20 C 116/2019-174 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 2 158 500 Kč, představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“), která mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s jeho trestní stíháním, vedeným v rámci řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, pod sp. zn. [spisová značka], jehož součástí bylo též řízení před Krajským soudem v Ostravě (dále též„ posuzované řízení“). Žalobce byl trestně stíhán pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku v souvislosti s dopravní nehodou, ke které došlo dne 2. 8. 2013. Žalobce krátce zrekapituloval průběh posuzovaného řízení, uvedl, že byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 11. 2014 uznán vinným pro zmíněný trestný čin, proti rozsudku podal odvolání a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2015 žalobce nebyl zproštěn, ale byl pouze zrušen a změněn výrok o trestu a výrok o náhradě škody. Následně žalobce podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2015, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 4. 8. 2015 odmítl. Na základě ústavní stížnosti, Ústavní soud ČR vydal dne 25. 10. 2016 nález sp. zn. [ústavní nález], kterým zrušil zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ČR, dále zmíněný rozsudek Krajského soudu v Ostravě a zmíněný rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku, neboť jimi bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Následně byl žalobce rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne 15. 5. 2018 zproštěn návrhu na potrestání. Zprošťující rozsudek dne 3. 7. 2018, nabyl právní moci. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v délce dva roky, nebo zákaz činnosti. Tato představa jej neúměrně zatěžovala obavami, protože věděl, že pokud by byl odsouzen, nebo pokud by mu byl odebrán řidičský průkaz, mohl by přijít o zaměstnání, když řidičský průkaz potřebuje k dojíždění do práce a taktéž i k výkonu své práce. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2009 sp. zn. 25 Cdo 4768/2007, podle kterého se neposuzuje správnost postupu orgánu činných v trestní řízení, při zahájení trestní stíhání, ale rozhodující je výsledek trestní stíhání, jedná se o objektivní odpovědnost, tj. bez ohledu na zavinění. Žalobce požaduje zmíněné finanční zadostiučinění, neboť v souvislosti s posuzovaným řízením utrpěl nemajetkovou újmu, když prožil 1439 dnů úzkosti, duševního stresu a nejistoty v očekávání případu, hrozil mu nepodmíněný trest, nebo zákaz činnosti. Velmi těžko nesl účast na dopravní nehodě, měl pocit nejistoty, zda v případě odsouzení jeho dcera nebude trpět odchodem otce, nejistoty, zda by odloučením od dcery na dobu dvou let nemohli být přetrhány citové vazby dcery k žalobci a další. Nejistotou, zda mu nebude odebrán řidičský průkaz. Nekonečné dny trávil žalobci v úzkosti pod ohromným stresem. Zahájení trestní stíhání a samotné trestní řízení před soudem za způsobení ublížení na zdraví osobě, která řídila motorové vozidlo pod vlivem alkoholických nápojů, předjížděla v zákazu předjíždění je absurdní. Samotné obvinění ze spáchání trestného činu představuje zásah do pověsti a dobrého jména žalobce, když veřejnost trestní stíhání vnímá značně negativně, přestože bylo trestní stíhání vedeno proti žalobci zcela bezdůvodně. Žalobce žije na vesnici, kde se takové informace v jeho okolí šíří velmi rychle. Žalobce byl veden v databázi Policie ČR jako osoba trestně stíhaná pro trestní čin. Každé trestní řízení je významným zásahem do soukromého a osobního života trestně stíhané osoby a negativně se dotýká její cti a dobré pověsti. Zásah je o to intenzivnější, neprokáže-li se následně, že byl spáchán skutek, z něhož byl obviněn a obžalován (nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 3. 2011 sp. zn. IV. ÚS 3193/10). Na žalobce ulpělo stigma trestně stíhaného člověka, když se na něj řada lidí dívá jako na člověka, který se dopustil trestného činu a na někoho, kdo pravděpodobně nedokáže řádně řídit motorové vozidlo. V posuzovaném případě proto nestačí pouhé konstatování porušení práva, ale je na místě přiznání zadostiučinění, tedy náležitá náhrada vzniklé nemajetkové újmy v penězích. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala, že u ní žalobce dne 2. 1. 