15 C 89/2019-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce je společností s ručením omezeným podnikající pod [právnická osoba] s.r.o., a identifikačním [číslo] se sídlem [adresa žalobkyně]. Předmětem podnikání žalobce je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Žalobce je obchodní společností zapsanou od [datum] v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. C [číslo]. Žalobce se na základě Usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 3, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 na pozemku par. č. st. 226 o výměře 63 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. ev. 327 (rodinná rekreace), pozemku par. [číslo] o výměře 467 m2 (ostatní plocha), pozemku par. [číslo] o výměře 539 m2 (zahrada), vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, a vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na pozemku par [číslo] o výměře 289 m2 (zahrada), zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov (dále jen„ předmětné nemovité věci“). Ostatními spoluvlastníky vydražených nemovitých věcí zůstali po provedení dražby žalovaný, kterému náleží na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 a na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo], a pan [jméno] [celé jméno žalovaného], RČ: [číslo], trvale bytem [adresa], kterému náleží na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 a na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo]. Jelikož však pan [jméno] [celé jméno žalovaného] předmětné nemovité věci neužívá, nevzniká žalobci vůči němu nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a proto ani není povoláván jako účastník tohoto řízení. I přes výše uvedený právní stav, resp. přes nepopiratelné vlastnické právo žalobce k vydraženým nemovitým věcem, je však žalobci stále znemožňováno předmět jeho vlastnictví užívat. Vydražené nemovité věci jsou tak i nadále užívány výlučně žalovaným. Vzhledem k této skutečnosti si žalobce dovoluje poukázat na ustanovení § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož má každý spoluvlastník právo k užívání celé věci, přičemž toto je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. V daném případě je však složka užívání, tedy nejvýznamnější složka vlastnické práva, u žalobce zcela vyloučena, a to právě v důsledku jednání žalovaného. Jelikož i přes výše popsaný skutkový a právní stav nebylo doposud žalobci umožněno vydražené nemovité věci užívat, a tyto jsou nadále pouze v dispozici žalovaného, je tento přesvědčen, že lze jeho výše nastíněné jednání zcela jednoznačně kvalifikovat jako obohacování na úkor jiného dle ustanovení § 2291 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy jako bezdůvodné obohacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak žalobce setrvává na svém závěru, že v důsledku jednání žalovaného, který výlučně užívá vydražené nemovité věci, aniž by žalobci poskytoval přiměřenou náhradu, vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení, které ke dni podání této žaloby vyčísluje na částku 60.000 Kč, tj. 4.000 Kč za každý započatý měsíc od data Usnesení o příklepu, tj. od [datum]. Pro doplnění žalobce uvádí, že se sám snažil zabránit dalšímu narůstání dluhu žalovaných z titulu jejich užívání předmětných nemovitých věcí bez právního důvodu tím, že je vyzýval k předání klíčů a umožnění přístupu do předmětu jeho spoluvlastnictví. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, tak k této žalobce uvádí, že při jejím určení vycházel z výsledků konzultace s Ing. [jméno] [příjmení], odhadcem nemovitých věcí, který tuto odhadl na částku [číslo] až [číslo] tisíc korun měsíčně. Následně tento odhadce potvrdil svůj závěr v odborném vyjádření, které žalobce tímto nadepsanému soudu předkládá. Žalovaný k žalobě uvedl, že tuto neuznává, protože se žalobce nijak nepokusil se s žalovaným dohodnout na uspořádání poměrů spoluvlastníků užívání společné věci. Jeho tvrzení o tom, že žalovaný nepředal klíče od objektu žalobci souvisejí právě s touto skutečností. Namísto toho, aby se žalobce snažil s žalovaným dohodnout, podává žalobu. Žaloba je tak podána přinejmenším předčasně. Žalovaný proti dohodě ve výše uvedeném smyslu nikdy nebyl a není, má ale za to, že je třeba respektovat několik desítek let trvající pokojný stav při užívání nemovitosti a to i s ohledem na tzv. hledisko slušného uvážení. Žalobci navíc nikdo nebránil zvolit postup svépomoci, kdy nepochybně jako spoluvlastník věci měl a má právo kdykoliv do objektu vstoupit, zámek či zámky vyměnit a poskytnout klíč/klíče žalovanému a třetímu spoluvlastníkovi. Žalobci zcela uniká, že se správou nemovitosti jsou spojeny také výdaje - k těm se nijak nehlásí, pouze by rád z existence svého spoluvlastnického práva bral výhody. Pokud by snad nárok žalobce mohl být v základu po právu, sporná by nepochybně zůstala jeho výše. Jak sám uvádí, rozmezí stanovené náhrady za užívání je 1.500 Kč - 4.000 Kč, přičemž bez jakéhokoliv odůvodnění užívá pro výpočet svého nároku horní z uvedených hranic. Žalobce primárně neusiluje o užívání věci, ale o co možná nejvýhodnější vytěžení své investice. Na což má samozřejmě právo, nicméně je třeba poukázat na to, že obchodní společnost vstupuje do spoluvlastnických vztahů v rodině a z pohledu přiměřenosti a slušného uvážení je na místě, aby se takto přistupující spoluvlastník přizpůsobil způsobu užívání nemovitosti dosavadními vlastníky. Žalobu je namístě zamítnout z výše uvedených důvodů a stejně tak přiznat žalovanému náhradu nákladů soudního řízení, k jehož zahájení došlo bez viny žalovaného. První jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Předvolání k jednání spolu se žalobou a poučením o následcích nedostavení se k jednání žalované/mu doručeno dle požadavků zákona dne [datum], do vlastních rukou. Podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b osř nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 2 cit. ust. nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovaný/á se k jednání soudu nedostavil/a. Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl vyhovět žalobě rozsudkem pro zmeškání. Soud uvážil, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci k návrhu žalobce rozsudkem pro zmeškání rozhodnout. Konstatoval, že předvolání k jednání a žaloba byly doručeny žalovanému více jak deset dnů přede dnem konání jednání. O následcích nedostavení se byl žalovaný v předvolání poučen. Jednání bylo prvním jednáním ve věci konaným. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy. V dané věci se nejedná o věc, v níž by nebylo možno rozsudek pro zmeškání vydat (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Skutková tvrzení obsažená v žalobě odůvodňují závěr, že žaloba je po právu. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení proto soud žalobě rozsudkem pro zmeškání vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu vynaložených nákladů řízení proti žalovanému, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3000 Kč, 4x režijní paušál á 300 Kč dle vyhl. 177/96 Sb. a 4x odměna dle ust § 9 odst. 3 AT á 3800 Kč, celkem za 4 úkony právní služby (příprava, podání žaloby, předžalobní upomínka a účast na jednání) a DPH.