24 C 578/2019-22 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne 21. 11. 2019 zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému. 2. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne 10. 1. 2020 zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému. 3. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne 31. 1. 2020 zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 3. 2020, č.j. 24C 578/2019-11, byla výše uvedená z důvodu hospodárnosti spojena ke společnému řízení s tím, že věc bude nadále vedena pod sp. zn. 24C 578/2019. 5. Žalovaný byl vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byl upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a podle § 115a o. s. ř. dojde pouze k veřejnému vyhlášení rozsudku. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu. 6. Soud tedy ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem souhlasil, když mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., a tedy souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. 7. Soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně [dopravní prostředek] [číslo] neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. 8. Dále soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně [dopravní prostředek] [číslo] neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. 9. Dále soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně [dopravní prostředek] [číslo] a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. 10. Dále soud z dopisu zaslaného dne [datum] žalobkyní žalovanému a z podacího archu zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané. 11. Dále soud z dopisu zaslaného dne [datum] žalobkyní žalovanému a z podacího archu zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané. 12. Dále soud z dopisu zaslaného dne [datum] žalobkyní žalovanému a z podacího archu zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané. 13. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (zejména dle § 37) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému. 14. Dle ustanovení § 2550 obč. zák. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 15. Podle ustanovení § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno. 17. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud rozsudkem bez nařízení jednání na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů, a to dle ustanovení § 2550, § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, a dále dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (zejména dle § 37). 18. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 odst. 2 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkony provedené ve spojených řízeních (původně vedených pod sp. zn. 24C 69/2020 a 24C 19/2020), neboť žalobkyni nic nebránilo nároky vůči žalovanému uplatnit v jednom řízení.