2019 (podání z téhož dne) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona představující nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestní stíháním žalobce v rámci posuzovaného řízení. Žalovaná z tohoto titulu poskytla žalobci zadostiučinění v částce 70 000 Kč, což mu sdělila stanoviskem ze dne 13. 8. 2019. Taktéž krátce zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, které bylo zahájeno dne 25. 7. 2014, kde byl podán státním zástupcem Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku návrh na potrestání žalobce a pravomocně skončilo dne 3. 7. 2018, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15. 5. 2018, kterým byl žalobce zproštěn návrhu na potrestání. Žalovaná pak dále uvedla, že intenzitu nemajetkové újmy je třeba tvrdit a prokázat (srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2012 sp. zn. 30Cdo 2555/2010, či rozhodnutí téhož soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30Cdo 4280/2011, nebo ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011). Pro osobu, která byla trestně stíhána a nebyla odsouzena a utrpěla v tomto důsledku závažnější újmu, by v zásadě nemnělo být problematickým tvrdit a prokázat, že jí způsobené příkoří překročilo míru, kterou by bylo možné odčinit jinak než penězi. Žalovaná rovněž vyslovila žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestní řízení v rámci posuzovaného řízení a vyslovenou omluvu a zmíněnou finanční kompenzaci v částce 70 000 Kč považuje žalovaná za dostačující zadostiučinění žalobci vzniklé nemajetkové újmy. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu co do částky 70 000 Kč zpět, soud řízení ve výroku I. tohoto rozsudku podle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) v uvedeném rozsahu zastavil, aniž by vyžadoval souhlas žalované s tímto zpětvzetím, neboť žaloba byla vzata zpět před zahájením jednání. 4. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 2. 1. 2019 požádal žalovanou o náhradu nemajetkové újmy a požadoval finanční zadostiučinění v částce 2 158 500 Kč za nezákonné rozhodnutí v posuzovaném řízení. Mezi účastníky nebylo sporné, že žádost o předběžné projednání byla u žalované žalobcem podána dne 2. 1. 2019. Žalovaná reagovala dopisem ze dne 13. 8. 2019, ve kterém uvedla, že pouhé konstatování porušení práva v posuzovaném případě nestačí a shledala žalobcův nárok důvodným co do částky 70 000 Kč a zároveň konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za což se žalobci omluvila. 5. Dále bylo v řízení prokázáno, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku učinil dne 24. 7. 2014 návrh na potrestání podle § 179c odst. 2 písm. a) trestního řádu, podezřelého žalobce, že dne 2. 8. 2013 v době kolem 12 hod. řídil mimo [územní celek], okres Frýdek Místek po silnici I/56 osobní motorové vozidlo, tovární značky Citroen Xara, [registrační značka], ve směru jízdy k obci [obec], když u čerpací stanice Euro Oil odbočoval vlevo na vedlejší pozemní komunikaci v době, kdy již byl předjížděn motocyklem značky Suzuki 600, [registrační značka], řízeného alkoholickými nápoji, ovlivněným řidičem [jméno] [příjmení], který předjížděl kolonu vozidel v úseku, kde bylo předjíždění dopravním značením B21A zakázáno, v důsledku čehož došlo ke středu vozidel, kdy při této dopravní nehodě došlo k poškození vozidla tovární značky Citroen Xara, ke škodě majitelky [jméno] [příjmení], k poškození motocyklu Suzuki ke škodě majitele [jméno] [příjmení] a k jeho zranění spočívající v poranění obličejového skeletu a měkkých tkání obličeje, pravostranném očním poranění, těžkém vnitro lebním poranění – drobné hemoragy, plus poranění charakteru difuzního axonálního poškození – povšechné poranění bílé hmoty mozkové vedoucí k těžké trvalé poruše vědomí, dále otevřené fraktuře předloktí vlevo a zhmoždění plic s dobou léčení delší šesti týdnů. Tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, tím spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Návrh byl Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku doručen dne 25. 7. 2014. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 18. 11. 2014, č.j. [číslo jednací] shledal obžalovaného žalobce vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku a odsoudil jej podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst