35 C 32/2026-59 – Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhá po žalované nároku na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne , datum, (dále jen „předmětná smlouva“).2. Žaloba je založena na tvrzení, že na základě předmětné smlouvy žalobkyně dodala žalované v období od , datum, do , datum, (dále „sledované období“) elektřinu v celkové ceně , částka, , kterou žalované vyúčtovala fakturou ze dne , datum, se splatností , datum, (dále jen „faktura“). Žalovaná na fakturu nereagovala. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním, že nestane-li se tak, bude věc řešena soudní cestou (dále jen „předžalobní výzva“). Ke dni podání žaloby žalovaná na dluhu ničeho neuhradila.3. Žalobkyně předložila předmětnou smlouvu, fakturu, předžalobní výzvu včetně poštovního podacího archu a navrhla, aby soud požádal společnost , právnická osoba, . o sdělení, kdo byl ve sledovaném období dodavatelem elektřiny žalované a jaké množství elektřiny bylo žalovanou odebráno.4. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že žalobkyně po dobu dvou let po ní neuplatňovala žádný nárok a ani jí nezaslala výzvu k úhradě. Zmínila rovněž, že k úhradě uplatněné pohledávky mohlo dojít či došlo někdy v minulosti, přičemž mohlo dojít k chybě v označení variabilního symbolu, a to buď z jejího bankovního účtu, anebo z osobního účtu jejího jednatele. K účtům však v současné době nemá plný přístup, protože byly zrušeny. Ohledně možnosti získání historických výpisů z účtů kontaktovala , právnická osoba, ., která jí sdělila, že výpisy budou pravděpodobně zpoplatněny. Pokud by si výpisy měla vyžadovat sama, nebylo by to vzhledem k její současné finanční situaci reálně možné.5. Žalovaná navrhla, aby soud vyžádal od , právnická osoba, . výpisy z účtů jak ve vztahu k právnické osobě, tak ve vztahu k fyzické osobě, a to za období, které může souviset s tvrzeným dluhem včetně období následujícího po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem elektřiny.6. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon - dále jen „energetický zákon“), zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení vlády“).7. Podle ustanovení § 22 odst. 1 energetického zákona účastníky trhu s elektřinou jsou a/ výrobci elektřiny, b/ provozovatel přenosové soustavy, c/ provozovatelé distribučních soustav, d/ operátor trhu, e/ obchodníci s elektřinou, f/ zákazníci, g/ společenství, h/ datové centrum, i/ agregátoři, j/ provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny.8. Podle ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje účastník trhu s elektřinou dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.9. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodívajícímu kupní cenu.10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně slnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená.11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.12. Soud má listinami předloženými žalobkyní (viz přílohová obálka) a sdělením , právnická osoba, . (viz č. l. 33) za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení, který se žalované nepodařilo žádným způsobem zvrátit. V předmětné smlouvě, která je platně uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu energetického zákona ve spojení s občanským zákoníkem, se žalobkyně jako dodavatel zavázala žalované jako zákazníkovi dodávat elektřinu na adresu , adresa, , do odběrných míst , název, (dále jen „1. odběrné místo“), , název, (dále jen 2. odběrné místo“) a , název, (dále jen „3. odběrné místo“) a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu cenu (zjištění učiněné z předmětné smlouvy - viz příloha A). Ve sledovaném období žalovaná odebírala elektřinu přímo od žalobkyně, za což žalobkyně vystavila žalované fakturu se splatností , datum, . Fakturou vyúčtovaná dodávka elektřiny 5,23900 MWh do 1. odběrného místa, 23,96800 MWh do 2. odběrného místa a 0,66800 MWh do 3. odběrného místa se shoduje se sdělením , právnická osoba, . o odběru elektřiny 5 039 kWh v 1. odběrném místě (klimatizace), 23 968 kWh v 2. odběrném místě (prodejna) a 668 kWh v 3. odběrném místě (byt). Ve sledovaném období cena za regulované platby a silovou elektřinu činila , částka, , daň z elektřiny činila , částka, , zúčtované zálohy činily , částka, a nedoplatek (dluh) činil , částka, (zjištění učiněné z předmětné smlouvy, faktury a sdělení , právnická osoba, . - viz příloha A, příloha B, č. l. 33). Za situace, kdy žalovanou bylo zmiňováno toliko, že k úhradě mohlo dojít či došlo někdy v minulosti, přičemž mohlo dojít k chybě v označení variabilního symbolu, soud nemá za vyvrácené, že dluh v částce , částka, žalovaná dosud žalobkyni neuhradila. Žalovaná, pokud jde o zmínku o úhradě dluhu, nijak blíže nevymezila období, kdy tak mohlo dojít či došlo, ani nijak blíže neoznačila účty, z nichž tak mohlo dojít či došlo, a to navíc s možnou chybou v označení variabilního symbolu zmiňované úhrady. Za dané situace z důvodu hospodárnosti, aby bylo zabráněno zbytečnému prodlužování řízení, soud nežádal od , právnická osoba, . výpisy z účtu žalované a jednatele žalované. Soud tak postupoval v souladu s ustanovením § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož platí, že soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Na žalované, která je podnikatelem-kvalifikovaným odborníkem ve smyslu ustanovení § 5 občanského zákoníku, bylo jednat s odbornou péčí, tedy řádně vést evidenci úhrad odešlých z jejích účtů, a to zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že v tomto případě mělo jít o úhradu převyšující částku dvě stě tisíc korun. Pokud by žalovaná řádně vedla tuto evidenci, zcela jistě by zmiňovanou úhradu soudu doložila. Jelikož žalovaná jednala bez této odborné péče, jde to k její tíži, jak vyplývá z ustanovení § 5 občanského zákoníku. Předžalobní výzva, v níž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, byla doručována prostřednictvím pošty doporučenou zásilkou na adresu , adresa, , která je sídlem žalované zapsaným v obchodním rejstříku. Zásilka byla odeslána poště k doručení dne , datum, (zjištění učiněné z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu - viz příloha C). Podle ustanovení § 573 občanského zákoníku má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Středa , datum, (den , datum, připadl na sobotu a den , datum, připadl na neděli) se pak stala dnem dojití předžalobní výzvy žalované. Soud tak činí závěr, že žalobkyně má vůči žalované právo na úhradu dluhu (, částka, ) spolu se zákonným úrokem prodlení (15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení). Povinnost žalované k úhradě dluhu vyplývá z ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona ve spojení s ustanovením § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Povinnost žalované k zaplacení zákonného úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády. Soud proto žalobě vyhověl.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), nákladů zastoupení ve výši , částka, (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb - dále jen „a. t.“) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.), tj. v souhrnu , částka, . Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši , částka, (, výpočet, ) a náhrada hotových výdajů ve výši , částka, (, výpočet, ) za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu, vyjádření ve věci a dvojí účast