všechna ujednání upravující princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování podílového účtu pojistníka o náklady související s uzavřením Pojistných smluv ve smyslu ustanovení článku 12 odst. 2 ZPP a ujednání o poplatku vyplývajícím z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Takto nastavený princip je pro běžného spotřebitele zcela netransparentní, kdy si takový spotřebitel nemá šanci uvědomit, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek je vlastně skrytý poplatek. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu článku 3 Směrnice, neboť jde o ujednání, která nebyla individuálně sjednána, a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Vzhledem k neurčitosti stanovení výše rizikového pojistného, poplatků a nákladů je míra snižování hodnoty pojištění ponechána zcela na libovůli žalované. Pokud by si smluvní strany neupravily v Pojistných smlouvách dotčená ujednání, nesla by náklady žalovaná, neboť to jsou náklady, které vznikají jí samotné. Jde zejména o náklady tvořené provizí pojišťovacího zprostředkovatele či náklady spojené se správou pojištění či fondů. I když je úplatou za pojištění pojistné sjednané v Pojistných smlouvách, ujednání o poplatcích jsou ujednání, která jsou nezbytná pro výpočet odměny, kterou má spotřebitel zaplatit, tedy pro pojistné. Pojistné smlouvy jsou neplatné jako celek, neboť nemohou bez předmětných ujednání existovat. Žalobce v případě Pojistné smlouvy I zaplatil na pojistném celkově 239 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy I odkupné ve výši 205 080 Kč. Žalobce v případě Pojistné smlouvy II zaplatil na pojistném celkově 97 400 Kč, žalovaná poskytla žalobci na základě Pojistné smlouvy II odkupné ve výši 57 292 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení, kterého se žalobce touto žalobou domáhá, je tak ve výši 74 428 Kč. Žalovaná žalobci ničeho nezaplatila, na předžalobní upomínku nereagovala.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Žalobce se žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši