10 C 47/2021-124 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 3.2021 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 70 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Konkrétně žalobkyně požaduje zaplacení částky 20 000 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu a částky 50 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 2. 6. 2021, kde uvedla, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 14.980 Kč na nákladech obhajoby, přičemž uvedla, které úkony neodškodnila. Nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním žalovaná odmítla, když trestní řízení trvalo pouze 9 měsíců a když nemá za prokázané zásahy do osobnostní sféry (tyto má za zkopírované od manžela, rovněž stíhaného); žalobkyni jako zadostiučinění bylo poskytnuto konstatování porušení práva a omluva. 3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nároky předběžně uplatnila, a to dne 7. 5. 2020. 4. Jelikož žalovaná žalobkyni po podání žaloby a uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku (dle doplnění na jednání soudu dne 28. 5. 2021) uhradila celkově částku 14 980,46 Kč na nákladech obhajoby, vzala žalobkyně žalobu částečně, co do této částky, zpět a soud řízení zastavil usnesením ze dne 15. 7. 2021 v této části zastavil. 5. Na jednání konaném dne 1. 11. 2021 pak žalobkyně vzala na škodě tvořené obhajném žalobu zpět co do částky 5 019,54 Kč, vč. úroků z prodlení, a soud řízení proto výrokem I. částečně zastavil. 6. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Řízení bylo vůči žalobkyni zahájeno dne [datum rozhodnutí] usnesením PČR, [číslo jednací], přičemž se jednalo o zahájení trestního stíhání pro trestný čin uvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s pokračujícím zločinem úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku. Dne 23. 9. 2019 byla podána obžaloba u [název soudu] pro trestný čin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku. Dne 9. 3. 2020 byla žalobkyně rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] zproštěna obžaloby dle § 226 c) trestního řádu. Právní moci nabylo toto rozhodnutí ve vztahu k žalobkyni dne 10. 3. 2020. 7. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že trestní stíhání zasáhlo žalobkyni ve sféře rodinné, konkrétně v tom směru, že došlo k hádkám a nervozitě v rámci rodinného soužití v souvislosti s tímto trestním stíháním, když to byl manžel, kdo předmětný úvěr, který si rodina sjednala pro účely bydlení, zařizoval, a když mezi nimi panovaly neshody, zda skutečně nedošlo k nějakému trestněprávně relevantnímu jednání. Soud má rovněž za zjištěné, že částečně se rodinná nepohoda přenesla i na chování žalobkyně ve vztahu k dětem. Soud má rovněž za zjištěné, že žalobkyně se obávala, aby v důsledku výsledku trestního stíhání nemusela opustit s rodinou Českou republiku. 8. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno žalobce], manžela žalobkyně, má soud rovněž za zjištěné, že trestním stíháním byla zasažena rodinná sféra žalobkyně, neboť do rodinného soužití vneslo trestní stíhání nepohodu a hádky mezi manžely, vyvolané zejména tím, že svědek úvěr zařizoval, což vedlo k častějším konfliktům mezi manžely. Soud nemá za zjištěné, že by manželé řešili konflikty cestou manželského poradenství nebo že by došlo k podání návrhu na rozvod. Rovněž z výpovědi svědka má soud za potvrzené, že žalobkyně se obávala, aby v souvislosti s trestním stíháním nemuseli opustit Českou republiku. 9. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká průběhu trestního řízení. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Soud tak nehodnotil důkazy týkající se poskytnutých právních služeb (příjmový doklad; žaloba manžela dokládající odškodnění stejných úkonů), neboť v této části bylo řízení zastaveno. 10. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 12. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. 13. Žalobce se žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to ve výši 50 000 Kč. Žalovaná žalobci na tento nárok neposkytla finanční zadostiučinění, nárok odškodnila konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí a omluvou (po podání žaloby a lhůtě pro předběžné projednání nároku). 14. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk. 15. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení Policie České republiky ze dne 14. 6. 2019, [číslo jednací], o zahájení trestního stíhání žalobkyně pro trestný čin uvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 trest