11 C 133/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vůči žalovanému ochrany rušené držby. 2. Žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu, na základě které žalovaný jako vlastník a pronajímatel přenechal žalobci jako nájemci k užívání jednotku [číslo] ve [anonymizováno 6 slov]“) [anonymizována dvě slova] adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ dům“), a to na dobu určitou do [datum] Nájemní smlouva dosud žádným zákonem předvídaným způsobem nezanikla, a žalobce je tak oprávněným držitelem a uživatelem bytu. Od [anonymizováno] [rok] spolu účastnici z podnětu žalovaného jednali o podmínkách možného ukončení nájemní smlouvy, nicméně bez jakéhokoliv finálního výsledku. Žalovaný začal tvrdit, že žalobci doručil výpověď z nájmu bytu, což se však nikdy nestalo, v případě jejího doručení by se žalobce zákonným způsobem bránil, ať již námitkami či příslušným návrhem na soud. Žalobce byl i přesto ochoten za stanovených podmínek uzavřít dohodu o ukončení nájemní smlouvy ke dni [datum]. Z toho důvodu, v očekávání akceptace návrhu ze strany žalovaného, započal stěhování části svých věcí dne [datum]. V důsledku žalovaným protiprávně instalované kamery do společných prostor domu se tento o stěhování dozvěděl, neoprávněně vniknul do bytu, fyzicky napadl statutárního zástupce žalobce a zavolal příslušníky Policie ČR, to vše ve svém mylném přesvědčení, že žalobce stěhuje též věci žalovaného. O tomto konfliktu byl ze strany Policie ČR sepsán úřední záznam, věc je vedena Policií ČR, [stát. instituce] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo]. Následně dne [datum] jednatel žalobce při návratu do bytu zjistil, že si žalovaný při neoprávněném sledování pohybu jednatele žalobce v domě vyčkal na okamžik, kdy tento byt a dům opustil, vyměnil zámky od vstupních dveří do bytu a domu, čímž již opakovaně a naprosto zásadním způsobem neoprávněně narušil oprávněnou držbu bytu ze strany žalobce, který jej užívá na základě platné nájemní smlouvy. Rovněž tak opakovaně zasáhl do práva k bytu ve smyslu § 208 odst. 2 tr. zákoníku a porušil domovní svobodu ve smyslu § 178 téhož zákona. Ze strany přivolané Policie ČR byl o této záležitosti sepsán záznam, zástupce žalobce též učinil oznámení o skutečnostech, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin. Žalovaný dále na zvoncích u vstupu do domu a na poštovních schránkách v domě odstranil označení žalobce, přičemž tomuto jsou všechny obvyklé zásilky zasílány na adresu domu. Odstraněním označení žalobce žalovaný podstatným způsobem zasahuje do práv žalobce, které mohou mít zásadní negativní dopady do majetkové i nemajetkové sféry žalobce. 3. Žalobce tak shrnul, že žalovaný opakovaně a zásadním způsobem omezuje resp. znemožňuje držbu bytu ze strany žalobce, který je oprávněným nájemcem bytu, čímž porušuje právo žalobce na nerušený výkon nájemního práva a porušuje pokojný stav. Žalobce je tak oprávněn se domáhat ve smyslu § 1003 o. z., aby se rušitel (žalovaný) rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 4. Dále žalobce uvedl, že popsaným jednáním žalovaného a ze strany Policie ČR zadokumentovanými konflikty vč. fyzického napadení žalobce je osvědčen naléhavý právní zájem a potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Pro případ, že by věci samé nebylo rozhodnuto ve lhůtě stanovené pro rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření, tak žalobce navrhl, aby soud nařídil předběžné opatření, dle kterého by byl žalovaný povinen 1. zdržet se rušení řádné držby práv žalobce k nemovitosti, bytu [číslo] [anonymizováno 14 slov] [adresa], [anonymizováno 5 slov] [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], 2. umožnit vstup statutárního zástupce žalobce do bytu [číslo] [anonymizováno 14 slov] [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], 3. zdržet se následujícího jednání: a) svévolně vstupovat do bytu [číslo] [anonymizováno 14 slov] [adresa], [anonymizováno 5 slov] [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], nad rámec svých práv vyplývajících z nájemního vztahu, b) vyměňovat zámky k bytu [číslo] nacházejícího se [anonymizováno 12 slov] [adresa], [anonymizováno 5 slov] [číslo] [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizováno 5 slov] [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], za účelem znemožnění vstupu statutárního zástupce a zaměstnanců žalobce do specifikované nemovitosti, c) odstraňovat či jinak poškozovat označení žalobce na poštovní schránce a na zvoncích u vstupu do budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. 5. Žalovanému soud nezasílal žalobu k vyjádření, neboť již na základě žalobních tvrzení a k žalobě předložených důkazů bylo zřejmé, že žalobě nelze vyhovět. Z uvedeného důvodu pak soud postupoval dle § 177 odst. 1 věty třetí o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání. 6. Na základě žalobcem předložených listin učinil soud následující skutková zjištění: 7. Žalovaný je vlastníkem předmětného domu (zjištěno z informace o pozemku). 8. Na základě smlouvy ze dne [datum] je žalobce nájemcem předmětného bytu, který je užíván jako kancelář. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností prodloužení (zjištěno ze smlouvy o nájmu). 9. V průběhu [anonymizována tři slova] [rok] probíhala mezi účastníky komunikace nejprve stran výpovědi z nájmu a její existence a vyklizení bytu, následně stran dohody o ukončení nájmu (zjištěno z e-mailové komunikace právních zástupců účastníků ze dnů [anonymizováno 5 slov] a [datum]). 10. Mezi účastníky zřejmě dochází ke konfliktům ve vztahu k užívání předmětného bytu, když dne [datum] mělo dojít k napadení jednatele žalobce žalovaným při stěhování věcí z bytu a ke dni [datum] měly být vyměněny zámky na vstupních dveřích do bytu a měly být vyměněny, resp. strženy jmenovky žalobce na dveřích, zvoncích a schránce (zjištěno z úředního záznamu o vysvětlení podávaném jednatelem žalobce dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). 11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. 12. Dle § 987 o. z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe. 13. Dle § 988 odst. 1 o. z. lze držet právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. 14. Dle § 989 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní. 15. Dle § [číslo] není nikdo oprávněn držbu svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 16. Dle § 177 odst. 1 věty druhé o. s. ř. žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. 17. Dle § 178 o. s. ř. se soud v řízení (o žalobě na ochranu rušené držby) omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení 18. Držba je věcným, tj. absolutním právem, a její podstatou je existence dvou základních předpokladů, jež musí být dány současně (kumulativně). Zaprvé držitel musí mít věc ve své moci, musí tedy nad věcí vykonávat faktické panství (corpus possessionis), musí mít možnost kdykoli vykonat právo. Druhým předpokladem je vůle nakládat s věcí jako s vlastní (animus possidendi) neboli vykonávat právo pro sebe. Kde není vůle vykonávat právo pro sebe, nemůže jít o držbu (ale nanejvýš o pouhou detenci). 19. Předmětem držby mohou být práva, která připouštějí trvalý nebo opakovaný výkon. Takových práv, jež připouštějí opětovný výkon, je celá řada - např. právo nájemní, práva existující na základě licenční smlouvy apod. Přesto však nejde o práva, jež by mohla být předmětem držby, protože např. nájemce nenakládá s předmětem nájmu jako s vlastním, ale jeho práva k předmětu nájmu jsou založena na tom, že mu tento předmět nepatří. Podmínkou držby je přitom výkon práva pro sebe (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 728/2000). Předmětem držby je tedy jen takové právo, které lze vydržet. 20. Žalobce netvrdí, že by na jeho straně byla vůle vykonávat právo (užívat předmětný) byt pro sebe, tj. užívat byt jako vlastní, naopak tvrdí a prokazuje existenci relativního práva byt užívat vzniklého na základě smlouvy o nájmu. Žalobce tedy není držitelem, ale detentorem. 21. Jelikož žalobce neprokázal existenci držby, soud žalobu, aniž by se zabýval dalšími podmínkami, za kterých lze rušené držbě poskytnout ochranu, jako nedůvodnou zamítl. K ochraně svého nájemního práva může žalobce užít jiných právních/procesních prostředků, nikoliv však žaloby na ochranu rušené držby. 22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů, však v řízení žádné náklady nevznikly. 23. Pokud jde o návrh na nařízení předběžného opatření, tento žalobce vázal na splnění podmínky, proto soud k takovému úkonu dle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel a nijak o něm nerozhodoval. Nemělo-li by se